Zahořany (Kovářov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zahořany
Zahořany, pohled od silnice č. 102
Zahořany, pohled od silnice č. 102
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKovářov
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°32′45″ s. š., 14°16′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel141 (2021)[1]
Katastrální územíZahořany (7,48 km²)
Nadmořská výška500 m n. m.
PSČ39 801
Počet domů94 (2011)[2]
Zahořany
Zahořany
Další údaje
Kód části obce189901
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zahořany (německy Sahorschan) je malá vesnice, která se nachází asi 5 km severně od Kovářova a 15 km severně od Milevska. V roce 2011 zde trvale žilo 145 obyvatel.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bývalé středověké městečko ležící na úpatí Koňského vrchu bylo poprvé připomínáno v roce 1323 v listině Jana Lucemburského a patřilo Zvíkovu.[4] V roce 1575 koupil městečko společně se Zvíkovem Kryštof ze Švamberka. Od roku 1608 připadly Zahořany orlickému panství. Za třicetileté války bylo městečko téměř úplně zničeno. V letech 1771–1772 velký hladomor a epidemie moru způsobily úpadek. Vojenské přesuny a válečné útrapy měly za následek že kromě 26 domů bylo město zcela vypáleno. Koncem 18. století a na počátku 19. století vznikala na troskách bývalého městečka nová vesnice.[4]

Sbor dobrovolných hasičů byl založen roku 1891, obecní knihovna roku 1921.[5]

V roce 1930 bylo evidováno 60 domů a 294 obyvatel. Škola a fara byla v Lašovicích, lékař v Kovářově, pošta a četnictvo v Klučenicích.[5]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Na návsi stojí od roku 1837 kaplička zasvěcená Panně Marii. Původně zde stávala dřevěná zvonička. Kaple byla opravena roku 1887 na náklady obce. K další opravě kaple došlo v roce 1950 a v poté 1999. V roce 1902 byl do kaple pořízený zvon, který byl později za II. světové války zrekvírovaný. Byl provizorně nahrazený odbíjecím zvonkem z hodin, které byly umístěné na Orlickém zámku a které zapůjčil místnímu starostovi kníže Schwarzenberg. Tento hodinový strojek byl používán až do roku 1950, kdy byl zavěšen nový zvon.[6]
  • Ve vsi je několik ukázek lidové architektury ze 17. a 18. století.
  • Mezi kulturní zajímavosti patří sloupová boží muka (obětem moru a třicetileté války) vlevo od silnice do Lašovic na hřbetu zvaném Babiny. Boží muka jsou vysoká 5 metrů, v průměru měří 2 metry, jsou lehce nachýlená. V horní části jsou ze všech stran výklenky pro sošky. Původně na nich prý býval letopočet 1626 a prosebné a děkovné nápisy. Tyto nápisy byly obnoveny roku 1925, ale kvůli povětrnostním vlivům nejsou znatelné. Tento objekt je jednou z nejstarších staveb v regionu. Byl opraven roku 1994, posléze roku 2007.[7] Tato boží muka byla postavena zahořanským starostou Melicharem okolo roku 1840 jako projev poděkování za ukončení moru a k uctění památky padlých v třicetileté válce.[4] Boží muka jsou vedena v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.
  • Boží muka zvaná na Doubravce jsou poblíž předchozích. Na podstavci je datace 1891. Jako poděkování za narození syna je nechala v tomto roce vztyčit rodina Bláhova z obce. V roce 1999 byly opraveny. Lípa, která roste vedle, byla vysazena ve stejném roce.[8]
  • Kamenný kříž na nedalekém Koňském vrchu je z roku 1901. Nechal jej postavit jako projev díků četník z Kostelce nad Vltavou. Jeho kolega při pronásledování pytláků zahynul. Kříž se zbortil roku 1952 a dva roky poté byl znovu opravený a vztyčený.[9] Podle pověstí se tady na Koňském vrchu odbývaly koňské trhy. Okolo roku 1770 za období hladomoru a morové nákazy byl zde zřízen morový hřbitov, protože lašovický hřbitov kapacitně nepostačoval.[4]
  • Kamenný Hrochův kříž z roku 1891 se nachází na křižovatce silnic z Kovářovova do Lašovic a do Zahořan.[10]
  • Dřevěný Pintův kříž je vysoký zhruba 4 metry a je umístěný na soukromém pozemku v zahradě na Pelechách od roku 1889.[11]
  • Venkovská usedlost čp. 26 je vedená v Seznamu kulturních památek v okrese Písek.

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Návesní kaple
    Návesní kaple
  • Usedlost čp. 26
    Usedlost čp. 26
  • Boží muka na Doubravce
    Boží muka na Doubravce
  • Boží muka na Babínech
    Boží muka na Babínech
  • Boží muka na Doubravce
    Boží muka na Doubravce

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191. 
  4. ↑ a b c d KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 121. 
  5. ↑ a b Kytka, str. 122.
  6. ↑ ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku.. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 239. [dále jen Šimečková]. 
  7. ↑ Šimečková, str. 242.
  8. ↑ Šimečková, str. 244.
  9. ↑ Šimečková, str. 246.
  10. ↑ Šimečková, str. 245.
  11. ↑ Šimečková, str. 247.
  12. ↑ Šimečková, str. 238.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zahořany_(Kovářov)&oldid=22669999“