Jedlovec kanadský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJedlovec kanadský
alternativní popis obrázku chybí
Jedlovec kanadský
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Podčeleď jedlové (Abietoideae)
Rod jedlovec (Tsuga)
Binomické jméno
Tsuga canadensis
(L.) Carriére
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedlovec kanadský (Tsuga canadensis (L.) Carriére), někdy nazývaný též tsuga kanadská, je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých, původem ze Severní Ameriky. Po roce 1730 začal být vysazován i v Evropě jako okrasná dřevina.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Pinus canadensis L.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec kanadský je středně velký strom dorůstající obvykle 25–30 metrů výšky, zřídka i více (rekordní exemplář měřil 53 metrů s průměrem kmene 2,13 m). Má mohutný kmen s hluboce rozbrázděnou borkou a širokou pyramidální korunu s horizontálně odstávajícími a posléze převisajícími větvemi. Kořenový systém je plochý, široce rozložený.[2]

Jehlice jsou ploché, 8–15 mm dlouhé a až 3 mm široké, tmavě zelené, vespod se dvěma modrobílými proužky. Jsou uspořádané ve dvou řadách, od báze k vrcholu se zužují; pod lupou je vidět jejich jemně pilovitý okraj. Vytrvávají zhruba 3–6 let.

Samčí šištice jsou žluté, kulovité, samičí bledě zelené, oválné, trochu větší. Dozrálé šišky jsou velmi malé, okolo 1,5 cm veliké, složené z několika málo téměř okrouhlých šupin. Dozrávají v srpnu a září, v říjnu se otevírají a vypouštějí drobná okřídlená semena.[2]

Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec kanadský je pomalu rostoucí, dlouhověká dřevina, dožívající se stáří i 600–800 let. Velmi dobře snáší stín, mladí jedinci dokážou vegetovat v hustém zástinu mateřského porostu i 200 let. Vyhledává propustné, hlinitopísčité, kyselé nebo neutrální půdy, s velkou vlhkostí, vyžaduje spíše chladnější klima a velké množství srážek včetně sněhových. Je značně citlivý na sucho. V českých podmínkách je mrazuvzdorný.[2]

Původní areál rozšíření zahrnuje východní část Severní Ameriky, kde roste na stinných a vlhkých místech, od nížin vystupuje až do výšky 1 700 m. Vytváří čisté porosty, nebo roste ve smíšených lesích s borovicí vejmutovkou, jedlemi balzámovou a Fraserovou, liliovníkem tulipánokvětým, dubem červeným, javorem cukrovým a dalšími dřevinami. Původní areál byl zmenšen nadměrnou těžbou a slaou obnovou jedlovce, od druhé poloviny 20. století jsou jeho populace ohrožovány masovým rozšířením korovnice Adelges tsugae introdukované z východní Asie.[2]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Dřevo jedlovce je v Severní Americe významným zdrojem buničiny, z níž se vyrábí papír, využívá se také pro stavební účely, není však příliš trvanlivé. Kůra se používá v koželužství. Je rovněž cenným stromem do parkových výsadeb, kde bylo vyšlechtěno přes 300 kultivarů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-11]
  2. a b c d Ivan Musil, Jan Hamerníkː Jehličnaté dřeviny. Prahaː ČZU 2003, s. 115-116

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]