Lokšanové z Lokšan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lokšanové z Lokšan byl slezský rytířský rod, který do Čech přišel v první polovině 16. století.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako první přišel na naše území Jiří z Lokšan (asi 1491–1551) se stal roku 1523 sekretářem krále Ludvíka Jagellonského, poté působil jako královský rada a nakonec jako říšský vicekancléř ve službách habsburského rodu. Od Ferdinanda I. Habsburského získal do zástavní držby panství Kašperk s právem dolování, které však později vyměnil za panství Březnice, kde zahájil přestavbu tamního hradu na renesanční zámek, a Tochovice.

Přestavbu Březnice dokončila jeho manželka Kateřina, dcera měšťana Jakuba Adlera ze Špýru, která zde zřídila zámeckou knihovnu roku 1558. Zde se, v lednu 1557, tajně vdala její neteř Filipína Welserová z Augšpurku za arciknížete Ferdinanda Tyrolského a porodila mu zde syna Ondřeje (Andrease).[zdroj?]

Jejich dcera Kateřina z Lokšan se vdala nejprve za Ladislava ze Šternberka, majitele zelenohorského panství, a po jeho smrti za Jiřího Popela z Lobkovic.[1] Syn Ferdinand z Lokšan sloužil u dvora arciknížete Ferdinanda jako rada. Ferdinandovi synové byli roku 1604 povýšeni do panského stavu a rozdělili si mezi sebe Březnici a Tochovice.

Účastník stavovského povstání, Adam z Lokšan, doprovázel, krále Fridricha Falckého při útěku z Prahy a zemřel v cizině. Václav za účast na povstání přišel o majetek. Jejich poslední bratr Jiří přestoupil ke katolické církvi a zůstal v Březnici. Rod však v 17. století vyhynul po meči a po přeslici začátkem 18. století.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Ferdinand I. rodu udělil znak, který měl v prvním a čtvrtém pole polovinu černé orlice a polovinu zlaté lilie; zbývající pole byla rozčtvrcena zlatě a červeně.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Lobkovici, Šternberky, Šliky, Černíny, Švihovskými či s Koci z Dobrše.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Plánice – zámek, s. 257. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Lokšanové z Lokšan, s. 93–94. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Lokšan ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích