Agrofert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
AGROFERT, a.s.
Logo
sídlo společnosti na pražském Chodově
sídlo společnosti na pražském Chodově
Právní forma a.s.
IČO 26185610
Založeno 1. července 2000 (AGROFERT, a.s.)
Sídlo Praha, Česko
Rozsah působení Evropská unie; USA; Rusko; Brazílie; Čína
Oblast výroby chemický průmysl; potravinářství; zemědělství a prvovýroba; pozemní technika, doprava a technologie; lesnictví a dřevařství; paliva a obnovitelné zdroje; média
Obrat 166,8 mld. (2014)[1]
Výsledek hospodaření 7,8 mld. Kč (2014)[1]
Celková aktiva 96,2 mld. Kč (2012)[2]
Zaměstnanci 33 778 (2014)[3]
Majitel Andrej Babiš
Oficiální web http://www.agrofert.cz
AGROFERT S.R.O.
IČO 48117072
Založeno 1993
Osud zánik 1994
Zakladatel Petrimex[4]
Sídlo Praha, Česko
AGROFERT a.s.
IČO 60197773
Založeno 1994
Osud zánik 2005
Zakladatel Andrej Babiš
Sídlo Praha, Česko

AGROFERT, a.s., je český zemědělský, potravinářský a chemický holding. Koncern AGROFERT je v současnosti významnou nadnárodní skupinou více než 250 společností. Většina z nich je v přímém vlastnictví centrály AGROFERT, a.s., menší část portfolia tvoří společnosti, v nichž má mateřská společnost podstatný vliv.[5] Společnosti koncernu AGROFERT působí zejména v regionu střední Evropy: v Česku, na Slovensku v Německu a v Maďarsku. Dále společnost působí v dalších 18 zemích světa na 4 kontinentech[6]. Konsolidované tržby společností dosáhly v roce 2012 téměř 132,5 miliard Kč.[2] Koncern AGROFERT patří mezi největší firmy v České republice. Zemědělské společnosti koncernu se v České republice starají o více než 100 tisíc hektarů zemědělské půdy (naprostá většina půdy je v nájmu; jde o 1,26 % území České republiky nebo 2,84 % zemědělské půdy v ČR).[7] Společnost vlastní a do ledna 2014 řídil Andrej Babiš.[8]


Ovládané společnosti[editovat | editovat zdroj]

Součástí koncernu AGROFERT jsou společnosti sídlící v České republice, na Slovensku, v Německu, v Číně, Polsku, Maďarsku a v Nizozemí. Společnosti soustředěné v koncernu se využívat synergických efektů v rámci celého koncernu, což v praxi znamená řetězec "z pole až na vidličku". Jde o využití synergií od produkce hnojiv a osiva, distribuce zemědělských strojů, přes zpracování produktů zemědělské rostlinné a živočišné výroby v mlýnech, pékárnách, v masokombinátech či mlékárenských závodech, kde jsou vyráběny potraviny pro široký okruh spotřebitelů. Část zemědělské produkce je využita také k výrobě biopaliv. Ta mimo jiné slouží k vlastní spotřebě zemědělských společností koncernu AGROFERT.

Chemický průmysl[editovat | editovat zdroj]

Součástí koncernu je řada chemických firem, mezi něž patří také největší český výrobce dusíkatých hnojiv Lovochemie. Do portfolia společností patří ale i další chemické podniky, mnohdy s velmi dlouhou historií. Obor chemie ostatně tvoří 40 % tržeb koncernu.[1] Mezi nejvýznamnější chemické společnosti patří DEZA, Duslo, Lovochemie, Precheza, Synthesia a Fatra. V Německu vlastní AGROFERT chemický podnik SKW Piesteritz.[8]

Na výrobu biopaliv se zaměřují akciové společnosti Preol a Ethanol Energy.

Potravinářský průmysl a zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Skupina Agrofert vlastní také řadu zemědělských podniků vzniklých sloučením bývalých zemědělských družstev a část bývalých podniků ZZN. Koncern je také vlastníkem slovenské i české Osevy, významných producentů osiva.

Chov hospodářských zvířat je soustředěn do podniků prvovýrob. Na chov drůbeže se zaměřují Vodňanské kuře, navázané na další podniky skupiny jako Vodňanská drůbež nebo slovenská Hyza. Červené maso je zpracováváno ve firmách Kostelecké uzeniny, Krahulík - Masozávod Krahulčí nebo Kmotr – Masna Kroměříž.

Mléko ze zemědělské výroby míří především do podniků Olma a Mlékárna Hlinsko.

Součástí Agrofertu jsou i mlýny a pekárny soustředěné ve společnosti Penam. Do koncernu také patří druhý největší výrobce zamraženého pečiva v Česku Profrost. Od února 2013 jsou součástí holdingu také německé pekárny Lieken.[8] V Maďarsku patří do skupiny významný výrobce a distributor pečiva Ceres Sütő. V roce 2014 rozšířil Agrofert své slovenské podnikání ve výrobě pečiva, provozované dosud pod hlavičkou Penam, o firmu Prvá Bratislavská Pekárenská (PBP). Firma byla koupena prostřednictvím společnosti Majetky s.r.o. Již dříve zamezil akvizici celého koncernu United Bakeries Penamem slovenský antimonopolní úřad, nákup přes prostředníka tak měl opakování zákazu zamezit. Agrofert oponuje, že společný podíl Penamu a PBP na slovenském trhu ani tak nepřekračuje 20 %.[9]

Těžba dřeva[editovat | editovat zdroj]

Na těžbu dřeva a školkařskou činnost se v rámci koncernu zaměřují také firmy Uniles a Wotan Forest. Součástí divize je i společnost Jilos výrobce palet. Správa firem podnikajících v lesním hospodářství je řízena dceřinou firmou Agrofertu AGF Wood, a.s.

Zemědělská technika[editovat | editovat zdroj]

Součástí holdingu jsou také firmy zaměřené na prodej pozemní techniky, zejména zemědělských strojů (Agrotec, Agrotechnic Moravia, BMC, Kvarto a Navos Farm Technic). Provoz stanic technické kontroly zajišťuje firma Intertec.

Média[editovat | editovat zdroj]

Dceřiná společnost holdingu AGF Media, a.s. začala v březnu 2012 vydávat regionální tištěný týdeník 5plus2.[10] Náklad je okolo 1,1 milionu výtisků. Roční výdaje se pohybují kolem 200 milionů korun.[11]

V roce 2012 holding projevil zájem o koupi prodělečné společnosti Centrum Holdings s.r.o., která mj. provozovala informační portály Centrum.cz a Aktuálně.cz,[12] společnost však získalo v dubnu 2013 vydavatelství Economia.[13] V dubnu 2013 holding koupil slovenské vydavatelství Ecopress, které vydává mj. Hospodárske noviny.[14]

Do června 2013 se také spekulovalo, že holding koupí vydavatelství Ringier Axel Springer CZ. Místo toho však Agrofert koupil významné vydavatelství MAFRA, ve kterém vycházejí celostátní deníky Lidové noviny a Mladá fronta Dnes.[15][16] To v roce 2014 převzalo i vydávání týdeníku 5plus2, jehož původní vydavatel AGF Media po fúzi se společností MAFRA zanikl.[17]

Koncernu Agrofert také patří první česká hudební televize Óčko.[18]

V listopadu 2013 koupíl Agrofert společnost Londa, která vlastní Rádio Impuls, rádio Rock Zone 105,9 a Český Impuls.[19][20]

Poslední spekulace z ledna 2014 hovoří také o tom, že holding zvažuje koupi televize Prima nebo Nova.[21]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Czech top 100 podle tržeb 2014
  2. a b Czech top 100 podle tržeb 2012
  3. Konsolidovaná výroční zpráva AGROFERT, a.s., za rok 2014, strana 49
  4. Legenda o svatém Andrejovi. Reflex odhaluje zapomenuté informace o Babišově zbohatnutí
  5. Oficiální webové stránky koncernu AGROFERT
  6. AGROFERT, a.s. [online]. AGROFERT, a.s., [cit. 2016-05-05]. Dostupné online.  
  7. Snížil se podíl zemědělské půdy, zlepšila se užitkovost
  8. a b c Výroční zpráva 2011 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina B 6626/SL 172
  9. http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/podnikani/clanek.phtml?id=799834
  10. Andrej Babiš začna vydávat regionální tištěný týdeník 5 plus 2
  11. http://zpravy.ihned.cz/c1-56863400-andrej-babis-podnikatele-mne-fandi-ale-boji-se-ze-se-jim-to-vymsti
  12. Babiš chce koupit společnost, která provozuje centrum.cz a aktuálně.cz
  13. Vydavatelství Economia převezme společnost Centrum Holdings
  14. mediálně.sk: Babiš kúpil Hospodárske noviny
  15. E15: Místo Ringieru kupuje Babiš vydavatelství Mafra
  16. Lupa.cz: Andrej Babiš koupil vydavatelství Mafra, jednání s českým Ringierem nedopadlo
  17. Mediální skupina MAFRA zjednodušila svoji strukturu [online]. Praha: MAFRA, a.s., 2014-06-05, [cit. 2015-12-30]. Dostupné online. (česky) 
  18. http://www.reformy.cz/zpravy/babis-koupil-lidove-noviny-idnes-cz-metro-ocko/
  19. Babišův Agrofert kupuje populární Rádio Impuls. Akvizici musí potvrdit antimonopolní úřad
  20. http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/cesko-jako-turisticky-cil-bude-propagovat-divize-agrofertu/r~67cfb550007c11e5bfa2002590604f2e/
  21. Babiš koupí Novu a bude kontrolovat i Českou televizi?