Štokavština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štokavské varianty

Štokavské nářečí (chorvatština Štokavsko narječje), (srbskou cyrilicí Штокавско наречје) je dominantní nářečí pro oblast Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Srbska. Spisovný jazyk, a to jak původní srbo-chorvatský, tak dnešní srbský a chorvatský, je založen právě na tomto nářečí.

Název je odvozen od toho, jak vypadá výraz "co" (tedy što, případně šta), odtud što-kavské. Ostatními nářečími v Chorvatsko oblasti jsou čakavské a kajkavské. Ty se dále ještě člení a odlišují podle jednotlivých míst, často se prolínají.

Spisovná norma začala být tvořena na základě tohoto nářečí proto, že se jednalo o nejrozšířenější variantu jazyka tehdejší doby, byť samozřejmě ještě rozdělenou na dvě varianty (ekavština - východní a jekavština - západní), které se používají dodnes. Přimluvilo se za ní tehdejší chorvatské obrozenecké hnutí, známé pod názvem ilyristické, tak srbští obrozenci v čele s Vukem Karadžićem.

Štokavské nářečí se dá také rozdělit na dvě velké oblasti; novoštokavské (na tom stojí současný spisovný srbský jazyk) a staroštokavské, které je soustředěné hlavně v jihovýchodních oblastech kolem Černé Hory a Kosova. Rozdíl mezi oběma skupinami je v systému přízvuků, objevují se občas i archaismy.

Východní okraje území, kde se hovoří štokavským nářečím, plynule přecházejí v prostředí makedonské, či bulharské a objevují se v něm prvky balkánského jazykového svazu.