Prevét

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prevét na německém hradě Posterstein
Prevét na zřícenině Obertagstein (Švýcarsko)

Prevét (z latinského locus privatus – soukromé místo) je typ středověkého záchodu. Objevuje se na hradech, zámcích i jiných stavbách. Jednalo se zpravidla o malé arkýře umístěné na krakorcích, které dotvářejí kolorit celé stavby.[1] Žádný splachovací systém nebyl potřebný, neboť o patřičný odvod výkalů se zpravidla postarala sama gravitace. Tento výraz, respektive jeho počeštěná forma „prevít“, se stal nadávkou a synonymem pro nečestného člověka.

Obvykle měl podobu výklenku ve zdi nebo malého arkýře. V případě, že budovu obíhal parkán, mohl být prevét umístěný v parkánové zdi. S obytnou budovou ho potom spojoval můstek (např. na hradě v Písku). Na některých hradech mohly vzniknout dokonce i specializované záchodové věže (v Čechách např. na Křivoklátě).[2]

Nejstarším dochovaným záchodem v Česku je právě prevét, a to na hradě Přimda.[3]

Pro často tradovaný český ekvivalent výsernice zatím chybí doklad v dobovém materiálu. Nevyskytuje se v žádném z českých slovníků od poloviny 14. do poloviny 20. století, nezachytila jej ani žádná z moderních lexikografických pomůcek, věnovaných staré češtině, ať již tištěných, anebo elektronických.[4] Existuje proto důvodné podezření, že jde o neologismus vytvořený po roce 2000. Pro označení sociálního zařízení se uvádějí ve staré češtině následující pojmy: Bartoloměj Klaret z Chlumce, Glossarius (cca 1360) - záchod /priveta/, sráč /cloaca/, potřebnie /latrina/ (první dva výrazy jednotlivě doloženy i dříve); Daniel Adam z Veleslavína, Nomenclator quadrilinguis (1598) - záchod, prevít, sroň; Václav Jan Rosa, Thesaurus linguae Bohemicae (1680) - záchod, trativod, sráč, srovod /prevít/; Jan Václav Pohl, Slovník řeči české (1783) - záchod, serna /Abtritt/.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUGLEROVÁ, Ivana. Tajemství třinácté komnaty III – vůně Orientu a středověké výsernice [online]. Žena-in, 2006-11-13, [cit. 2016-01-30]. Dostupné online.  
  2. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Prevét, s. 454. Dále jen Durdík 2002. 
  3. Durdík 2002, str. 461
  4. Vokabulář webový. Webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online]. [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.  
  5. KOHOUT, Štěpán. Internet a historické bludy: arcibiskup Salomon Bauer a Hundertwasser-Stovoda. Vlastivědný věstník moravský. , roč. 68, čís. 4, s. 377–378. ISSN 0323-2581.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]