Vítek III. z Prčice a Plankenberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vítek III. mladší z Prčice a Plankenberka
Pečeť Vítka z Prčice (Witko de Plankhinperc) na listině z roku 1220
Pečeť Vítka z Prčice (Witko de Plankhinperc) na listině z roku 1220

1. pán z Rožmberka
Ve funkci:
před 1194 – po 1244
Předchůdce panství uděleno Vítkem I.
Nástupce Vok I. z Rožmberka

Královský komoří
Ve funkci:
před 1243 – po 1244
Panovník Václav I.

Narození před 1194
Úmrtí po 1244
Rodiče Vítek I. z Prčice
Děti Anežka z Rožmberka
Zachař z Prčice a Plankenberka
Vítek V. z Příběnic
Vok I. z Rožmberka
Příbuzní Vítek II. starší z Krumlova
Jindřich z Hradce
Vítek IV. z Klokot
Sezema z Ústí
Sídlo ? Tvrz Přídolí
?? Krumlovský hrad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítek III. mladší z Prčice a Plankenberka (před 1194– po 1244) byl pánem Prčice a Plankenberka a je považován za zakladatele rodu Rožmberků.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Jeho otcem byl Vítkovec Vítek I. z Prčice, bratry pak Jindřich I. z Hradce, předchůdce pánů z Hradce, Vítek II. starší, předchůdce rodu pánů z Krumlova, a Vítek IV., předchůdce rodu pánů z Landštejna.

Vítek III. mladší měl neznámou dceru a syny Zachaře („Zachariáše“) z Prčice a Plankenberka, Vítka V. z Příběnic (zemřel před 1259) a Voka I. z Rožmberka, pozdějšího českého nejvyššího maršálka, správce Horních Rakous a zemského hejtmana ve Štýrsku.

Podle Václava Březana byla neznámou dcerou Anežka. Avšak zde Březan opět mylně vycházel ze závěti Voka z Rožmberka, kde synovi této neznámé dcery Vítka mladšího odkazuje majetek: "Item pueris sororismee do Pritschit in cambium". Dále se v této závěti lze dočíst: "..... Et quinque marce auri solvantur inde pueris domini Bawari secundum". (viz JSH, ročník LVII/1, str. 87). V překladu těchto odkazů Březana vedla mylná domněnka, že syn neznámé dcery Vítka mladšího a syn Bavora II. ze Strakonic byla stejná osoba. Březan se tedy domníval, že neznámou dcerou je Anežka, avšak doložitelně se jedná o Anežku nemanželskou dceru Přemysla Otakara II.

V této části se Březan dopustil ještě jedné mýlky. Vítkovi totiž přisoudil ještě další dva syny: Mikuláše (jedná se o pražského biskupa; tuto domněnku mylně převzal z Hájkovy kroniky) a Buriana (tato osoba pouze figuruje v listinách Václava I. z roku 1250 jako svědek Borso de Rysenburch).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Vítek I.
Znak z doby nástupu 1. pán z Rožmberka
11941244?
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vok I.