Věžka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Věžka
Zbytky zdiva
Zbytky zdiva
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba před rokem 1351
Zánik 1478
Stavebník Švamberkové
Poloha
Adresa Východně od obce, Druztová, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Věžka
Věžka
Další informace
Rejstříkové číslo památky 16501/4-1208 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věžka je zřícenina hradu 0,5 km východně od obce Druztováokrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se na skalnatém vrchu nad levým břehem řeky Berounky v nadmořské výšce 310 m n. m. Jeho zbytky jsou od roku 1958 chráněny jako kulturní památka České republiky.[1] Zřícenina je přístupná po žlutě značené turistické trase.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrožna, na které hrad stával, byla osídlena již v pravěku. Během záchranného archeologického výzkumu provedeného v roce 1967 byly nalezeny zlomky keramiky z eneolitu (období chamské kultury[2]) a z pozdní doby bronzové. Pravěké opevnění na lokalitě není patrné, ale předpokládá se, že zaniklo během stavby vrcholně středověkého hradu. Střepy z doby bronzové pochází z období, kdy se hradiště na podobných místech běžně stavěla.[3]

Stavebník hradu Racek ze Švamberka byl synem Ratmíra a jeho ženy Žižky. Roku 1351, ze kterého pochází první písemná zmínka o hradu[4], se poprvé připomíná na Věžce, kde do konce svého života sídlil. K panství Věžky tehdy patřily vesnice DruztováDolany. Racek nechal na památku své první ženy Marie postavit kostel svaté Maří Magdaleny s dvorem a farou západně od hradu.[zdroj?] Se svou druhou manželkou Ofkou měl syny Hynka, Buška a Ješka. Po Rackově smrti v roce 1377 jeho synové hrad postoupili Otíkovi z Chrástu, který se postavil proti králi Václavovi IV., jehož vojsko roku 1405 Věžku oblehlo a po půlročním obléhání[4] na jaře roku 1406 přinutilo ke kapitulaci.

Otík později hrad získal zpět a před rokem 1410 ho zdědil jeho syn Petr z Chrástu, který k panství připojil Třemošnou. Držení Třemošné mu roku 1420 potvrdil i král Zikmund a navíc mu daroval Nynice. Krátce na to však Petr přestoupil k husitské straně. V roce 1422 mu Zikmund panství odňal a připsal jej městu Plzni. Ale roku 1434 držel Věžku opět Petr z Chrástu a postoupil ji Přibíkovi z Klenové. Hrad zanikl roku 1478, kdy ho dobylo a pobořilo vojsko Matyáše Korvína.[4]

V letech 1962–1972[4] akademický malíř Václav Uchytil společně s dětmi z historického kroužku z Plzně (kroužek při Domu Pionýrů a ZPČ Muzeu v Plzni) odstranil dříve zřícené zdivo a vybudoval přístupovou cestu. Velké množství nálezů (střepů i celých nádob) je uloženo v depozitáři ZPČ Muzea. Nově odkryté zdivo však nebylo staticky zajištěno, a větší část ho proto zanikla.

Od března 2015 se o Věžku stará s povolením památkového ústavu v Plzni a souhlasem obce Druztová, občanské sdružení Plzeňské Centrum Filosofie a Umění. Zřícenina je postupně očišťována od náletových dřevin a je prováděn průzkum stavu zbylého zdiva.

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Vstup do hradu

Staveniště hradu bylo přibližně oválné a protažené v severojižním směru. Ve střední části stály po obou stranách budovy. Jižně od západní budovy byla brána chráněná předbraním. Zástavbu severní části předhradí neznáme. Hradní jádro stálo v jižní části hradu. Pravděpodobně ho tvořil podsklepený palác na západní straně, ke kterému přiléhalo úzké nádvoří na východě.[4]

Asi 100 m severně od hradu se nachází ostrožna opevněná valem. Je možné, že šlo opevnění související s obléháním, ale vzhledem k jeho mohutnosti šlo pravděpodobněji o předsunutou baštu.[4]

Věžka byla zřejmě bezvěžový hrad, a proto ho Dobroslava Menclová typově řadí mezi hrady s plášťovou zdí, což odmítl Tomáš Durdík, který ho klasifikoval jako hrad s palácem jako hlavní obrannou i obytnou budovou.[4]

Význam lokality[editovat | editovat zdroj]

Historický význam hradu nebyl velký. Spolu s kostelem Máří Magdaleny, zaniklým farním dvorem a dvěma vesnicemi se však jedná o unikátní celek malého šlechtického panství ze 14. století. Věžka byla malým luxusním sídlem. Ačkoliv patřila k panským hradům, svým charakterem se blížila spíše zemanským tvrzím, neboť i panství k ní náležející nebylo o mnoho větší než běžný zemanský statek.[zdroj?]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-05]. Identifikátor záznamu 127057 : Hrad Věžka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 10. 
  3. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Druztová, s. 77. 
  4. a b c d e f g DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Věžka, s. 591–592. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady. Praha: Odeon, 1972. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého – Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Šolc a Šimáček, 1937. 258 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]