Ferdinand Josef Lehner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferdinand Josef Lehner
F. J. Lehner v roce 1886
F. J. Lehner v roce 1886
Narození 6. června 1837
Rokycany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. března 1914 (ve věku 76 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kostel sv. Ludmily na Vinohradech

Ferdinand Josef Lehner (6. června 1837, Rokycany[1]1. března 1914, Praha) byl český římskokatolický kněz, který se zabýval církevní hudbou a uměním. Byl jedním z průkopníků památkové péče a zakladatelů dějin umění i hudby v Čechách. Působil v Komisi pro soupis památek Prahy[2]od jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách.

Členství v organizacích[editovat | editovat zdroj]

Život[editovat | editovat zdroj]

Kněz[editovat | editovat zdroj]

Roku 1862 byl vysvěcen na kněze, v letech 1865–1892 byl kaplanem v Karlíně a od roku 1892 farářem u sv. Ludmily na Vinohradech, o jehož postavení i uměleckou výzdobu (Josef Mocker, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek aj.) se velmi zasloužil. Vydával různé zpěvníky, v Karlíně založil pěveckou školu, jejíž sbor prováděl i velmi náročné polyfonní skladby (například Palestrinovu osmihlasou mši).

Redaktor[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1874 vydával časopis „Cyril“ pro duchovní hudbu, kde svá díla uveřejňoval například Pavel Křížkovský nebo členové rodiny Foersterů, a zřídil Cyrilskou jednotu s mnoha místními pobočkami. Po studijních cestách v Německu, Holandsku a Itálii založil roku 1875 časopis „Method“, věnovaný sakrálnímu výtvarnému umění. Soustředil kolem sebe skupinu kněží z pražské a olomoucké arcidiecéze, kteří podávali pravidelné informace o dějinách a opravách kostelů ve svém kraji. V pravidelných rubrikách kněží informovali o církevních objednávkách precios, parament i chrámového vybavení a jejich opravách od dodavatelů Křesťanské akademie v Praze. Dále v Methodu otiskoval výroční zprávy Jednoty pro okrášlení chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Redakce časopisu sídlila na nároží Karlínského náměstí v domě čp. 234, takže postup prací měla před očima. Lehner v časopise také na pokračování otiskoval kapitoly ze své připravované knihy Dějiny umění národu českého. Časopis byl přehlednou grafickou úpravou a dobrými kresbami architektury na úrovni vídeňských Mittheilungen Centrálního institutu památkové péče.

Památkář[editovat | editovat zdroj]

Významně se zasloužil o záchranu Anežského kláštera v Praze, kterému hrozilo zboření. Roku 1878 vydal s architektem Baumem knihu „Otázky archeologické“, kde instruoval faráře i věřící, čeho si mají všímat ve svých obcích a jak umělecké památky popisovat a začal tak sbírat materiál pro velké „Dějiny umění národa českého“, z nichž ovšem vydal jen první tři svazky, věnované románskému umění (1903–1908).

Historik a spisovatel[editovat | editovat zdroj]

Roku 1902 vydal knihu „Česká škola malířská XI. věku“ s faksimilovými reprodukcemi Kodexu vyšehradského. Od roku 1891 byl členem České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk. Svůj majetek a knihovnu odkázal Karlově univerzitě, aby na Filosofické fakultě založila ústav dějin umění.[3][4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • F. J. Lehner: Sv. Řehoře Velkého Nešporní antifony, [s. l.], [s. d.; pravděpodobně 1868].[5]
  • F. J. Lehner: Mešní kancionál obsahující zpěvy ku slavné i tiché mši sv. (1. vydání), Praha: Mikuláš a Knapp, 1875
  • F. J. Lehner: Mešní kancionál (2. vydání), Mikuláš a Knapp, 1876
  • A. Baum, F. J. Lehner: Otázky archaeologické, Křesťanská akademie, Praha 1878
  • F. J. Lehner: Mešní kancionál obsahující zpěvy ku slavné i tiché mši svaté (3. vydání), M. Knapp, Praha 1885
  • F. J. Lehner: Klášter bl. Anežky Přemyslovny a obnova jeho, Jednota pro obnovu kláštera Bl. Anežky, Praha 1896[6]
  • F. J. Lehner: Česká škola malířská XI. věku – díl I (Korunovační evangelistář Vratislava krále, řečený Kodex Vyšehradský), vlastním nákladem, Praha 1902
  • F. J. Lehner, F. Muška: Opatský chrám Panny Marie v Třebíči a jeho dějiny, J. F. Kubeš, Třebíč 1903
  • F. J. Lehner: Dějiny umění národa českého – díl I (Doba románská), svazek I (Architektura I), Česká grafická společnost Unie, Praha 1903
  • F. J. Lehner: Dějiny umění národa českého – díl I (Doba románská), svazek II (Architektura II), Česká grafická společnost Unie, Praha 1905
  • F. J. Lehner: Mešní kancionál (4. vydání), M. Knapp, Praha 1906
  • F. J. Lehner: Mešní kancionál obsahující zpěvy ku slavné i tiché mši svaté (5. vydání), M. Knapp, Praha 1906
  • F. J. Lehner: Dějiny umění národa českého – díl I (Doba románská), svazek III (Architektura, sochařství, malířství, umělecký průmysl), Česká grafická akciová společnost Unie, Praha 1907

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In:Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-10. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249-265. (česky) 
  3. Ottův slovník naučný, heslo Lehner, Ferdinand Jos.
  4. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Lehner, Ferdinand Jos.
  5. PODLAHA, Antonín. Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913. Svazek 4. Praha: Dědictví sv. Prokopa, 1918. Dostupné online. S. 1800. 
  6. Dílo Klášter bl. Anežky Přemyslovny a obnova jeho ve Wikizdrojích

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 812-813, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Ottův slovník naučný, heslo Lehner, Ferdinand Jos. Sv. 15, str. 802
  • Ottův slovník naučný, heslo Lehner, Ferdinand Jos. Sv. 28, str. 787
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Lehner, Ferdinand Jos. Sv. 6, str. 1123


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]