Přeskočit na obsah

Třebsín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třebsín
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKrňany
OkresBenešov
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel226 (2021)[1]
Katastrální územíTřebsín (4,0 km²)
PSČ257 44
Počet domů95 (2024)[2]
Třebsín
Třebsín
Další údaje
Kód části obce74535
Kód k. ú.674532
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebsín (dříve také Třebšín, Třepšín či Tržepschin) je vesnice a část obce Krňany v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Součástí místní části Třebsín je i základní sídelní jednotka Závist a osada Norbertinka.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1310,[3] ale s ohledem na historii Ostrovského kláštera Jana Křtitele lze předpokládat, že Třebsín resp. usedlost či statek mohl být založen již okolo roku 999.

Zvonička v Třebsíně pochází z druhé poloviny 18. století. Je šestiúhelníkového půdorysu, stěny jsou zděné, střecha je stanová, uprostřed půdorysu je umístěna cibulová věžička s lucernou. Střecha kaple i báň věžičky jsou kryty šindelem. Lucerna není bedněna, nosná konstrukce se pohledově uplatňuje. Krytina i všechny dřevěné prvky střechy jsou mořeny do tmavě hnědého odstínu, oplachování nebylo prováděno.

V roce 1927 a 1928 jsou zakládány první trampské osady (Club Údolí Ticha, Údolí Sporů a Slavia) v údolí k řece Sázavě přezdívané Zlatá řeka. Později vznikají osady Úsvit (1956) a Zahrádky (1976).

Slibně se rozvíjející historie Třebsína byla násilně přerušena druhé světové války, kdy došlo k nucenému vystěhování obyvatelstva a v celé oblasti Neveklovska, později i Sedlčanska, bylo zřízeno cvičiště SS. V roce 1943 byla v lese mezi Hradištkem a Závistí zřízena jedna z poboček koncentračního tábora Flossenbürg v Bavorsku. Po květnu 1945 se sem někteří obyvatelé znovu nevrátili.

Z Ottovy encyklopedie:[4] „Třebsín, nebo také Třebšín, ves v Čechách, hejtmanství Benešov, okres Neveklov, fara u svatého Kiliána, pošta. Netvoříce; 39 domů, 265 obyvatel (1900) a samota Závist. Ves uváděla se od starodávna mezi zbožím kláštera svatého Jana Křtitele na Ostrově.“

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V současnosti má Třebsín (včetně Závisti) 87 domů s čp. a v katastru je také evidováno 431 rekreačních objektů s evidenčním číslem.

Ve vsi je činný sbor dobrovolných hasičů, který má zbrojnici v objektu, kde je také místní lidová knihovna. Jednou ročně je zde pořádán festival zaměřený na country, folk a bluegrassovou muziku Třebsínská zvonička.

Z hlediska služeb se nachází v obci dvě restaurace, ale nejbližší prodejna základních potravin je v Krňanech či v Hradištku pod Medníkem. Také lze navštívit Usedlost Medník, kde je možné si prohlédnout ekologické hospodářství a ochutnat jeho produkty.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 225 305 297 265 287 257 255 209 224 156 124 93 88 149 226
Počet domů 29 35 38 39 40 42 73 157 157 55 47 72 80 83 95

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1930 byl Třebsín osadou obce Krňany v okrese Benešov. V letech 1930–1960 byl samostatnou obcí v okrese Benešov. Od 1. července 1960 je opět částí obce Krňany, nejprve v okrese Benešov, ale od 1. července 1974 do 31. prosince 1995 v okrese Praha-západ a od 1. ledna 1996 opět v okrese Benešov.[7]

Obcí prochází silnice II. třídy č. 106 ze Štěchovic do Kamenného Přívozu. Obec je zařazena do obsluhy Pražské integrované dopravy a obcí projíždí linka č. 438: Štěchovice – Rabyně, Měřín. Další linkou je linka č. 200053 Benešov – Vysoký Újezd – Hradištko – Štěchovice.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online. [cit. 2024-12-21].
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 72.
  4. Ottova encyklopedie obecných vědomostí® obsahuje Ottův slovník naučný (1888–1909) a Ottův slovník naučný nové doby (1930–1943)
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 583.
  8. Vojtěch Stráník. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]