Bitva u Přísečnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bitva u Přísečnice
konflikt: třicetiletá válka
Mědiryt bitvy od Matthäuse Meriana
Mědiryt bitvy od Matthäuse Meriana
trvání: 27. březen 1641
místo: Přísečnice
Zeměpisné souřadnice:
výsledek: ústup švédských oddílů
změny území: Čechy
strany
Vlajka Švédska Švédsko Vlajka Svaté říše římské Svatá říše římská
velitelé
Johan Banér Zikmund Jan Myslík z Hyršova

síla
15 000
ztráty
4 000

Bitva u Přísečnice byla menším válečným střetem mezi císařskými oddíly a ustupující švédskou armádou generála Johana Banéra během třicetileté války. Odehrála se 27. března 1641 v okolí horního města Přísečnice, které bylo v sedmdesátých letech 20. století zatopeno vodou vodní nádrže Přísečnice. Výsledek střetnutí je považován za taktický úspěch generála Banéra, pro kterého byl zároveň jeho poslední bitvou.

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Bitva u Přísečnice (Pieter Snayers, 1648)

V poslední třetině března ustupovalo švédské vojsko generála Banéra po bitvě u Stříbra do Saska. Jeho předvoj dorazil dne 24. března do Kadaně a o den později do města přijel velitelský sbor. Na generálův rozkaz vyrazily zásobovací vozy a dělostřelectvo doprovázené částí jízdy k Přísečnici a hlavní voj se za nimi vydal 27. března ve čtyři hodiny ráno. Těsně za ním ho sledovaly císařské oddíly bavorské pěchoty a jízdy pod velením Zikmunda Myslíka z Hyršova. Od Ostrova navíc vyjela jízda Ottavia Piccolominiho s úmyslem vpadnout Švédům do boku a zabránit ji v ústupu. Poblíž Kovářské se srazila s oddílem předvoje Banérovy armády, který zcela zničila.[1]

Banérovy oddíly dorazily do Přísečnice brzy ráno a obsadily zámek a kopce okolo ústupové cesty do Annabergu. Vlastní bitva vypukla v poledne. Švédové nejprve opustili zámek a později i město a vypálili je. Bojovalo se v malých potyčkách pouze na křídlech, protože Zikmund Myslík se neodvážil riskantního útoku na hlavní voj. Švédové v boji ztratili značné množství mužů a sami museli zapálit část spížních vozů, ale přesto se jim povedlo spořádaně ustoupit do Saska, přičemž za sebou stihli udělat záseky, a znemožnili tak další pronásledování. Generál Banér se tak již 30. března dostal do Zwickau a císařské oddíly se 28. března vrátily do Kadaně.[1][2]

Hodnocení bitvy[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů Zikmunda Myslíka u Přísečnice padlo 4 000 Švédů z 15 000, ale počty jsou zřejmě nadsazené a rozsah bitvy zveličován, protože při průjezdu Švédů Annabergem byly popsány jejich oddíly jako silné, s mnoha děly a zavazadly. I přes relativně vysoké ztráty mužů i vybavení se generál Banér dokázal vyhnout zničení armády, a proto je považován za taktického vítěze bitvy.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KASL, Michal. Bitva u Přísečnice. Památky, příroda, život. 1984, roč. 16, čís. 4, s. 108–109. 
  2. CRKAL, Jiří. Tvrz zámek v Přísečnici. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 18.

Související články[editovat | editovat zdroj]