Vysoká pec Barbora
| Vysoká pec Barbora | |
|---|---|
 Dřevouhelná vysoká pec Barbora v Jincích (2021) | |
| Účel stavby | |
vysoká pec, pila | |
| Základní informace | |
| Sloh | pozdně barokní |
| Výstavba | 1805 - 1810 |
| Stavebník | Rudolf z Vrbna a Freudenthalu |
| Další majitelé | soukromí vlastníci |
| Současný majitel | městys Jince (od r. 2017) |
| Poloha | |
| Adresa | Jince,  Česko |
| Souřadnice | 49°47′18,67″ s. š., 13°58′51,86″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24598/2-2441 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoká pec Barbora je bývalá železářská huť na území městyse Jince v okrese Příbram ve Středočeském kraji.[1] Pozdně barokní objekt je považován za stavebně nejucelenější a nejlépe dochovanou památku ze staršího období vysokopecní výroby surového železa nejen v Čechách, ale je unikátem i z hlediska celoevropského významu.[2][3] Pec Barbora je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky pod číslem 24598/2-2441.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V oblasti Jinců se těžila železná ruda již od středověku. Tři menší šachty byly v katastru Ohrazenic, další na Ostrém vrchu východně od Felbabky, dále byly dvě šachty na úbočí Plešivce v katastru Rejkovic a tři šachty se nacházely na vrchu Komorsko. Kromě toho existovaly ještě šachty u Jinců pod rybníkem Kopáčov a u Postního (či Půstního) rybníka, později přejmenovaného na Pecovák, v místě, kde stojí huť Barbora. Dvě šachty byly také v místě pozdějšího Budilova mlýna a v Rejkovicích, kde se nyní nachází železniční zastávka. [4]
V roce 1804 říšský hrabě Rudolf z Vrbna a Freudenthalu, který již byl majitelem panství Hořovic, Komárova a Valdeka, koupil od hraběte Františka Adama Vratislava z Mitrovic majorátní panství Jince a Bezdědice. Po obhlídce na místě se rozhodl postavit poblíž Postního rybníka novou železářskou huť.[4]
Základní kámen ke stavbě byl položen 10. června 1805. Kromě řady osobností se slavnosti požehnání základního kamene zúčastnila také manželka ředitele vrbnovských železáren Václava z Resenbaumu Barbora, podle níž byla pak vysoká pec pojmenována. Pec byla dokončena a uvedena do provozu v roce 1810. Kromě samotné huti byly vybudovány i další provozy, jako slévárna nebo drátovna, byla zpevněna hráz rybníka, vybudoval se náhon pro pohon dmychadel a dalších strojů a vznikly také nezbytné přístupové cesty. Celkové náklady na výstavbu nového průmyslového areálu přesáhly 30 000 zlatých.[4] V huti Barbora se část vytaveného železa zkujňovala, z druhé části surového železa se vyráběly různé strojní a obchodní odlitky, roury, kandelábry, litinové trubky, dělové koule a v neposlední řadě také masivní litinové nádobí.[4]
Provoz v železářské huti Barbora byl kvůli problémům s konkurenceschopností ukončen v roce 1874. V roce 1886 byla bývalá huť přeměněna na pilu, která zde byla v provozu až do roku 1951. Poté objekt sloužil jako skladiště, od roku 1973 zůstal prázdný. Bývalou železářskou huť získal po roce 1989 soukromí vlastníci, památkově chráněný objekt však dále chátral.[4] Městys Jince odkoupil historickou vysokou pec v roce 2017 za zhruba 5 miliónů Kč a o dva roky později zahájil její rekonstrukci a přestavbu na regionální muzeum.[2] Předpokládaná investice je odhadována na 40 miliónů korun.[5] Jedním z prvních úkolů byla rekonstrukce střechy, která byla dokončena na podzim roku 2019.[4] V roce 2020 bylo v plánu pokračování rekonstrukce, především vybudování příslušných inženýrských sítí, tj. elektroinstalace, vodovod a kanalizace.[5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vlastní objekt hutě a slévárny představuje zděná a kamenná budova čtvercového půdorysu, v jejímž středu je těleso vysoké pece. Věž sloužila k zavážení pece surovinou, pracovní plochy pro odpich surového železa a slévárna byly v přední části budovy.[4]
Na severní straně objektu se uprostřed pětiosého průčelí nachází hlavní vjezd. Vjezd je klenutý, opažený kamenným ostěním. Dochovala se i původní dřevěná vrata, byť značně poškozená. Na tímto vjezdem bývala zasazena litinová deska s pamětním nápisem. Tato deska je nyní uložena ve sbírkách Hornického muzea v Příbrami.[3]
Východní a západní průčelí stavby jsou rovněž pětiosá se čtyřmi vysokými, stejně sklenutými okny. Patrová věžovitá nástavba má na severní, západní a jižní straně vždy dvojici obdélných oken. Huť je kryta valbovou střechou, věž pak nízkou čtyřbokou jehlancovou střechou. Pokud jde o přilehlý areál, památkově bezvýznamné menší stavby byly v minulých letech odstraněny, zůstal zachován jen přízemní domek na severovýchodním konci areálu u Litavky, který pochází pravděpodobně z konce 19. století.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Seznam. Huť Barbora [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Jince začaly se záchrannou unikátní huti Barbora. Příbramský deník [online]. 2019-09-02 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Památkový katalog: Železárna [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Dřevouhelná huť Barbora [online]. Jince: Úřad městyse Jince [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
- ↑ a b RITSCHLOVÁ, Miloslava. Práce na Barboře pokračují. Letos dostane vodu a osvětlení. pribram.cz [online]. 2020-04-13 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká pec Barbora na Wikimedia Commons
