Bohuslav III. ze Švamberka
| Bohuslav ze Švamberka | |
|---|---|
 Erb pánů ze Švamberka používaný do roku 1484 | |
| Nejvyšší zemský komorník Českého království | |
| Ve funkci: 1378 – 1378 | |
| Panovník | Václav IV. |
| Předchůdce | Boček z Poděbrad |
| Nástupce | Vítek z Landštejna |
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 1380 |
| Místo pohřbení | Klášter minoritů |
| Choť | Anna z Dubé Kunka Švihovská z Rýzmberka |
| Děti | Bohuslav V. ze Švamberka Bohuslav IV. ze Švamberka Jan I. ze Švamberka na Boru Ratmír ze Švamberka na Poříčí a Mešně |
| Příbuzní | Bohuslav VI. ze Švamberka a Hynek Krušina ze Švamberka[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohuslav III. ze Švamberka († 1379/1380?) byl český šlechtic z rodu pánů ze Švamberka.
Kdy se Bohuslav III. narodil, není jisté. Jeho otcem byl Bohuslav II. ze Švamberka,[2] který měl dalšího syna Ratmíra IV.[3] ze Švamberka. Sám Bohuslav používal přídomky ze Švamberka nebo z Krasíkova a výjimečně z Boru.[2] Oženil se s Annou z Dubé, se kterou měl čtyři děti: Ratmíra V., Buška (Bohuslava IV.), Bohuslava V. a Jana I.[4] Bohuslav III. zemřel koncem roku 1379 nebo na počátku roku 1380.[5]
Bohuslav zastával řadu úřadů a výrazně rozšířil rodový majetek. Roku 1350 byl přísedícím zemského soudu, o rok později je uváděn jako přísedící dvorského soudu, v letech 1358–1366 zastával funkci královského hejtmana a sudího Chebska a později také úřad nejvyššího zemského komorníka.[2]
Kromě Švamberka mu patřil hrad Bor a nějakou dobu nejspíše i Mitervald. Podle patronátních práv k farám, která byla vázána na majetek, tvořily po určitou dobu jeho majetek také vsi nebo částí vsí Domaslav, Skviřín, Lestkov, Čeliv, Lhota pod Radčem, Černošín, Vejprnice, Spálené Poříčí, Chodová Planá, Volduchy a Ptyč.[6] Od roku 1365 mu náležela část daní z Tachova a od roku 1366 také plat ve výši 64 kop grošů z Plzně,[2] který jeho rod dostával téměř sto let. Když se roku 1379 vybírala královská berně, zaplatil celkem 88 a půl hřivny (tj. přes dvacet kilogramů) stříbra, což z něj dělalo nejbohatšího šlechtice v plzeňském kraji.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b c d NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 44 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 13). Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997).
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 462.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Krasíkov hrad, s. 42–43.
- ↑ Novobilský, Rožmberský (1997), s. 11.
- ↑ a b Novobilský, Rožmberský (1997), s. 10.