Jan Seidel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Seidel
Základní informace
Narození 25. prosince 1908
Nymburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. června 1998 (ve věku 89 let)
Praha
Česká republikaČeská republika Česká republika
Žánry klasická hudba, filmová hudba, scénická hudba a opera
Povolání hudební skladatel a dirigent
Ocenění národní umělec (1976)
Řád republiky
Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Seidel (25. prosince 1908 Nymburk23. června 1998 Praha) byl český hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Základy hudebního vzdělání získal v rodině. Vedle studia na reálce v Nymburce se učil hře na varhany u místního varhaníka A. Hoffmanna. Vystudoval inženýrské stavitelství a architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze a krátce studoval i malbu a výtvarné umění na Akademii výtvarných umění u Vratislava Nechleby. V letech 19361938 učil na pražském reálném gymnáziu a vedle toho studoval skladbu u Aloise Háby na Pražské konzervatoři a soukromě u Josefa Bohuslava Foerstra.

Jako skladatel scénické hudby a dirigent působil od roku 1936 v Pražském dětském divadle Míly Mellanové a dále spolupracoval s Novým divadlem, divadlem D 34 a s Československým rozhlasem. Spolu s architektem Zdeňkem Pešánkem pracoval na Multimediálních kinetických kreacích.

V letech 19381945 byl uměleckým poradcem a režisérem gramofonové firmy Esta. Po vzniku Gramofonových závodů Supraphon v roce 1945, se stal jejich uměleckým ředitelem. V roce 1958 byl jmenován šéfem opery Národního divadla a v letech 19671975 byl hlavním dramaturgem opery. V závěru své profesní kariéry působil v Československém rozhlase Praha. Po roce 1989 se stáhl do soukromí.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Od mládí byl levicově orientovaný, což se projevovalo nejen v množství funkcí v různých svazech, ale i v jeho tvorbě. Byl autorem mnoha politicky angažovaných skladeb a masových písní. Mimo jiné zkomponoval pochodovou píseň „Kupředu, zpátky ni krok“, která se stala znělkou zpráv Československého rozhlasu. Za svoji práci a angažovanost obdržel nejvyšší státní vyznamenání: Státní cenu Klementa Gottwalda (1951), Řád práce (1959) i tituly zasloužilého umělce (1973), národního umělce (1976) a Řád republiky (1978)[1].

Vedle toho však skládal i symfonická díla, kantáty, sbory, opery, instrumentální koncerty, komorní hudbu, scénickou hudbu a hudbu pro film. Za filmovou hudbu k filmu Karla Steklého Tam, kde hnízdí čápi získal cenu za hudbu na XIV. festivalu československého filmu Brno.

Významným dílem byly dvě sbírky po tisíci národních písní, které upravil, harmonizoval a vydal ve svazcích: Národ v písni v roce 1940 a Zpěvy domova v roce 1945. Předmluvu k nim napsal hudební skladatel Vítězslav Novák. Prvního souborného vydání se v jeho výběru a harmonizaci dočkaly i české koledy ve sbírce Zpěvy betlémské (1941).

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • 1. symfonie „Prolog“ (1943)
  • Májová předehra (1952)
  • Koncert pro hoboj a orchestr (1953)
  • 2. koncert pro hoboj a orchestr (1959)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Sonáta pro housle a klavír (1950)
  • 1. smyčcový kvartet G-dur (1930
  • 2. smyčcový kvartet „Staré ženy“ (čtvrttónový s básní Františka Halase, 1940)
  • 3. smyčcový kvartet „Chrysantémy“ (1943)
  • 4. smyčcový kvartet e-moll (1944)
  • Dechový kvintet (1941)
  • Concertino pro pět dechových nástrojů (1947)

Kantáty[editovat | editovat zdroj]

Opera[editovat | editovat zdroj]

Filmová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Pan Vok odchází (1979)
  • Skandál v Gri-Gri baru (1978)
  • Všichni proti všem (1977)
  • Tam, kde hnízdí čápi (1975)
  • Za volantem nepřítel (1974)
  • Přehlídce velím já! (1969)
  • Všichni dobří rodáci (1968)
  • Žert (1968)
  • Úplně vyřízený chlap (1965)
  • Strakatí andělé (1964)
  • Lucie(1963)
  • Mstitel (1959)
  • Poslušně hlásím (1957)
  • V pátek ráno (1957)
  • Dobrý voják Švejk (1956)
  • Strakonický dudák (1955)
  • Anna proletářka (1952)
  • Temno (1950)
  • Pan Habětín odchází (1949)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. prazskyhradarchiv.cz [online]. prazskyhradarchiv.cz, [cit. 2012-10-04]. Kapitola položka 719. Dostupné online. (pdf, česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]