Ejpovické útesy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Ejpovické útesy
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Rozpadající se balvan
Rozpadající se balvan
Základní informace
Vyhlášení 1. května 1993
Vyhlásil Okresní úřad Plzeň-sever
Okresní úřad Rokycany
Nadm. výška 330 - 360 m n. m.
Rozloha 1,93 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Plzeň-město, Rokycany
Umístění k. ú. Dýšina, okres Plzeň-město
k. ú. Ejpovice, okres Rokycany
Souřadnice
Ejpovické útesy
Ejpovické útesy
Další informace
Kód 1660
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Ejpovické útesy jsou přírodní památka ev. č. 1660, která se nachází v katastrálních územích Dýšina v okrese Plzeň-město a Ejpovice v okrese Rokycany, zhruba 1 km severně Ejpovic. Lokalitu spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje.

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Stěna lomu nad vodní nádrží

Důvodem ochrany je světově nejstarší lokalita autochtonního výskytu spodnoordovické fauny v zatopeném lomu vodní nádrže Ejpovice.

Charakteristika lokality[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území tvoří silicitové (buližníkové) těleso, které bylo odkryto v severní stěně bývalého železnorudného lomu. Toto těleso představuje skalní útes na břehu spodnoordovického moře. Na tomto útesu kromě abrazních jevů, způsobených mořským příbojem, byly zachovány i původní organismy, které zde žily v období starších prvohor.[1] Zmíněné organismy se zde vyskytují v podobě povlaků na částech příbřežního skalního srubu či na kamenech v okolí. Nejčastěji zde lze nalézt druh Berenicea vetera, významný je výskyt stromatolitů.[1]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Přímo na chráněné území žádná turistická cesta nevede. Několik desítek metrů od bývalého lomu však mezi východním břehem nádrže a ejpovickými vodními tunely prochází žlutě značená turistická stezka z Klabavy do Ejpovic. Blíže k lomu pak vedou místní komunikace.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KRAFT, Jaroslav; STEINOVÁ, Marika; VAJSKEBROVÁ, Markéta. Geologické lokality: Ejpovické útesy [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  2. Seznam. Přírodní památka Ejpovické útesy [online]. mapy.cz [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]