Karel Fiala (architekt)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Fiala
Karel Fiala architekt.jpg
Narození29. listopadu 1862
Blatná
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. dubna 1939 (ve věku 76 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníBřevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′6″ v. d.)
Povoláníarchitekt
Manžel(ka)Matylda Fuchsová
DětiMilada Feiglová (* 1893)
František Fiala (1895–1957)
PříbuzníTheodor Fiala († 1923) – bratr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Fiala (29. listopadu 1862 Blatná[1]3. dubna 1939 Praha) byl český architekt, který se především významně podílel na stavebně-historickém průzkumu, úpravách a dostavbě Pražského hradu a některých dalších památek.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 1877 jako patnáctiletý odešel studovat do Vídně, kde v roce 1881 absolvoval Vyšší průmyslovou školu stavební (Erste österreichische höhere Baugewerbeschule). Svou stavitelskou praxi začínal jako kreslič plánů pro stavební firmu Buldr a Štěrba, která se podílela na dokončování a výzdobě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Tehdejší karlínský kaplan Ferdinand Josef Lehner jej doporučil architektu Josefu Mockerovi, který již od roku 1873 řídil práce Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1886 zaměstnal Karla Fialu ve své projekční kanceláři, kde zaměřoval a kreslil detaily architektury pražského chrámu sv. Víta, chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře a kostela sv. Bartoloměje v Kolíně. Fiala se podílel také na projektu regotizace hradu Karlštejna.[3]

Po vykonání stavitelské zkoušky v roce 1890 se Karel Fiala několik let věnoval samostatné stavitelské činnosti ve firmě Karel Fiala & Ferdinand Korb, která se podílela na úpravách několika činžovních domů (např. dům V Bílém domku ve Všehrdově ulici v Praze na Újezdě),[4] ale také na projektu rekonstrukce kostela sv. Apolináře. V roce 1905 postavil Karel Fiala pro svého bratra Teodora Fialu, hostinského a řezníka v Blatné, výletní restauraci nazývanou Vila Fiala nebo také Krčkovna, která je od roku 2019 památkově chráněna.[5] Fiala v Blatné stojí i za návrhem podoby školy, radnice a spořitelny.[6] Současně se Karel Fiala dále zabýval průzkumem a dokumentováním stavebních památek. V kostele Panny Marie pod Řetězem v Praze na Malé Straně odkryl a zdokumentoval románskou část stavby a navrhl regotizaci kostela. Pro rodnou Blatnou vyprojektoval opravu kostela Nanebevzetí Panny Marie (ta se pak kvůli vypuknutí první světové války nerealizovala). Za plány dostavby kostela Panny Marie Sněžné v Praze, kostela Nanebevzetí Panny Marie v Blatné a rekonstrukce kaple Božího Těla na pražském Karlově náměstí získal na výstavě architektury a inženýrství v Praze roku 1898 zlatou medaili; brzy poté byl jmenován členem pražské městské uměleckohistorické komise.

Když v roce 1899 zemřel Josef Mocker a jeho funkci hlavního architekta pražského hradu převzal Kamil Hilbert, začal Karel Fiala opět pracovat pro Jednotu pro dostavbu chrámu sv. Víta a zvýšil se i jeho zájem o průzkum historických staveb na pražském hradě. Zaměřil se zejména na jeho nejstarší části, především Starý královský palác. Jeho činnost, kombinující přesné zaměření staveb, kresebnou dokumentaci i práci s archivními prameny, je považována za jeden z počátků odborných postupů označovaných jako stavebně-historický průzkum.[3][7][8]

Po rezignaci Kamila Hilberta na funkci hlavního architekta dostavby chrámu sv. Víta a stavebních úprav pražského hradu byl v roce 1920 Karel Fiala pověřen funkcí stavitele pražského hradu. Zároveň ale vytvořil prezident Masaryk také úřad architekta pražského hradu, kterým se stal slovinský architekt Jože Plečnik. Ve spolupráci Plečnika s Fialou se objevily neshody, jejichž příčinou mohly být odlišné představy o péči o hradní areál. Zatímco Plečnik navrhoval především úpravy v moderním stylu, památkář Fiala usiloval o konzervaci a rekonstrukci této památky. Od roku 1924 byly proto Plečnikovi (a po jeho odchodu v roce 1936 Pavlu Janákovi) svěřeny úpravy novějších částí, kdežto Fiala se zaměřil na průzkum a rekonstrukci nejstarších částí. Při opravách dbal i na dodržování technologií, co nejvíce blízkých původním historickým postupům. Také proto je oceňován jako jeden ze zakladatelů moderní památkové péče.[3]

Krátce po odchodu do penze v roce 1939 Karel Fiala zemřel, pohřben je na břevnovském hřbitově.

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Matyldou roz. Fuchsovou (* 1868)[9] se oženil v květnu roku 1891;[10] žili v Praze[11] a měli spolu dceru Miladu (* 1893)[12] a syna Františka (1895–1957),[13] který byl žákem Jana Kotěry a Josefa Gočára a byl rovněž úspěšným stavitelem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Blatná
  2. Fiala, Karel, 1862-1939 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  3. a b c VILA FIALA / KRČKOVNA [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. (česky) 
  4. dům V Bílém domku - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  5. dům (vila Fiala) - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  6. Pdozim s architektem Karlem Fialou [online]. krckovna.cz [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. 
  7. Český svět, Datum vydání 20.10.1927 č.5, Karel Fiala - archeologické výzkumy a konzervační práce ve starém paláci na hradě pražském
  8. Český svět, Datum vydání 27.10.1927 č.6, , Karel Fiala - archeologické výzkumy a konzervační práce ve starém paláci na hradě pražském
  9. Matriční záznam o narození a křtu Matyldy Fuchsové farnost Nejdek
  10. Matriční záznam o sňatku Karla Fialy s Matyldou Fuchsovou farnost Nejdek
  11. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  12. Matriční záznam o narození a křtu Milady Fialové farnost při kostele sv.Tomáše na Malé Straně v Praze
  13. Matriční záznam o narození a křtu Františka Fialy farnost při kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně v Praze

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FIALA, Karel. Hrad pražský v době románské. 1. vyd. Praha: Společnost přátel starožitností čsl., 1933. 19 s. Dostupné online. 
  • SEKERA, Jiří. Architekt Karel Fiala. 1. vyd. Blatná: Město Blatná, 2017. 43 s. ISBN 978-80-270-3255-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]