František Jan Jezbera

František Jan Jezbera
František Jan Jezbera
	František Jan Jezbera
Narození	15. ledna 1829; Březnice; Rakouské císařství
Úmrtí	3. listopadu 1901 (ve věku 72 let); Varšava; Kongresové Polsko
Povolání	jazykovědec
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Jan Jezbera, křtěný František, cirkevní jméno Ivanovič, Feodor (15. ledna 1829 Březnice^[1] - 3. listopadu 1901 Varšava^[2]), byl český vysokoškolský pedagog, jazykovědec, spisovatel, básník, překladatel a odborný publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

František Jezbera se narodil v Březnici v rodině truhláře Jana Jezbery a jeho ženy Rozálie rodem Štolové.^[1] Své vzdělání zakončil v Praze, kde absolvoval Filozofickou fakultu na Karlově Univerzitě a v roce 1871 byl jmenován mimořádným profesorem slovanských jazyků na pražské polytechnice, vyučoval zde ruštinu a srbštinu, a později přednášel též o Slovanstvu.^{[pozn. 1]}

V letech 1864-1865 podnikl cesty do Ruska, kde shromažďoval národopisný materiál. Poté pobýval v Polsku, kde od roku 1869 působil jako mimořádný profesor slovanských jazyků, později zde založil všeruské etnografické muzeum při univerzitě ve Varšavě. O prázdninách jezdil do Březnice a lázní Letiny. Závěr života prožil ve Varšavě, kde v roce 1901 zemřel.

František Jezbera propagoval slovanskou vzájemnost a prosazoval cyrilskou abecedu, byl rovněž redaktorem časopisu "Slověnin".

Literární dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

1857 Pěsma, koju je u srbskoslavjanskome jezyku napisao i všem Slavjanom, iz Zlatnog-Praga odlazećim, na uspomenu posvetio
1858 Kyril a Method, svatí apoštolové slovanských národův, nepsali nikdy hlaholsky než kyrilsky, to jest písmem na základě abecedy řecké sestaveným a doplněným
1860 O písmenech všech slovanských národův.
1861 Póvodní zpěvy a básně, část první
1864 Slova k povyjasnění naší slovanské vzájemnosti, spolu i odpověď redakci časopisu "Národ" na to, čím zúmyslně pravdy nemluvíc, svým čtenářům by neprospěla, jakož i nezvratné důkazy o tom, že úvahy a zprávy vezdy jen s rozmyslem čítati radno
1865 První česko-slovenský Slabikář písmem slovanským : spolu i jasné navedení k důkladnému naučení-se lehounkým spůsobem písmu a pravopisu, k němuž více než 70 milionův Slovanův a sice všichni Rusové, Bulhaři a Srbové se přiznávají

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Podle pražské policejní konskripce pobýval F. J. Jezbera v Praze patrně od listopadu 1859 do listopadu 1864.^[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu Františka Jezbery farnost Březnice
↑ Feodor Ivanovič Jezbera zemřel. Národní listy. 1901-11-12, s. https://ndk.cz/view/uuid:8fa7b430-6bfe-11dc-92ee-000d606f5dc6?page=uuid:53e1a9d0-126e-11e7-96ce-005056827e51. ISSN 1214-1240.
↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 232, obraz 709. Prah: Národní archiv Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

1993 Lexikon české literatury. Díl 2/I. Praha 1993, str. 523

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jan Jezbera na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Jan Jezbera
František Jan Jezbera v informačním systému abART
František Jan Jezbera v databázi Středočeské vědecké knihovny
Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Jezbera Franz (1829), učitel

[4] Podle pražské policejní konskripce pobýval F. J. Jezbera v Praze patrně od listopadu 1859 do listopadu 1864.^[3]

[matrikaN-1] Matriční záznam o narození a křtu Františka Jezbery farnost Březnice

[2] Feodor Ivanovič Jezbera zemřel. Národní listy. 1901-11-12, s. https://ndk.cz/view/uuid:8fa7b430-6bfe-11dc-92ee-000d606f5dc6?page=uuid:53e1a9d0-126e-11e7-96ce-005056827e51. ISSN 1214-1240.

[3] Policejní ředitelství I, konskripce, karton 232, obraz 709. Prah: Národní archiv Dostupné online.

[1]

[2]

[pozn. 1]

[3]