Přeskočit na obsah

Požáry ve Vodňanech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spáleniště po požáru ve Vodňanech 20. 8. 1892

K velkým požárům ve Vodňanech došlo několikrát.

Požár 27. května 1722

[editovat | editovat zdroj]

Není zaznamenáno, kde požár vypukl, rozšířil se ale velmi rychle na celé město.[1] Poškozeno nebo zcela zničeno bylo 142 domů ve všech částech Vodňan, mimo jiné i budova tehdejší vodňanské radnice, kostel Narození Panny Marie, pivovar i místní škola. Gotický kostel přišel o svojí střechu a poničeny byly i klenby. Zřítila se věž se šesti zvony, které se navíc vlivem vysokých teplot roztavily.[2] Shořela také fara; škola byla postižena do jisté míry také, nevyhořela ale do základů. Škody dosáhly 90 tisíc tehdejších zlatých.[3]

Po uhašení požáru ve městě vypukly diskuze o tom, kdo byl možným viníkem. Oheň byl označován za Boží trest. Vyhořelým Vodňanům se pokusily pomoci do jisté míry někdy i symbolicky také další česká města, jako např. Český Krumlov nebo Praha.[4] Město Vodňany požádalo tehdejšího císaře Karla VI. o pomoc, především o odpuštění některých plateb a povinností. Na připomínku požáru se konaly různé církevní akce, které měly žádat Boha o ochranu města před dalším požárem a připomínat událost do budoucna.

Věž místního kostela byla dobudována zřejmě až ve 30. letech 18. století, nové zvony byly pořízeny v roce 1727.

Požár 8. září 1757

[editovat | editovat zdroj]

Požár vypukl během svátků oslav narození Panny Marie. Rozšířil se z domu na tehdejší Budějovické ulici, hlavně proto, že v domě bylo uskladněno seno a obilí.[5] Vzhledem k těmto příznivým podmínkám se požár rozšířil na celý blok i místní hospodu. Šíření požáru se podařilo zastavit, aby se nešířil na další části města, jeden blok domů však lehl popelem.[5] Zničena byla také místní radnice a pivovar.[6]

Na podzim téhož roku bylo rozhodnuto o obnově domů a o přemístění budovy tehdejší radnice na náměstí Svobody. Na místě původní byla postavena nová kasárna a v Majerově ulici pak nový pivovar.

Po požáru byly ve Vodňanech obnoveny tzv. požární koše, uskutečněna zevrubná prohlídka komínů a obecně byla zpřísněna kontrola ohledně střelby a dalších činností, které mohly vyvolat další požár.

Požár 20. srpna 1892

[editovat | editovat zdroj]

Požár vzniknul v domě na rohu ulic Komenského a Starobankálské při neopatrném vymetání komína. Protože domy byly většinou kryty šindely a na půdách uskladněno seno, oheň se rychle rozšiřoval. Ulice Komenského, Starobankálská a Židovská byly téměř zničeny. Škoda se odhadovala na 124 000 zl., při tom pojištění dosahovalo pouze 36 400 zl. K likvidaci katastrofy se sjely hasičské sbory i z okolních obcí.[7]

  1. MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan – III. díl. Praha: Zemědělská tiskárna Praha VIII. na Žertvách 560, 1940. S. 32. 
  2. Článek ve zpravodaji Farnosti Vodňany
  3. MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan – III. díl. Praha: Zemědělská tiskárna Praha VIII. na Žertvách 560, 1940. S. 33. 
  4. MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan – III. díl. Praha: Zemědělská tiskárna Praha VIII. na Žertvách 560, 1940. S. 34. 
  5. a b MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan – III. díl. Praha: Zemědělská tiskárna Praha VIII. na Žertvách 560, 1940. S. 83. 
  6. Zpravodaj města Vodňan: květen 2011
  7. Velký požár ve Vodňanech. S. 504. Světozor [online]. 1892-09-02 [cit. 2020-09-26]. S. 504. Dostupné online.