Přimda (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přimda
Nádvoří s donjonem
Základní informace
Sloh románský
Výstavba 1121
Stavebník Děpold II. z Vohburku
Další majitelé čeští králové, Švamberkové
Poloha
Adresa Přimda, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Přimda
Přimda
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11769/4-1882 (PkMISSezObr)
Web Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přimda (německy Burg Pfraumberg) je zřícenina nejstaršího známého kamenného hradu na území ČR. Nachází se nad městem Přimdaokrese Tachov. Tento raný představitel románské hradní architektury vznikl v roce 1121 za vlády Vladislava I. Zřícenina je chráněna jako národní kulturní památka ČR.[1][2] Státní hrad je ve správě Národního památkového ústavu a je přístupný veřejnosti.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Je možné, že na místě hradu stávalo starší raně středověké hradiště, ale jeho pozůstatky nebyly archeologicky doloženy.[3] Nejstarší písemný doklad o existenci hradu se nachází v Kosmově kronice, která se zmiňuje o tom, že postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále. Pravděpodobně nedlouho po dokončení stavby, byla Přimda dobyta Vladislavem I., protože její výstavbu za hranicemi pohraničního hvozdu považoval za porušení svých svrchovaných práv. Dokladem o německém původu tohoto hradu je i srovnání s některými stavbami podobného charakteru na bavorské straně (např. Flossenbürg). Ve stejné době v českých zemích takováto stavební tradice naopak chybí.

Historie hradu[editovat | editovat zdroj]

Věž v 90. letech 20. století

Přimda se stala knížecím majetkem, sloužila jako strážní místo na norimberské cestě u jednoho z pohraničních přechodů do říše a byla užívána i jako vězení[4] (syn Soběslava I. Soběslav nebo Přemysl po nezdařeném povstání proti svému otci v roce 1247). Vzhledem k tomu, že důležitost norimberské cesty ve 12.13. století rostla, byla Přimda přestavěna a zesílena během vlády Soběslava I., ve 13. století patřil kastelán Přimdy mezi nejdůležitější úřady v přemyslovském státě.

Za Jana Lucemburského byl hrad zastaven Vilémovi Zajícovi z Valdeka a poté rychtáři Jakubovi Frenclínovi. Zpět Přimdu v roce 1344 získal Karel IV. Za Václava IV. byla opět zastavována, kontrolu panovník získal až v roce 1418, kdy Přimdu drženou loupeživým Borešem z Rýzmburka dobylo královské vojsko. V roce 1429 se pokusilo katolickou baštu drženou Jindřichem Žitem z Jivjan neúspěšně dobýt husitské vojsko. V 15. a 16. století byl hrad opět často zastavován (v letech 14541592 např. pánům ze Švamberka).

28. července 1989 se na hradě po otřesu půdy sesula část zdi. Byli zasypáni tři dvanáctiletí chlapci, z nichž jeden na následky zranění zemřel.[5] Bezprostředně po události se v novinách objevovalo tvrzení, že zeď spadla následkem hluku, který skupina dětí způsobovala – objevila se i hypotéza, že neštěstí souvisí s předchozími nedokončenými stavebními zásahy firmy Armabeton.[6] V období 20012010 byla zřícenina staticky zajištěna a restaurována.[7]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Hrad na dominantním vrcholu tvořila vysoká hranolová věž o čtvercovém půdorysu (cca 16 × 16 m), tzv. donjon, postavená z žulových kvádrů. Měla obytnou funkci: k příslušenství patřil mimo jiné i krb a prevét (nejstarší dochovaný v českých zemích).[8] O dalších původních stavbách nemáme doklady vlivem úprav a oprav, které zde probíhaly v 20. století. Ve vrcholném středověku byl hrad dále rozšiřován, okolo donjonu vznikla kamenná hradba, dále byly jako součást obranného systému vystavěny další dvě věže.

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Legenda o hradě Přimda se objevuje i v díle Zlatá kniha historických příběhů, v příběhu Vítek Vítkovič (autor. Václav Kliment Klicpera) o rytíři Vítkovi. Ten se snažil chránit svého pána kníže Oldřicha i přes všechny útrapy z rodu Vršovců. Vítek se objevil na tomto hradě coby vězeň a uslyšel jeho příběh. Kdysi dávno dal, dle legendy, dal hrad vystavět Albert markrabě vysokohradský. Ten unesl Helenu, dceru císaře Jindřicha zvaného Ptáčník. Dívku chtěl ukrýt na tajném místě a tak svolal mnoho dělníků, kterým slíbil vysokou odměnu. Podmínkou však bylo, že nikdo nesmí opustit staveniště, dokud hrad nebude zcela hotov. Hrad byl vymyšlen tak, že jediná přístupová cesta vedla přes dubové větve. Když byly práce hotovy, uspořádal markrabě hodokvas. Dělníci se usadili u dlouhého stolu a začali v hodování. Tu se však markrabě začal modlit tak vroucně, až vstal. Dělníci učinili totéž podle jeho příkladu. V ten okamžik však markrabě spustil skrytý mechanismus a všichni dělníci skončili po desítkách metrů pádu v hluboké jámě pod hodovní místností. Hrad pak našel rytíř Příma, který za jeho služby knížeti Oldřichovi, směl hrad pojmenovat po sobě. Tak hrad dostal jméno Přimda.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-11]. Identifikátor záznamu 130371 : Hrad Přimda, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Národní památkový ústav. Hrad Přimda [online]. [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. 
  3. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Přimda, s. 265. 
  4. KAŠE, Jan. Tajemný hrad Přimda býval i sídlem loupežníků. novinky.cz. 2015-10-04. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. (česky) 
  5. MF Dnes 2. dubna 2002, název článku u citací neuveden
  6. ZVELEBIL, Jan. Proč hrady pláčou. Reflex. 2001, čís. 51, s. 50–53. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  7. RŮŽIČKA, David. Plzeňští památkáři zpřístupňují hrad Přimdu veřejnosti! [online]. Národní památkový ústav, 2012-06-22 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. 
  8. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Přimda, s. 461–462. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEŠOVSKÁ, Klára; SOUKUPOVÁ, Helena; MENCL, Václav. Předrománská a románská architektura v západních Čechách. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1978. 62 s. 
  • DURDÍK, Tomáš. Hrad Přimda. 1.. vyd. Praha: Společnost přátel starožitností v Praze v nakl. Unicornis, 2007. 103 s. ISBN 978-80-86204-18-5. 
  • DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Západní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2005. 322 s. ISBN 80-86781-06-2. Kapitola Přimda, s. 164–167. 
  • HÝZLER, Josef; HOLANOVÁ, Eva; NYKODÝMOVÁ, Milada. Přimda, stavebně historický průzkum. Praha: Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů, 1966. 
  • PROCHÁZKA, Zdeněk; ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 1–3. Tachov: Okresní muzeum v Tachově 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Přimda, s. 1–14. 
  • TUREK, Rudolf. Stavební ráz středověkých hradů na Tachovsku. In: Sborník okresního muzea v Tachově 5. Tachov: Okresní muzeum v Tachově, 1970. S. 1–15.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]