Pikovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pikovice

Pikovice jsou v dolní části obrázku. Za lávkou je vidět budova čekárny v železniční zastávce Petrov u Prahy.
Základní informace
Charakter sídla velká vesnice
Domů 677
Lokalita
PSČ 252 09
Součást obce Hradištko
Okres Praha-západ
Katastrální území Hradištko pod Medníkem (11,9 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°52′25″ s. š., 14°25′35″ v. d.
Pikovice
Red pog.svg
Pikovice
Další údaje
Kód části obce 47554
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pikovice jsou vesnice na levém břehu Sázavy, asi 3 km před jejím soutokem s Vltavou. Tvoří jednu ze dvou místních částí obce Hradištko (okres Praha-západ) v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Nemají vlastní katastrální území.

Stará selská stavení, v popředí č. p. 3

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně byly Pikovice plaveckou (vorařskou) vesnicí.[1] V minulosti se v Sázavě i rýžovalo zlato. Podle pamětníků byla v Pikovicích cihelna.[2]

Za první dochovanou písemnou zmínku je považován dokument z 27. března 1571, podle nějž Jan ze Šternberka prodal Jiříkovi Slepotickému „ves Sázavu, ves Pikovice, Louky, Podloučí, Měchenice, městečko Štěchovice, Brunšov, dvůr Třebenice, ves Hradiště a poplužní dvůr Chotouň“ za 2350 kop pražských.[2] Celá oblast dnešní obce Hradiště pak jako celek vícekrát měnila vlastníka dědictvím nebou koupí. 13. října 1638 území získal Strahovský klášter, jehož tehdejší opat Kryšpín Fuk je známý svým projektem splavnění Vltavy.[2]

Již od vzniku obecního zřízení v roce 1848 byly součástí obce Hradištko; tehdy měly Pikovice 132 obyvatel.[2]

Od 20. let 20. století se stala oblast v okolí Pikovic centrem turistiky a trampingu. Byla vybudována Posázavská stezka, vzniklo množství rekreačních chat jak v trampském stylu, tak v chatařském. V roce 1924 byl schválen regulační a parcelační plán a zahájen prodej parcel k rekreační výstavbě, ve třicátých letech navázala vilová výstavba.[2] V roce 1937 byla dokončena lávka přes Sázavu a téhož roku byla vesnice elektrifikována.[2]

Po kruté zimě roku 1939/1940 postihla vesnici ničivá povodeň. Následovalo vyvlastnění pozemků a 15. září 1942 nucené vysídlení kvůli zřízení vojenského cvičiště SS. Železniční provoz na posázavské trati byl za války zastaven, tunely byly využívány k účelům válečné výroby a jako kryty. Od 11. června 1945 se znovuusidlovali původní obyvatelé.[2]

Stará (1911) i nová hasičská zbrojnice a restaurace U Dolejších

Roku 1907 zde byl založen svaz požární ochrany, v roce 1946 fotbalový klub SK Pikovice, roku 1953 DSO Sokol Pikovice, roku 1958 se pikovická Osvětová jizba připojila k Osvětově besedě v Hradišti, v Pikovicích působil dramatický kroužek a Okrašlovací spolek.[2] 17. května 1989 byla založena místní organizace Českého svazu zahrádkářů.[2]

Roku 1946 založilo 13 zemědělců z Pikovic Jednotné zemědělské družstvo, to však brzy zaniklo.[2]

Koncem 70. let byla převážně svépomocí obyvatel někdejší hospoda U Dolejších přestavěna na samoobsluhu a závod veřejného stravování.[2] Roku 1973 bylo na březích Sázavy vybudováno veřejné tábořiště.

Území obce[editovat | editovat zdroj]

Pikovice jsou jedinou částí obce Hradištko, kde jsou pojmenovány ulice. Hlavní ulice nesou názvy Pod Medníkem, Na Průhoně, Dlážděná a Nádražní. Další ulice nesou názvy Pobřežní, Pod Habernou, Zelená, Pod Holákem, Na Výsluní, Lomená, U Zvoničky, Spojovací, Ke Stezce, Okružní, Krátká, Dolní průhon, Na Schodech, Horní, Pod Zavíračkou. Historické jádro vesnice, selská stavení s nízkými popisnými čísly, se nachází kolem Nádražní ulice.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Pikovická lávka přes Sázavu

Silniční doprava je odkázána na spojení přes vesnici Hradištko na hřebeni mezi vltavským a sázavským údolím, přes nějž vede silnice II/106 mezi Štěchovicemi na Vltavě a Kamenným Přívozem na Sázavě. Podél řeky Sázavy silniční spojení z Pikovic neexistuje, na protější břeh do Petrova vede jen pěší lávka.

Autobusová zastávka Pikovice, obec

Veřejnou dopravu zajišťuje autobusová linka Pražské integrované dopravy č. 338, vedoucí z Prahy po levém vltavském břehu přes Štěchovice. Na území Pikovic má zastávky:

  • Hradištko, Pikovice, pod Medníkem
  • Hradištko, Pikovice, obec
  • Hradištko, Pikovice, most

Přes řeku vedl v historii brod na staré formanské cestě, případně přívoz.[3] V roce 1926 jsou zmiňovány dva přívozy, jeden na začátku obce u mlýna, druhý u železniční zastávky.[4] Roku 1937 byl přívoz nahrazen novou, betonovou lávkou.[2]

Pro obsluhu Pikovic má od jara roku 1900 zásadní význam železniční zastávka Petrov u Prahy na trati 210 na protějším břehu Sázavy; roku 1906 byla zastávka vybavena čekárnou.[2]

Cukrárna manželů Krištůfkových
Nádražní ulice a restaurace U Dolejších

Turistika a služby[editovat | editovat zdroj]

Od Pikovic směrem na východ vede po úbočí sázavského břehu pěší Posázavská stezka, vybudovaná ve 20. letech 20. století. Je značena jako součást červené turistické trasy č. 0001. Z Pikovic vedou dvě zeleně značené trasy k jihu: 3042 přes Hradištko a Brunšov do Štěchovic, 3043 přes Medník do Třebsína. Rezervací Medník vede od roku 1965 okružní naučná stezka,[2] zčásti souběžná s trasami 0001 a 3043. Cyklistické trasy v oblasti Pikovic značeny nejsou.

Pikovice jsou častým cílovým místem vodáckých plaveb po Sázavě. U mostu je předávací místo pro kánoe, vybavené klecovými kontejnery, a malé parkoviště.

Ve vsi je veřejné tábořiště provozované sborem dobrovolných hasičů, restaurace U Dolejších, smíšené zboží manželů Součkových, kiosek na parkovišti, cukrárna u lávky, ubytovací zařízení KATKA a FEO a tenisové kurty.[2]

Příroda[editovat | editovat zdroj]

V oblasti u Pikovic se nachází kopec Medník, od roku 1933 chráněný jako národní přírodní památka.[2] V rezervaci Medník se vyskytuje ojedinělé naleziště rostliny kandík psí zub, latinsky Erythronium dens-canis, která je i ve znaku obce Hradištko.

Horolezecky významná je skalní věž Pikovická jehla, která se nachází ve svahu nad Sázavou, poblíž železniční trati.[5]

Ohlasy v uměleckých dílech[editovat | editovat zdroj]

O Pikovicích se zmiňuje Jan Werich v písni Babička Mary[6].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hradištko, web obce, 20. 11. 2003
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p Jana Chadimová: Pikovice na webu obce Hradištko, 20. 11. 2003
  3. Petrov u Prahy, web Posázavský pacifik
  4. Jindřich Snížek: Posázaví – malá encyklopedie, Sázava : J. Chábera, 1926, on line citace Petrov u Prahy, web Posázavský pacifik
  5. Stránky skalního útvaru Píkovická jehla v Dolním Posázaví
  6. Text písně Babička Mary na serveru www.velkyzpevnik.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]