Kompoziční prvek mapy
Kompoziční prvek mapy je pojem používaný v kartografii při vytváření[1] či hodnocení mapových kompozic[2][3]. Společně s dalšími kompozičními prvky je umisťován na mapový list, kde vytváří celkovou kompozici mapy. Některé nesmí chybět na žádné mapě, kromě mapového pole minimálně informace o měřítku mapy a legenda.[4][1][5]
Způsob jejich rozmístění je klíčový pro správné, rychlé a intuitivní sdělení prostorových informací.[1] Jejich provedení musí mimo jiné odpovídat použitému médiu pro mapu a tomu, zda jde o mapu tištěnou či například interaktivní mapu na internetu.[6]
Klasifikace kompozičních prvků[editovat | editovat zdroj]
Kompoziční prvky mapy lze klasifikovat na základě jejich významu v mapové kompozici, a to na:[1]
- základní kompoziční prvky
- a nadstavbové kompoziční prvky.
Základní kompoziční prvek[editovat | editovat zdroj]
Základní kompoziční prvek je nezbytný pro každou mapu a až na opodstatněné výjimky by neměl v mapové kompozici chybět. Mezi tyto prvky patří:[4][1]
- mapové pole,
- název mapy,
- legenda,
- informace o měřítku mapy,
- a tiráž (informace o zdroji dat a použitém souřadnicovém systému).
Někteří autoři pak zahrnují jako esenciální pouze měřítko a legendu. Naopak navíc zařazují ještě informaci o orientaci mapy, pokud by nemusela být uživateli zřejmá, například prostřednictvím směrovky.[5]
Mapové pole[editovat | editovat zdroj]
Mapové pole je část kompozice, ve které jsou vykresleny kartografické znaky a další kartografické vyjadřovací prostředky. Je tím nejdůležitějším v celé kompozici a mělo by tak být nejdominantnější co do rozsahu i výraznosti. Je vymezeno obvykle obrysem zájmového území, či rámem.[1][7]
Název mapy[editovat | editovat zdroj]
Název mapy nese hlavní textovou informaci mapy. Musí obsahovat věcné, prostorové a časové vymezení mapovaného tématu. Časové vymezení není třeba uvádět u časově relativně stálých témat, například u geologických mapy či map světových jazyků. Prostorové, případně i časové vymezení, není dále nutné uvádět u jednotlivých map uspořádaných v atlasech s jednotným prostorovým nebo časovým určením.[1]
Pokud je mapa součástí publikace, například bakalářské práce, knihy či zprávy, název mapy se běžně uvádí pouze jako popisek obrázku.[7]
Legenda[editovat | editovat zdroj]
Legenda mapy slouží čtenáři mapy pro vysvětlení kartografických vyjadřovacích prostředků použitých v mapovém poli. Její sestavení se řídí řadou zásad, prostředky v mapovém poli a legendy například musí vždy vypadat naprosto stejně.[1][7]
Informace o měřítku mapy[editovat | editovat zdroj]
Měřítko mapy jako kompoziční prvek vyjadřuje informaci o tom, jaké měřítko bylo použito při konstrukci mapy kartografem. Uživateli dává informaci o poměru vzdálenosti na zobrazovaném médiu a zobrazovací ploše (nikoliv ve skutečnosti, takové tvrzení by bylo zjednodušené a nepřesné). Obvykle se v mapových kompozicích objevuje v grafické či číselné formě, výjimečně ve formě slovní.[1]
Tiráž[editovat | editovat zdroj]
Tiráž je soubor klíčových metadat mapy. Mimo informací o autorovi či vydavatelovi mapy, roku a místu vydání[1], by měla obsahovat údaje o použitém kartografickém zobrazení a použitých zdrojích dat.[4]
Nadstavbový kompoziční prvek[editovat | editovat zdroj]
Nadstavbový kompoziční prvek je doplňující informační prvek v mapové kompozici. Patří mezi ně například následující grafické a textové marginálie:[1]
- směrovka,
- tabulky,
- loga,
- grafy,
- vedlejší mapy,
- doplňující obrázky,
- textová pole
- či reklamy.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k VOŽENÍLEK, Vít; KAŇOK, Jaromír. Metody tematické kartografie: Vizualizace prostorových jevů. Olomouc: Univerzita Palackého, 2011. 216 s. ISBN 978-80-244-2790-4. Kapitola 11 Kompozice tematických map, s. 171-179.
- ↑ POPELKA, Stanislav; BURIAN, Jaroslav; BEITLOVA, Marketa. Swipe versus multiple view: a comprehensive analysis using eye-tracking to evaluate user interaction with web maps. Cartography and Geographic Information Science. 2022-01-25, roč. 49, čís. 3, s. 252–270. Dostupné online [cit. 2023-10-14]. ISSN 1523-0406. DOI 10.1080/15230406.2021.2015721. (anglicky)
- ↑ POPELKA, Stanislav; VONDRAKOVA, Alena; HUJNAKOVA, Petra. Eye-tracking Evaluation of Weather Web Maps. ISPRS International Journal of Geo-Information. 2019-05-30, roč. 8, čís. 6, s. 256. Dostupné online [cit. 2023-10-14]. ISSN 2220-9964. DOI 10.3390/ijgi8060256. (anglicky)
- ↑ a b c LAMBERT, Nicolas; ZANIN, Christine. Practical Handbook of Thematic Cartography. 1. vyd. [s.l.]: CRC PRESS, 2020. 211 s. Dostupné online. ISBN 978-0-367-26129-0, ISBN 978-0-429-29196-8. DOI 10.1201/9780429291968. OCLC 1354513003 S. 143. (anglicky)
- ↑ a b BURKHARD, Benjamin; MAES, Joachim. Mapping Ecosystem Services. [s.l.]: [s.n.], 2017. (Advanced Books). Dostupné online. DOI 10.3897/ab.e12837. S. e12837. (anglicky)
- ↑ TYNER, Judith A. Principles of map design. Paperback ed. vyd. New York: Guilford, 2010. 259 s. ISBN 978-1-4625-1712-1, ISBN 978-1-60623-544-7. S. 12, 13. (anglicky)
- ↑ a b c TYNER, Judith A. Principles of map design. Paperback ed. vyd. New York: Guilford, 2010. 259 s. ISBN 978-1-4625-1712-1, ISBN 978-1-60623-544-7. S. 31-41. (anglicky)