Medvěd malajský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMedvěd malajský
alternativní popis obrázku chybí
Medvěd malajský
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše Živočichové (Animalia)
Kmen Strunatci (Chordata)
Třída Savci (Mammalia)
Řád Šelmy (Carnivora)
Podřád Psotvární (Caniformia)
Čeleď Medvědovití (Ursidae)
Rod Medvěd (Helarctos)
Binomické jméno
Helarctos malayanus
Raffles, 1821
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Synonyma

Biruang

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvěd malajský (Helarctos malayanus), nazýván indonésky a malajsky jako Boreang Madu („medový medvěd“), je nejmenším příslušníkem čeledi medvědovitých. V kohoutku je vysoký jen 70 cm a tělo má dlouhé 1,1-1,4 m. Jeho hmotnost je 27–65 kg s tím, že samice jsou lehčí než samci. Je většinou černý a na krku má bílou skvrnu ve tvaru podkovy.

Výskyt a chování[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v Indočíně, v Indonésii a Malajsii. I když je to plaché zvíře, k člověku se chová poměrně přátelsky. Domorodí obyvatelé ho dokonce chovají jako domácího mazlíčka, ale zároveň byl dříve také hojně loven pro maso, kožešinu a žluč, používanou k medicínským účelům. Nyní je na celém svém území chráněn. I přesto ale jeho početní stavy klesají, jelikož dochází k ničení deštných lesů. Medvěd malajský totiž těžce snáší změny životního prostředí.

Medvěd malajský v českých zoo[editovat | editovat zdroj]

Medvěd malajský se v zajetí snadno ochočí, vůči člověku se chová mírně a přátelsky. Anglický přírodovědec a guvernér Singapuru sir Stanford Raffles, který medvěda malajského objevil, roku 1821 napsal, že „Medvěd malajský je tak krotký, že může být chován v dětském pokoji.“ Další výhodou, usnadňující jeho chov je poměrně malá velikost. Proto je častým chovancem zoologických zahrad. Na území České republiky je chován v několika zoo: Ústí nad Labem, Hodonín, Děčín, Jihlava a Olomouc.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Medvěd malajský má velmi pestrý jídelníček všežravce, ale ze všeho nejraději má včelí med, za kterým je ochoten vylézt na strom. To odráží i jeho domorodá jména, znamenající v překladu "medový medvěd". Dále se živí ovocem, kořínky, listy, ale také ptačími vejci a hmyzem, zejména mravenci a termity, které vylizuje svým neobvykle dlouhým jazykem z otvoru vytvořeném rozerváním termitiště tlapami.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]