Husova kazatelna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxuPřírodní památka
Husova kazatelna
Viklan Husova kazatelna
Datum vyhlášení 8. února 1977[1]
Kód ÚSOP 637
Lokalita Petrovice
Výška 480–510[1] m n. m.
Výměra 9,07 ha[1]
Seznam CHÚ v okrese Příbram
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Husova kazatelna
Husova kazatelna
Přírodní památky v Česku

Husova kazatelna je přírodní památka o rozloze 9,07 ha, která byla vyhlášena jako maloplošné chráněné území v roce 1977. Nachází se v blízkosti silnice č. 105, přibližně 400 m severozápadně od Žemličkovy Lhoty, která je místní částí obce Petrovice v okrese Příbram.[2]

Popis lokality[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologie a geologické složení[editovat | editovat zdroj]

Viklan Husova kazatelna je obří balvan, který byl vytvořen v průběhu miliónů let zvětráváním hlubinných magmatitů a erozně denudačními procesy. S rozměry 4 x 2,5 a výškou 2,7 metru je největším viklanem v České republice. Na území této přírodní památky se vyskytují další kameny různých velikostí - tzv. balvanová stáda i několikametrové skalní bloky, tvořené zdejší specifickou horninou, durbachitem Čertova břemene. Příčinou tmavší barvy této horniny jsou minerály amfibol a biotit. Kromě těchto minerálů jsou součástí zdejšího durbachitu až 2 cm velké vyrostlice bílého živce.[3]

Původ názvu a místní pověsti[editovat | editovat zdroj]

Na svrchní části viklanu je kamenná mísa o rozměrech 80 a 60 cm s odtokovým žlábkem. Tato místa vznikla v důsledku selektivního zvětrávání horniny, přesněji chemickým rozpouštěním minerálů dešťovou vodou, obohacenou o oxid uhličitý.[3] Stejně, jako u řady dalších skalních prohlubní v jiných lokalitách, i zde se lidé mylně domnívali, že šlo o tzv. obětní mísu. Název Husova kazatelna vychází z pověsti, že na tomto kameni stál Mistr Jan Hus při svém kázání, když se zastavil na Petrovicku cestou na Kozí Hrádek. Dle jiné verze místních pověstí byl obří viklan u Žemličkovy Lhoty někdy také nazýván Čertova kazatelna, v souladu s tím, jak si lidé v dřívějších dobách vysvětlovali původ vzniku neobvyklých skalních tvarů ve svém okolí. [3][4]

Okolí Husovy kazatelny[editovat | editovat zdroj]

Také k jiným velkým balvanům v okolí Husovy kazatelny se váží lidové pověsti. Nejvýraznějším z těchto zvláštních tvarů je Čertův kámen, který byl vlivem termického a mrazového zvětrávání dokonce rozpůlen vedví. Místní pověst jej spojila s osobou známého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Podle této pověsti jeden z čertů, kteří pomáhali Jakubu Krčínovi stavět tvrz v Křepenicích, při přeletu nad územím u Žemličkovy Lhoty upustil kámen, ten dopadl na zmíněný balvan a tím jej rozpůlil. V lokalitě přírodní památky Husova kazatelna se nacházejí další balvany rozmanitých tvarů, což potvrzují jejich lidové názvy, jako například Zkamenělá žába, Hřib nebo Pecen chleba.[3]

.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PP Husova kazatelna+vydavatel=Biolib.cz [online]. [cit. 2010-10-27]. Dostupné online. (česky) 
  2. mapy.cz [online]. seznam [cit. 2015-03-20]. Dostupné online. 
  3. a b c d PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. 1.. vyd. Praha: s. n., 2014. 128 s. ISBN 978-80-260-7067-2. S. 40 - 41. 
  4. VÍTEK, Jan. Viklany - pozoruhodné přírodní památky. Vesmír. 1994, čís. 5, s. 278. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav; a kol. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha : Academia, 1986. 385 s.
  • PECHAČOVÁ, Blanka. Kameny a skály Sedlčanska. Praha : [s.n.], 2014, 128 s.
  • VÍTEK, Jan. Viklany – pozoruhodné přírodní památky. Vesmír. 1994, č. 5, s. 278
  • MALÍČEK, J., HLAVÁČKOVÁ, JALOVECKÁ, M. Přírodní zajímavosti Sedlčanska. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2007, 104 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]