Husova kazatelna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Husova kazatelna
Viklan Husova kazatelna
Základní informace
Vyhlášení 8. února 1977[1]
Nadm. výška 480–510[1] m n. m.
Rozloha 9,07 ha[1]
Poloha
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Okres Příbram
Umístění Petrovice
Souřadnice
Husova kazatelna
Husova kazatelna
Další informace
Kód 637
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Husova kazatelna je přírodní památka o rozloze 9,07 ha, která byla vyhlášena jako maloplošné chráněné území v roce 1977. Nachází se v blízkosti silnice č. 105, přibližně 400 m severozápadně od Žemličkovy Lhoty, která je místní částí obce Petrovice v okrese Příbram.[2]

Popis lokality[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologie a geologické složení[editovat | editovat zdroj]

Viklan Husova kazatelna je obří balvan, který byl vytvořen v průběhu miliónů let zvětráváním hlubinných magmatitů a erozně denudačními procesy. S rozměry 4 x 2,5 a výškou 2,7 metru je největším viklanem v České republice. Na území této přírodní památky se vyskytují další kameny různých velikostí - tzv. balvanová stáda i několikametrové skalní bloky, tvořené zdejší specifickou horninou, durbachitem Čertova břemene. Příčinou tmavší barvy této horniny jsou minerály amfibol a biotit. Kromě těchto minerálů jsou součástí zdejšího durbachitu až 2 cm velké vyrostlice bílého živce.[3]

Původ názvu a místní pověsti[editovat | editovat zdroj]

Na svrchní části viklanu je kamenná mísa o rozměrech 80 a 60 cm s odtokovým žlábkem. Tato místa vznikla v důsledku selektivního zvětrávání horniny, přesněji chemickým rozpouštěním minerálů dešťovou vodou, obohacenou o oxid uhličitý.[3] Stejně, jako u řady dalších skalních prohlubní v jiných lokalitách, i zde se lidé mylně domnívali, že šlo o tzv. obětní mísu. Název Husova kazatelna vychází z pověsti, že na tomto kameni stál Mistr Jan Hus při svém kázání, když se zastavil na Petrovicku cestou na Kozí Hrádek. Dle jiné verze místních pověstí byl obří viklan u Žemličkovy Lhoty někdy také nazýván Čertova kazatelna, v souladu s tím, jak si lidé v dřívějších dobách vysvětlovali původ vzniku neobvyklých skalních tvarů ve svém okolí. [3][4]

Okolí Husovy kazatelny[editovat | editovat zdroj]

Také k jiným velkým balvanům v okolí Husovy kazatelny se váží lidové pověsti. Nejvýraznějším z těchto zvláštních tvarů je Čertův kámen, který byl vlivem termického a mrazového zvětrávání dokonce rozpůlen vedví. Místní pověst jej spojila s osobou známého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Podle této pověsti jeden z čertů, kteří pomáhali Jakubu Krčínovi stavět tvrz v Křepenicích, při přeletu nad územím u Žemličkovy Lhoty upustil kámen, ten dopadl na zmíněný balvan a tím jej rozpůlil. V lokalitě přírodní památky Husova kazatelna se nacházejí další balvany rozmanitých tvarů, což potvrzují jejich lidové názvy, jako například Zkamenělá žába, Hřib nebo Pecen chleba.[3]

.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PP Husova kazatelna+vydavatel=Biolib.cz [online]. [cit. 2010-10-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. mapy.cz [online]. seznam [cit. 2015-03-20]. Dostupné online. 
  3. a b c d PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. 1.. vyd. Praha: s. n., 2014. 128 s. ISBN 978-80-260-7067-2. S. 40 - 41. 
  4. VÍTEK, Jan. Viklany - pozoruhodné přírodní památky. Vesmír. 1994, čís. 5, s. 278. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav; a kol. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha : Academia, 1986. 385 s.
  • PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. Praha : [s.n.], 2014, 128 s.
  • VÍTEK, Jan. Viklany – pozoruhodné přírodní památky. Vesmír. 1994, č. 5, s. 278
  • MALÍČEK, J., HLAVÁČKOVÁ, JALOVECKÁ, M. Přírodní zajímavosti Sedlčanska. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2007, 104 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]