Adam I. ze Šternberka
| Adam I. ze Šternberka | |
|---|---|
.png) Adam I. ze Šternberka (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
| Nejvyšší zemský komorník Českého království | |
| Ve funkci: 1554 – 6. únor 1560 | |
| Panovník | Ferdinand I. |
| Předchůdce | Jan IV. mladší Popel z Lobkowicz |
| Nástupce | Vilém z Rožmberka |
| Nejvyšší dvorský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 1549 – 1554 | |
| Panovník | Ferdinand I. |
| Předchůdce | Jindřich III. starší ze Švamberka |
| Nástupce | Jan ze Švamberka |
| Karlštejnský purkrabí za panský stav | |
| Ve funkci: 1546 – 1549 | |
| Panovník | Ferdinand I. |
| Předchůdce | Vilém Švihovský z Rýzmberka |
| Nástupce | až od roku 1551 Jáchym z Hradce |
| Úmrtí | 6. února 1560 |
| Choť | (1519) Markéta Malovcová z Pacova († po 1572) |
| Rodiče | Jan II. ze Šternberka na Bechyni († 1528) a Jitka z Gutštejna |
| Děti | 1. dcera 2. Vilém († 1562) 3. Zdeněk VI. († 1560) 4. Ladislav († 1566) 5. Eliška, provd. z Donína († 1616) 6. Jan († 1578) |
| Příbuzní | strýc: Ladislav ze Šternberka († 1521) vnuk: Adam II. ze Šternberka (před 1560–1623) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adam I. ze Šternberka, případně Adam I. ze Sternbergu († 6. února 1560) byl český šlechtic z rodu Sternbergů (Šternberků) a držitel vysokých zemský úřadů Českého království. V polovině 16. století byl 11. nejbohatším šlechticem Českého království.[1]
Původ a život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako syn Jana II. ze Šternberka († 1528), který zastával úřad karlštejnského purkrabího, a jeho první manželky Jitky z Gutštejna. Byl rádcem a důvěrníkem krále Ferdinanda I. Postupně zastával úřady karlštejnského purkrabího (1546–1549), nejvyššího dvorského sudí (1549–1554) a nakonec nejvyššího zemského komorníka Českého království (1554–1560).[2] Ve sporu Rožmberků o přednostní postavení v království s pány z Plavna podpořil knížata z Plavna, přestože se dříve stýkal s Vilémem z Rožmberka, který se účastnil svateb Adamových synů a byl také kmotrem Adamových vnuků.[3]
Zemřel v roce 1560 a byl pochován v kostele svatého Jakuba Většího v Nepomuku.[4]
Majetek[editovat | editovat zdroj]
Po otci zdědil Bechyni a Konopiště.[3] Zámek Bechyni prodal s bratrem Jaroslavem v roce 1530 Kryštofovi ze Švamberka a na Zvíkově.[2] Konopišťské panství bylo tehdy velkým dominiem, skládalo se ze 4 dvorů, městečka Benešova a 61 míst.[5] V roce 1536 získal od české komory do zástavy panství Zelenou horu a Radyni, avšak teprve v roce 1558 byly zapsány do zemských desek, a tak se staly majetkem dědičným. Součástí panství byl hrad Zelená hora a pustý cisterciácký klášter Nepomuk, který byl zničen za husitských válek, pustá Radyně, městečka Nepomuk, Blovice, Starý Plzenec, Plánice, u nich nedaleké Lovčice a řada vesnic.[6] Dědičně také držel Štěchovice.[2] V roce 1541 koupil Velhartice od Adama Lva z Rožmitálu, ale neponechal si je.[2] V roce 1542 zastavil pustý hrad Ostromeč s vesnicemi Hanušovi z Říčan.[7] V roce 1549 koupil městečko Klenovou s dvorem, vsi Javor, Loučany, pustou tvrz a ves Týnec, pustou tvrz Bezděkov se vsí a dvorem, vsi Koryta, Hynkovice, Hořejší Zeliv a Datelov, které dva roky předtím věřitelé zabrali Adamu Lvovi z Rožmitálu.[8] V roce 1553 Bezděkov prodal klatovskému měšťanovi Viktorinu Pekovi z Římku.[9] V roce 1555 prodal hrad Klenová.[2] V roce 1557 díky majetku odhadnutému na 58 359 kop grošů českých obsadil 11. pozici nejbohatších českých šlechticů.[1]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1519 se oženil s Markétou Malovcovou z Pacova († po 1572). Narodilo se jim šest dětí:[10][11]
- 1. dcera
- Adam Ungnad ze Sonnecku (Sonneggu)
- 2. Vilém († 1562), hlava rodu v letech 1560–1562
- ⚭ (7. 11. 1540) Anna z Pernštejna (asi 1521 † po 1540)
- 3. Zdeněk VI. († 1560), císařský rada, český místodržící
- ⚭ Kateřina Řepická ze Sudoměře († po 1560)
- 4. Ladislav (Lacek) († 7. 7. 1566, pohřben v Nepomuku), hlava rodu 1562–1566
- ⚭ (8. 2. 1559 Praha) Kateřina z Lokšan († zavražděna svým šíleným synem 6. 5. 1590)
- 5. Eliška († 1616)
- ⚭ (16. 2. 1561 Praha) Jindřich, purkrabí z Donína († 1597)
- 6. Jan († 3. 1. 1578), hejtman Kouřimského kraje
- ⚭ Anežka Beřkovská ze Šebířova
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b MÍKA, Alois. Majetkové rozvrstvení české šlechty v předbělohorském období. In: Sborník historický, sv. 15. Praha: Historický ústav ČSAV, 1967. S. 57.
- ↑ a b c d e Ottův slovník naučný, díl XXIV.. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. S. 782.
- ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 62–63.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 407
- ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (4): Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. S. 151.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 199, 263, 291, 407
- ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 246
- ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 142
- ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 31
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze 4, s. 460
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 62–63.
- Ottův slovník naučný, díl XXIV.. Praha: J. Otto, 1906. Dostupné online. S. 782.
