August Horislav Krčméry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
August Horislav Krčméry
KrcmeryOlej.jpg
Základní informace
Narození 1. listopadu 1822
Horná Mičiná
Úmrtí 9. března 1891 (ve věku 68 let)
Badín
Žánry klasická hudba
Povolání hudební skladatel a duchovní
Děti Miloslav Krčméry
Příbuzní Eugen Krčméry (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Horislav Krčméry, pseudonym A. Pohronský, (1. listopadu 1822 Horná Mičiná9. března 1891 Badín) byl slovenský evangelický kněz, publicista a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na gymnáziu v Banskej Bystrici a na evangelickém gymnáziu v Gemeru v letech 1836—1838. Pokračoval na na lyceu v Banské Štiavnici a od roku 1838 v Bratislave. V roce 1844 dokončil studia teologie ve Wittenbergu. Působil jako evangelický kaplan v Tisovci, od roku 1848 jako vychovatel u M. M. Hodži ve Vrbici (dnes městská část Liptovského Mikuláše. Pro svou vlasteneckou činnost byl na jaře roku 1849 vězněn v Debrecíně, avšak po porážce maďarské revoluce byl propuštěn.

V roce 1855 se stal farářem v Hronseku a od roku 1874 působil v Badíně, kde také 9. března 1891 zemřel.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl činný zejména jako organizátor, publicista a vydavatel. V časopisech Slovenské pohľady, Sokol, Pešťbudínske vedomosti aj. uveřejňoval vzdělávací a náboženské články, národopisné příspěvky i zprávy z kultury. S Jánom Kadavým vydal kalendář Živena a redigoval hudební přílohu časopisu SokolHlahol.

Byl znalcem slovenské lidové písně, vyzýval ke sbírání a upravování lidových písní. S bratrem Eugenem Krčmérym sestavil a vydal Slovenský spoločenský spevník (1871), do Kadavého zbierky Slovenských spevov (1880–1881) přispel 53 písněmi a do Chrástkova Sborníka slovenských národných piesní (1870) 17 lidovými písněmi.

Jeho skladatelské dílo obsahuje pouze klavírní skladby a písně. Zhudebnil texty několika slovenských obrozeneckých básníků (Andrej Sládkovič, Ján Kalinčiak aj.). Jeho písně však sehrály významnou roli v procese národního uvědomění, zejména v době zvýšeného národnostního útlaku.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]