Janko Drašković

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Janko Drašković
Draskovicj.png
Narození 20. října 1770
Záhřeb
Úmrtí 14. ledna 1856 (ve věku 85 let)
Bad Radkersburg
Místo odpočinku Mirogoj
Povolání politik, básník a spisovatel
Národnost Chorvati
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janko Drašković (20. října 1770, Záhřeb - 14. ledna 1856 Radgona ve Štýrsku) byl chorvatský národní buditel, politik, básník a představitel ilyrského hnutí. Pocházel z grófské rodiny Draškovićů, která měla v tehdejším Chorvatsku poměrně významné postavení.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ve své době počátku 19. století patřil k velmi vzdělané elitě tehdejšího národa, zajímal se o kulturu a literaturu. Pokoušel se také o vojenskou kariéru, avšak neúspěšně, neboť musel odejít ze služby kvůli zdravotním komplikacím. V Chorvatsku počátku 19. století se rozmáhala politika maďarizace, kterou razila tehdy Budapešť s cílem unifikovat Slovany obývané okrajové oblasti Uher. Janko Drašković se - byť již byl v pokročilém věku - k hnutí přidal a roku 1832 napsal tzv. Disertaci (plným názvem Disertacija iliti razgovor darovan gospodi poklisarom - Disertace neboli rozhovor darovaný pánům), přesněji práci, ve které shrnul politický program ilyrského hnutí.[1][2] V ní se věnoval řadě myšlenek, od prosazení štokavského nářečí jako oficiální spisovné podoby jazyka, až po "Velké Ilýrii", tedy společnému státu jižních Slovanů. Ten měl být na tehdejších Uhrách nezávislý a v případě odmítnutí takové nezávislosti vyzýval k odtržení se od Habsburské monarchie.[zdroj?]

Podobně jako Ljudevit Gaj, i Janko Drašković prosazoval rozšíření štokavského nářečí jako hlavní jazykové formy pro Chorvaty, Srby a další Jihoslovany. A právě v něm svoji Disertaci uveřejnil, jako první politický manifest, sepsaný v této variantě jazyka, která bude později přijata jako spisovná norma jugoslávské srbochorvatštiny. V následujících obdobích, kdy se ilyrské hnutí rozvíjelo a získávalo další sympatizanty se Drašković usilovně věnoval boji proti postupující maďarizaci. Stal se jedním z předsedů Matice Chorvatské, která byla založena roku 1842 a byl i členem Chorvatské národní strany (Hrvatska narodna stranka), spolu s dalšími významnými chorvatskými obrozenci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janko Drašković na anglické Wikipedii.

  1. FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 138. (srbochorvatština) 
  2. BOŽIĆ, Ivan; ĆIRKOVIĆ, Sima; DEDIJER, Vladimir; EKMEČIĆ, Milorad. Istorija Jugoslavije. Beograd: Prosveta, 1972. S. 238. (srbochorvatština)