Vosek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Vosek
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Celkový pohled na lokalitu
Celkový pohled na lokalitu
Základní informace
Vyhlášení 5. září 1989
Vyhlásil Ministerstvo životního prostředí ČR
Nadm. výška 376–408 m n. m.
Rozloha 75,73 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Rokycany
Umístění Osek, Volduchy
Souřadnice
Vosek
Vosek
Další informace
Kód 1162
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Vosek je národní přírodní památka ve Švihovské vrchovině. Nachází severně od města Rokycanykatastrálních územích Osek u Rokycan a Volduchyokrese Rokycany. Předmětem ochrany je paleontologické naleziště křemenných konkrecí se zkamenělinami, které se nazývají rokycanské kuličky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší sběry fosilií v prostoru chráněného území pochází z doby okolo roku 1840 a mimo jiné se na nich podílel Joachim Barrande.[1] Krajina je dlouhodobě využívána k zemědělství, ale ani novodobá intenzivní zemědělská činnost neohrožuje předmět ochrany. Orba však uvolňuje a vynáší zkameněliny na povrch a činí tak lokalitu atraktivní pro jejich sběratele,[2] kteří mohou intenzivními sběry a následným obchodem fosilie v národní přírodní památce vyčerpat.[3]

Chráněné území vyhlásil rokycanský okresní národní výbor dne 5. září 1989 v kategorii chráněný přírodní výtvor. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1162.[4] Jižní část národní přírodní památky byla zničena při výstavbě dálnice D5, a proto existuje návrh na nové vyhlášení chráněného území, které by respektovalo dochovaný stav.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území měří 75,7329 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 376–408 metrů v katastrálních územích Osek u Rokycan a Volduchy.[4]

Geologie a paleontologie[editovat | editovat zdroj]

Vosek leží v oblasti blanické brázdy Barrandienského paleozoika.[6] Zdejší horniny pochází z období mladšího proterozoika, kambria, ordoviku a třetihor. Geologická mapa uvádí v chráněném území jílovité břidlice šáreckého souvrství ze spodního ordoviku,[7] ale na lokalitě nebyly zjištěny.[8] Při hluboké orbě vystupují na povrch šedé břidlice Klabavského souvrství, v nichž se v malém množství vyskytují fosilie inartikulárních ramenonožců (Brachiopoda). Ve vzdálenosti sto metrů východně od silnice z Volduch do Rokycan se vyskytují rozpukané břidlice s povlaky hydroxidů železa a manganu a úlomky tufitických hornin s miskami ramenonožce Celdobolus complexus. Také tato část pravděpodobně patří ke Klabavskému souvrství, čemuž nasvědčuje výskyt řídce roztroušených pelosideritových ooidů.[8] Mezi silnicemi Rokycany–Osek a Rokycany–Volduchy byly vrty získány černé břidlice dobrotivského souvrství s jejich typickými fosiliemi, z nichž nejhojnější je ramenonožec Benignites primulus.[9]

Křemité kulovité konkrece, které se zvětráváním uvolňují z břidlic, se označují jako rokycanské kuličky. Kromě nich a ramenonožců se na polích nalézají zkameněliny trilobitů, měkkýšů (Mollusca) a dalších skupin. K velmi dobře zachovaným patří fosilie hvězdic (Asteroidea) a hadic (Ophiuroidea). Celkem bylo na Voseku nalezeno přes 150 druhů fosilií.[7]

Geomorfologie, půdy[editovat | editovat zdroj]

Struska v půdě
Povrch půdy

geomorfologickém členění Česka leží lokalita v celku Švihovská vrchovina, podcelku Rokycanská pahorkatina a v okrsku Rokycanská kotlina.[10] Povrch se formoval během pleistocénu, ale konečná podoba je výsledkem holocénních procesů. Tvoří jej mírně až velmi mírně ukloněné svahy erozně denudačního původu. Hlavním činitelem, který se podílel na jejich modelování, je proudící voda ve formě ronu.[8] V severní části území se ve směru východ–západ[8] táhne návrší Hůrky s nadmořskou výškou 406,7 metru.[10] Na podložních horninách se vyvinuly převažující půdní typy kambizem typická a kambizem pseudoglejová, ale ve vlhčích místech vznikl pseudoglej typický. V západní části se nachází malá plocha, kde na spraši vznikla hnědozem typická.[7]

Vodstvo, podnebí[editovat | editovat zdroj]

Vodu z chráněného území odvádí Voldušský potok a jeho bezejmenný levostranný přítok. Voldušský potok se asi o kilometr dále na jihozápad vlévá do vodní nádrže Klabava na říčce Klabavě, a patří tedy k povodí Berounky.[11]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT10,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční srážkový úhrn je 600–700 milimetrů. Počet mrazových dnů je 110–130, zatímco počet letních dnů se pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti.[12]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Na pozemcích národní přírodní památky probíhá zemědělská činnost a pěstují se pšenice, žito, kukuřice nebo brambory.[7] Z chráněných druhů živočichů podle vyhlášky 395/1992 Sb. byl na okrajích polí zaznamenán výskyt jednotlivých exemplářů středně ohrožené ještěrky obecné (Lacerta agilis) a ohrožené koroptve polní (Perdix perdix). Kromě nich na lokalitě pravidelně hnízdí skřivan polní (Alauda arvensis) a poštolka obecná (Falco tinnunculus). Nepravidelně zde hnízdí také čejka chocholatá (Vanellus vanellus).[13]

Chráněné území slouží také jako migrační koridor a loviště pro druhy ptáků jako moták pochop (Circus aeroginosus), moták pilich (Circus cyaneus), luňák červený (Milvus migrans) nebo luňák hnědý (Milvus milvus).[13]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území je volně přístupné a přímo přes něj vede silnice silnice II/232 z Oseka do Rokycan a silnice III. třídy, která z ní odbočuje do Volduch.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Plán péče o národní přírodní památku Vosek na období 2017–2026 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017-07-25 [cit. 2019-11-24]. S. 13. Dále jen Plán péče. Dostupné online. 
  2. Plán péče, s. 13.
  3. Plán péče, s. 14.
  4. a b c Vosek [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  5. Plán péče, s. 19.
  6. KRAFT, Jaroslav. Vosek [online]. Česká geologická služba, 1993-06-24, rev. 2009-11-23 [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  7. a b c d Chráněná území ČR. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. Svazek XI. Plzeňsko a Karlovarsko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. 588 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Vosek, s. 404. 
  8. a b c d Plán péče, s. 9.
  9. Plán péče, s. 10.
  10. a b Plán péče, s. 8.
  11. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-11-24]. Dostupné online. 
  12. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI:10.1080/17445647.2013.800827. 
  13. a b Plán péče, s. 12.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]