Kojetín (Petrovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kojetín
Pohled na Kojetín z bývalé cesty na Mašov
Pohled na Kojetín z bývalé cesty na Mašov
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Petrovice
Okres Příbram
Kraj Středočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 89 (2011)[1]
Katastrální území Kojetín u Petrovic (2,92 km²)
PSČ 262 55
Počet domů 37 (2011)[1]
Kojetín
Kojetín
Další údaje
Kód části obce 119857
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kojetín je malá vesnice, část obce Petrovice v okrese Příbram. Nachází se asi 1,5 km na jihovýchod od Petrovic. Vesnicí protéká Brzina. Vesnicí prochází silnice II/105. Je zde evidováno 41 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 89 obyvatel.[3] Kojetín byl v roce 2005 vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

Kojetín leží v katastrálním území Kojetín u Petrovic o rozloze 2,92 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice je odvozeno od jména Kojata.[4] První písemné zmínky o vsi jsou z roku 1220, kdy Vítek (III.) z Prčice prodal zděděnou ves milevskému klášteru.[5] Kojetín patřil pod kovářovskou rychtu a později po jejím rozdělení i pod hrazanskou rychtu. Zprvu pod panství zvíkovské a posléze pod panství orlické.[4]

Dříve zde byla soustředěná kamenická výroba.

Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1892.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Usedlost čp. 4
  • Uprostřed vesnice se nachází kaple se zvonicí. Nad vchodem do kaple je datace 1889.
  • U bývalé cesty směrem na Mašov se nachází dřevěný Kortanův kříž z roku 1724. Břevno i ramena kříže byla několikrát opravena.[4] V současnosti zde od roku 2009 stojí dřevěná replika tohoto kříže.
  • Před vesnicí by se měly nacházet dva kříže a oba z roku 1888. Blíž ke vsi se nacházel Benešův kříž.[4] V současné době je u nepoužívané staré cesty na Mašov zřejmě jen jeden kříž.
  • Na konci vesnice, u bývalé cesty do Petrovic se nachází barokní kaple zasvěcená svaté Trojici. [4] Kaple byla dlouho neudržovaná a špatně přístupná. V současnosti (2019) probíhá její oprava.
  • Kříž v ohrádce z roku 1868 se nachází u komunikace z vesnice směrem na Petrovice. Datace je uvedena na spodní části vysokého kamenného podstavce, který je reliéfně zdobený motivem kalicha. V oválném štítku je tento nápis: CHVÁLA KRISTU
  • Poblíž obce u cesty z Petrovic do Milevska se nachází smírčí kříž. Přesná lokalita kříže není záměrně uvedena. O tomto kříži se zmiňuje tento zdroj v roce 1940 jako o nizounkém, z jednoho kusu kamene vytesaném a zpola zasypaném. Kříž byl pravděpodobně znovu obnoven. K tomuto kříži se vztahuje pověst o náhlém úmrtí panského truhláře z Petrovic, který na tomto místě zahynul.[6]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

První pověst se vztahuje ke Kortanovu kříži. Zde na tomto místě došlo ke zranění . Z nedalekého Mašova jela svatba do Petrovic a družba vystřelil a nešťastnou náhodou zasáhl ženicha.[4]

Další pověst se vztahuje k dvěma křížům před obcí. V nedalekých Petrovicích podvodně využívala žena důvěřivé bohaté zákazníky. Měly se jí zjevovat duše zemřelých, měla s nimi rozprávět, měly ji prosit o pomoc. Aby jim vyhověla, chodívala na poutní místo, na Svatou Horu, kde nechávala sloužit mše za tyto duše. Patřičný obnos poté požadovala po pozůstalých v rodině. Aby jí bylo uvěřeno, tajně chodívala do petrovického kostela a rozsvěcela světla. Když byla podvodnice přistižena místním kaplanem Eduardem Šittlerem, bylo jí uloženo, aby jako pokání nechala postavit dva kříže u vesnice.[4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 152. 
  4. a b c d e f g h KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 139. 
  5. Kytka, str. 141.
  6. Kytka, str. 142.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]