Městec Králové
Souřadnice: 50°12′26″ s. š., 15°17′52″ v. d.
(přesměrováno z Městec Králové (část obce))
| Městec Králové | |
|---|---|
 kostel svaté Markéty | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Městec Králové |
| Obec s rozšířenou působností | Poděbrady (správní obvod) |
| Okres | Nymburk |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′26″ s. š., 15°17′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 860 (2024)[1] |
| Rozloha | 19,87 km²[2] |
| Nadmořská výška | 212 m n. m. |
| PSČ | 289 03 |
| Počet domů | 1 037 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. Republiky 1 289 03 Městec Králové Pavlik@meu.mesteckralove.cz |
| Starosta | Milan Pavlík |
| Oficiální web: www | |
  Městec Králové | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 537489 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městec Králové (německy Königstädtel[4]) je město v okrese Nymburk ve Středočeském kraji, asi šestnáct kilometrů severovýchodně od Poděbrad. Součástí města jsou vesnice Nový a Vinice a včetně nich v něm žije přibližně 2 900[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologické nálezy dokládají zdejší osídlení již v pravěku. Podle pověstí se v Městci nejspíš v roce 1233 narodil Přemysl Otakar II.: „Královna Kunka, choť krále Václava I., vracela se po kladské silnici z Červ. Hradce do Prahy a v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále. Své rodiště vyznamenal Přemysl Otakar II. tím, že mu propůjčil erb lva a mnohá privilegia městu královské komory udělil.“
Město bylo založeno za velké kolonizace ve druhé polovině 13. století jako město královské. První písemná zmínka pochází z roku 1300. Své postavení si však neudrželo a již ve 14. století se stalo městem poddanským. Jeho původní funkci převzal nedaleko založený a rychle se rozvíjející Nový Bydžov. V roce 1790 město postihl velký požár, jehož vinou se v obci nedochovaly starší stavební památky. Kostel svaté Markéty postavený po požáru města byl v roce 1856 novorománský přestavěn. V letech 1832–1833 byl v Městci zřízen poštovní úřad.[5]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[6]
- 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Městec Králové
- 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Městec Králové[8]
- 1945 země česká, správní okres Poděbrady, soudní okres Městec Králové[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Poděbrady
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve městě Městec Králové (2950 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, okresní úřad, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, synagoga, nemocnice, městské muzeum, obchodní grémium, sbor dobrovolných hasičů, Czernínský cukrovar, knihtiskárna, 4 továrny na knoflíky, mlékárna, mlýnské výrobky, mlýn, pila, 3 brusírny skla, stavitel, 2 tkalcovny, velkostatek Děpold Czernín, továrna se ženilkovým zbožím.[11]
- Služby (výběr): 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, 6 nákladních autodoprav, 3 autodrožky, velkoobchod s barvami, biograf Sokol, 2 drogerie, fotoateliér, geometr, 8 hostinců, 4 hotely (Dvořák, Novák, Radnice, Stará pošta), 2 kapelníci, 2 knihaři, lázně, lékárna U české Koruny, 4 obchody s motocykly, 4 papírnické obchody, 2 puškaři, Okresní hospodářská záložna v Městci Králové, Spořitelna v Městci Králové, Živnostenská záložna v Městci Králové, včelařský spolek, zubní ateliér, 2 velkoobchody se železářským zbožím.[11]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 207 | 2 459 | 2 475 | 2 406 | 2 603 | 2 865 | 3 040 | 2 763 | 2 766 | 2 681 | 2 771 | 2 845 | 2 755 | 2 755 | 2 649 |
| Počet domů | 312 | 325 | 335 | 351 | 404 | 458 | 633 | 716 | 784 | 691 | 710 | 831 | 869 | 894 | 894 |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/324 Hradec Králové – Nový Bydžov – Městec Králové – silnice I/32 a II/329 Jičíněves – Městec Králové – Kolín.
- Železnice – Městem je vedena železniční Trať 062 Chlumec nad Cidlinou – Městec Králové – Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882, mezi Městcem Králové a Chlumcem nad Cidlinou roku 1901. Mezi Městcem a Křincem byla osobní doprava v prac. dnech zastavena od JŘ 2021/2022 a zbylá os. doprava byla zastavena od JŘ 2022/2023 rozhodnutím objednatele, Středočeského kraje.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Z města vedly autobusové spoje např. do těchto cílů: Hořice, Kolín, Nymburk, Pec pod Sněžkou, Poděbrady, Praha, Trutnov.
- Železniční doprava – Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem jezdilo v pracovních dnech 9 párů osobních vlaků, o víkendech 5 párů osobních vlaků, mezi Chlumcem nad Cidlinou a Městcem Králové v pracovních dnech 10 párů osobních vlaků, o víkendech 4 páry osobních vlaků.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Městci Králové.
- Kostel svaté Markéty na náměstí Republiky
- Socha svatého Floriána v parku u kostela
- Socha svatého Jana Nepomuckého v parku u kostela
- Socha svatého Václava
- Pomník Františka Palackého
- Severovýchodně od města leží jedna z šesti částí přírodní památky Dymokursko.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Xaver Pokorný (1729–1794), český houslista a hudební skladatel
- Karel Kněžourek (1857–1920), český učitel a přírodovědec
- František Souček (1873–1940), český atlet
- Jan Karlík (1895–1944), československý legionář, důstojník, právník, odbojář z období druhé světové války popravený nacisty
- Adolf Lipa (1899–1953), český praktický lékař, sexuolog a gynekolog, profesor anatomie
- Karel Schulz (1899–1943), spisovatel
- Lída Plachá (1921–1993), herečka Národního divadla
- Eva Štěpánková (* 1945), česká podnikatelka, zakladatelka kosmetické firmy Ryor
- Ivan Hašek (*1963), bývalý československý a český fotbalista, bývalý předseda FAČR, trenér české fotbalové reprezentace
- Jiří Jehlička (* 1977), aktivista, podnikatel
- Tomáš Michálek (* 1977), bývalý český fotbalový záložník, který působil v prvoligovém týmu FK Baumit Jablonec
- Ladislav Hruška (* 1978), redaktor TV Prima (dříve TV Nova)
- Bořek Dočkal (* 1988), český fotbalista
- Andrea Holá (* 1996), česká muzikálová herečka a zpěvačka
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3. vyd. Praha: Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s.
- ↑ Pošta v Nymburku vznikla v 16. století, MF DNES 01/06.
- ↑ Správní dějiny Předlitavska 1850-1918 :: cisleithanien.eu. cisleithanien.webnode.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. www.hartau.de [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ a b Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 818. (česky, německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městec Králové na Wikimedia Commons -
Slovníkové heslo Městec Králové ve Wikislovníku - Městec Králové v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Encyklopedické heslo Městec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
