Józef Wybicki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Józef Wybicki
JozefWybicki.jpg
Rodné jméno Józef Rufin Wybicki
Narození 29. září 1747
Okres Berent
Úmrtí 19. března 1822 (ve věku 74 let)
Śrem
Povolání básník, politik, advokát a dramatik
Žánr tragédie
Ocenění Řád bílé orlice
Řád čestné legie
Řád sv. Stanislava
Manžel(ka) Kunegunda Drwęska
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Józef Rufin Wybicki (29. září 1747, Będomin (Pomořansko) – 19. březen 1822) byl polský právník, politik a spisovatel, autor textu polské hymny (Jeszcze Polska niezginiela).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do šlechtické rodiny v obci Będomin, asi 45 km jihozápadně od Gdaňsku, a studoval práva na jezuitské koleji v Gdaňsku. Na praxi nastoupil ke Korunnímu soudu v Poznani, což byl nejvyšší soud Polského království. Roku 1767 byl zvolen do parlamentu a jako prominentní právník se účastnil pravidelných večeří u polského krále, které se konaly každý čtvrtek. V letech 1768-1772 se postavil na stranu Barské konfederace, šlechtického povstání proti ruskému vlivu a na Rusku závislému králi, a připojil se i ke Kosciuszkově povstání. Po jeho porážce odešel do Holandska a studoval práva na univerzitě v Leidenu. V letech 1784-1788 byl opět členem parlamentu a zasazoval se o zásadní reformy státu. Jako člen prozatímní vládní komise hrál významnou roli při tvorbě Varšavského vévodství i při přijetí polské ústavy (1791). Po dělení Polska a zániku království emigroval do Francie a v Napoleonových službách s přítelem Janem Henrykem Dabrowskim organizoval v Itálii polské legie. do[1] U příležitosti slavnostního rozloučení s vojáky těchto legií napsal v roce 1797 Píseň polských legií. Přesněji napsal slova („Jeszcze Polska nie zginęła“) a užil populární lidovou melodii, mazurku z regionu Podlasie. Píseň si rychle získala velkou oblibu a vešla ve známost jako Mazurek Dąbrowskiego. V roce 1927 ji Sejm Polské republiky prohlásil polskou státní hymnou.

Když ho Prusko roku 1801 amnestovalo, usadil se jako soukromník ve Wroclawi. Roku 1806 pomáhal Dambrovskému s přípravou Velkopolského povstání na pomoc Napoleonovi proti Prusku. Když pak vzniklo Varšavské knížectví (1807), zastával v něm řadu vysokých funkci, stejně jako v následujícím Kongresovém Polsku, kde se roku 1817 stal předsedou nejvyššího soudu.

Kromě toho psal politické úvahy (Myśli polityczne o wolności cywilnej, Politické myšlenky o občanské svobodě) a divadelní hry (Szlachcic mieszczninem, Zygmunt August).

Zemřel v obci Manieczki u Śremu, asi 45 km jižně od Poznaně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.polskieradio.pl/39/156/Artykul/562877,Jozef-Wybicki-i-jego-slynny-mazurek

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Wybicki, Sv. 27, str. 318

Související články[editovat | editovat zdroj]