Měřítko mapy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příklad měřítka mapy 1:600 000 včetně grafického vyjádření

Měřítko mapy udává poměr zmenšení mapy, tedy poměr délky měřené na mapě k délce ve skutečnosti.[1] Mezi nejpoužívanější vyjádření měřítek na mapě patří číselný poměr (např. 1:100 000) a grafické (úsečka označená skutečnou délkou). Měřítka umožňují vytvořit si přibližnou představu o podrobnosti mapy a lze je podle toho členit na měřítka velká (nejpodrobnější), střední a malá.

Mapovým zobrazením zakřiveného povrchu (např. Země) do dvojrozměrné mapy vzniká nerovnoměrné zkreslení, díky kterému se měřítko na různých místech jedné mapy liší. Nejvýraznější je toto zkreslení u map malých měřítek.

Měřítko a zkreslení mapovým zobrazením[editovat | editovat zdroj]

Měřítko na různých místech mapy se liší. Změny měřítka na mapě závisí především na délkovém zkreslení příslušného mapového zobrazení. Měřítko běžných map obvykle platí pro střed mapy (označuje se jako střední měřítko). Měřítko určitého místa na mapě, neodpovídající měřítku uvedenému, lze označit za lokální měřítko. Přítomnost délkového zkreslení poněkud snižuje použitelnost grafického měřítka, mohou být zobrazena různá měřítka pro různé části mapy.

Typy měřítek podle způsobu vyjádření[editovat | editovat zdroj]

Číselné měřítko[editovat | editovat zdroj]

Číselné měřítko udává, kolikrát je délka změřená na mapě zmenšena. Udává se poměrem 1 : M, kde M je měřítkové číslo a platí tedy, že měřítko je převrácená hodnota měřítkového čísla a naopak. Pokud vynásobíme délku na mapě měřítkovým číslem M, získáváme délku ve skutečnosti. Pokud délku ve skutečnosti vydělíme měřítkovým číslem, dostáváme délku na mapě.

Příklad číselného měřítka[editovat | editovat zdroj]

  • 1 : 200 000

Toto měřítko znamená, že 1 cm na mapě je 200 000 cm = 2 000 m = 2 km ve skutečnosti. Tím jsme zjistili, že 1 cm na mapě = 2 km ve skutečnosti. V praxi se určuje délka jednoho centimetru v mapě tak, že se u měřítkového čísla „škrtne pět nul“, tedy posune desetinná čárka o pět míst vlevo.

  • 1 : 15 000

Pokud pracujeme s plánkem, převádí se většinou na metry: 1 cm na plánku je 15 000 cm = 150 m. Tím jsme zjistili, že 1 cm na plánku = 150 m ve skutečnosti.

Porovnání číselných měřítek[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka obsahuje přehledné porovnání měřítek na nejčastěji používaných mapách.

Mapové měřítko 1 cm na mapě se rovná v terénu 1 km v terénu se rovná na mapě Orientační příklad mapy
1 : 10 000 100 m 10 cm plánek města
1 : 25 000 250 m 4 cm lokální mapa
1 : 50 000 500 m 2 cm podrobná turistická mapa
1 : 75 000 750 m 1,33 cm podrobná turistická mapa
1 : 100 000 1 km 1 cm turistická mapa
1 : 500 000 5 km 2 mm menší autoatlas
1 : 1 000 000 10 km 1 mm mapa státu

Grafické měřítko[editovat | editovat zdroj]

Příklad grafického měřítka

Na mapě najdeme velmi často i grafické znázornění měřítka. Pokud si přeneseme toto grafické znázornění na úzký proužek papíru, můžeme podle něho jednoduchým nanášením na mapě poměrně přesně měřit vzdálenosti.

Příklad grafického měřítka pro Mercatorovo zobrazení

U některých kartografických zobrazení odpovídá stejné vzdálenosti na různých místech mapy různá vzdálenost ve skutečnosti. Grafické měřítko pak obsahuje několik dílčích měřítek (například pro různou zeměpisnou šířku; viz ukázka z mapy světa v Mercatorově zobrazení).

Typy měřítek podle podrobnosti[editovat | editovat zdroj]

Měřítko dané poměrem (zlomkem) 1:M je tím větší, čím menší je jmenovatel M a tím je i větší podrobnost mapy. Naopak čím je měřítkové číslo M větší, tím je měřítko 1:M menší a mapa méně podrobná (zobrazuje větší území). Podle podrobnosti zobrazení se mapy rozdělují do tří skupin:

  • mapy malého měřítka – nejméně podrobné, největší území, nejmenší „přiblížení“
  • mapy středního měřítka – středně podrobné, středně veliké území, střední „přiblížení“
  • mapy velkého měřítka – nejpodrobnější, nejmenší území, největší „přiblížení“

Toto rozdělení je ale relativní a závisí na účelu mapy.[2] Například:

Z pohledu geografického[editovat | editovat zdroj]

  • mapy velkého měřítka – měřítka do 1 : 200 000
  • mapy středního měřítka – 1 : 200 000 až 1 : 1 000 000
  • mapy malého měřítka – měřítka od 1 : 1 000 000

Z pohledu geodetického mapování[editovat | editovat zdroj]

  • mapy velkého měřítka – 1 : 200 až 1 : 5 000
  • mapy středního měřítka – 1 : 5 000 až 1 : 200 000
  • mapy malého měřítka – měřítko menší než 1 : 200 000

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lauermann, L. (1975). Technická kartografie. VAAZ Brno, 346 s.
  2. M. Konečný, V. Kaplan, K. Keprtová, Z. Podhrázský, Z. Stachoň, K. Tajovská: Kartografie a geoinformatika, multimediální učebnice, Geografický ústav PřF MU Brno