Jaroslav Kmenta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jaroslav Kmenta
Jaroslav Kmenta v roce 2007
Narození 16. února 1969 (49 let)
Nymburk, Československo
Vzdělání PedF Univerzity Karlovy
Povolání novinář
Zaměstnavatel magazín Reportér
Znám jako investigativní novinář
Ocenění Cena Karla Havlíčka Borovského
Web www.kmenta.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Kmenta (* 16. února 1969 Nymburk) je český investigativní novinářspisovatel, člen redakce časopisu Reportér.[1] Zabývá se vnitropolitickými kauzami, propojeností politických, podnikatelských a mafiánských kruhů a odhalováním korupce.

V letech 1993–2000 a 2003–2013 působil v deníku Mladá fronta DNES. Výpověď v roce 2013 podal podle vlastních slov zejména proto, že deník Mladá fronta DNES (a také Lidové noviny) koupil podnikatelský magnát a politik Andrej Babiš, kterého Kmenta označil jako kmotra.[2][3]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Po studiu nymburského gymnázia absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Během sametové revoluce spoluzakládal nymburskou organizaci Občanského fóra a od roku 1990 byl zastupitelem města.

V roce 1991 nastoupil na pozici redaktora ve zpravodajské agentuře ČTK, kde se věnoval školství a pak armádě. [4]

Působení v Mladé frontě DNES[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1993 působil Kmenta v Mladé frontě DNES, největší redakci v zemi, a "za pochodu a na koleně" se učil "pátrací žurnalistiku", zkušenosti pobíral zejména od zahraničních novinářů.[4] Během svého působení pracoval na řadě velkých kauz. Zjistil, že československá protichemická jednotka naměřila ve válce v Zálivu chemické otravné látky sarin a yperit, což Pentagon i české ministerstvo obrany tajily, a byly nuceny to přiznat až pod tíhou důkazů, které Kmenta snášel ve svých reportážích.[4][zdroj?] V roce 1997 zveřejnil informace o podezření, že ODS má ve Švýcarsku tajné konto.[4] Tyto informace spolu se zprávami o fiktivních sponzorech ODS přispěly k pádu Klausovy vlády. V roce 1999 odhalil, že místopředseda vlády Egon Lánský (ČSSD) má tajné konto v Rakousku, což vedlo k Lánského rezignaci.[4][zdroj?] V roce 2000 zveřejnil reportáž o praní špinavých peněz v Komerční bance.[4] V roce 2001 publikoval reportáže o tom, zda byl konzul z irácké ambasády v Praze napojen na hlavního atentátníka z 11. září 2001, tedy na al-Káidu. O případu pak referovaly americké noviny The New York Times či americké televizní stanice.[5][zdroj?] V roce 2005 se věnoval majetkovým nejasnostem premiéra Stanislava Grosse (ČSSD), který tehdy nedokázal vysvětlit původ peněz na svůj barrandovský byt a v důsledku toho rezignoval jako premiér, protože o svých financích lhal.[5] V témže roce také přinesl reportáž o tom, jak si vysoce postavený pracovník resortu ministerstva financí, který tehdy řídil Bohuslav Sobotka (ČSSD), tajně ulil desítky milionů korun z vymožené pohledávky českého státu v Peru. Policie pak případ vyšetřila a úředníka obvinila.[5][zdroj?] Začátkem roku 2006 popsal, jak šéf poslanců ČSSD Michal Kraus tajně vyjednával v Ghaně o miliardové investici do podniku na zpracování kakaa. Kraus pak odešel ze všech politických funkcí.[5][zdroj?]

kam se po tříleté absenci vrátil na pozici vedoucího reportérského oddělení. V mezidobí byl zaměstnán v redakcích periodik Zemské noviny, Super, Impuls a magazínu Instinkt.

Je ženatý, má dvě děti.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Roku 2005 založil vydavatelství JKM.

  • Pouštní horečka. 1999
  • Český špion Erwin van Haarlem. Praha : JKM – Jaroslav Kmenta, 2005.
  • Kmotr Mrázek. Praha : JKM – Jaroslav Kmenta, 2007.
  • Kmotr Mrázek II. Praha : JKM – Jaroslav Kmenta, 2008.
  • Kmotr Mrázek III. Praha : JKM – Jaroslav Kmenta, 2009.
  • Svědek na zabití Praha : JKM – Jaroslav Kmenta, 2010.
  • Všehoschopní – superguru Bárta Praha : JKM – Jaroslav Kmenta, 2011.
  • Padrino Krejčíř – Afričanaudiokniha, Audiotéka, načetl Pavel Rímský, 2015.
  • Padrino Krejčíř – Gangster – audiokniha, Audiotéka, načetl Pavel Rímský, 2016.
  • Padrino Krejčíř – Žralok – audiokniha, Audiotéka, načetl Pavel Rímský, 2016.
  • Boss Babiš – Jaroslav Kmenta, 2017.
  • Boss Babiš – audiokniha, Audiotéka, načetl Petr Kubes, 2017

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 mu byla udělena Cena Karla Havlíčka Borovského za dlouhodobou a investigativní žurnalistiku.[6]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Kmenta je zmiňován v záznamech rozhovorů[7][8], zveřejněných při soudním přelíčení kauzy financování poslanců politické strany Věci veřejné, coby osoba, zajišťující účelovou mediální podporu aktivitám oponentů Víta Bárty.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Proč je dobré mít v redakci Jaroslava Kmentu? Protože ho nikdo nemá rád … Tedy přesněji, nemá ho ráda drtivá většina politiků, ať zprava nebo zleva. To může být důkazem, že svou práci investigativního reportéra dělal dobře a navíc nestranně.
— Robert Čásenský, šéfredaktor MF DNES[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Kmenta [online]. Reportér [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  2. http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/nemuzu-pracovat-pro-media-ktera-vlastni-aktivni-politik-tvrdi-novinar-jaroslav-kmenta--1288183, 4. prosince 2013 (rozhovor vedla Lucie Výborná, 28 minut).
  3. http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/53048/novinar-kmenta-utika-z-mf-dnes-pred-babisem-kteremu-rekl-ze-je-kmotr.html, 27. listopadu 2013.
  4. a b c d e f KMENTA, Jaroslav. Boss Babiš. Vydání první. Nymburk: JKM - Jaroslav Kmenta, 2017. 349 stran. ISBN 978-80-87569-32-0 S. 14.
  5. a b c d KMENTA, Jaroslav. Boss Babiš. Vydání první. Nymburk: JKM - Jaroslav Kmenta, 2017. 349 stran. ISBN 978-80-87569-32-0 S. 15.
  6. Cenu K. H. Borovského získal Jaroslav Kmenta [online]. ČT24, 2010-06-10 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. (česky) 
  7. Záznam rozhovoru poslankyně Kristýny Kočí s podnikatelem Lukáše Víchem a tajemnicí VV Markétou Dobešovou, ČT24, 9.4.2011
  8. Přepis rozhovoru asistenta poslance Humla, Petra Šlechty, s detektivem společnosti ABL, Pavlem Petrlíčkem, Novinky.cz, 19.5.2011
  9. Nervák být reportérem nemůže, říká Jaroslav Kmenta, iDNES.cz, 10.7.2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]