Kašparův vrch
 Kašparův vrch | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Pohled od silnice | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 5. září 1989 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Rokycany |
| Nadm. výška | 394–400 m n. m. |
| Rozloha | 0,10 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Rokycany |
| Umístění | Volduchy |
| Souřadnice | 49°46′5,52″ s. š., 13°36′52,56″ v. d. |
  Kašparův vrch | |
| Další informace | |
| Kód | 1157 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kašparův vrch je přírodní památka přibližně jeden kilometr jihozápadně od Volduch v okrese Rokycany. Důvodem ochrany území je horninový výchoz břidlic s fosiliemi prvohorních graptolitů v klabavském souvrství českého ordoviku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Paleontologickou lokalitu objevil ve dvacátých letech dvacátého století učitel Vojtěch Kraft. Odborně ji zkoumal a poprvé popsal Bedřich Bouček v roce 1933. Hlavním ohrožením lokality býval nekontrolovaný sběr zkamenělin, kterému brání souvislý porost křovin.[3]
Chráněné území vyhlásil rokycanský okresní národní výbor s účinností od dne 5. září 1989 v kategorii chráněný přírodní výtvor. Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1157.[4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území měří 0,0964 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 394–400 metrů v katastrálním území Volduchy. Rozloha zákonem stanoveného ochranného pásma je 1,92 hektaru.[4]
Abiotické faktory[editovat | editovat zdroj]
V geomorfologickém členění lokalita leží ve Švihovské vrchovině v podcelku Rokycanská pahorkatina a okrsku Rokycanská kotlina.[5] Tvoří ji sto metrů dlouhý a dva metry vysoký strmý svah vymezený silnicí a polem. Ve svahu se nachází výchozy jílovitých břidlic klabavského souvrství ze spodního ordoviku.[6] Hornina obsahuje fosilie graptolitů Holograptus tardibrachiatus, dendroidních graptolitů a lingulátních ramenonožců.[7]
Půdní pokryv tvoří kambizem typická a na vlhčích místech kambizem pseudoglejová.[7] Podél západní hranice přírodní památky, vzájemně oddělené silnicí, protéká Voldušský potok, který je přítokem Klabavy, a patří tedy k povodí Berounky.[8]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT10,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 17–18 °C v červenci. Roční srážkový úhrn je 600–700 milimetrů. Počet mrazových dnů je 110–130, zatímco počet letních dnů se pohybuje mezi čtyřiceti a padesáti.[9]
Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]
Ve fytogeografickém členění lokalita spadá do obvodu České mezofytikoum a okresu Plzeňská pahorkatina vlastní.[6] V minulosti v bylinném patře rostly běžné druhy jako lipnice luční (Poa pratensis), kostřava červená (Festuca rubra), rožec rolní (Cerastium arvense), rožec obecný (Cerastium holosteoides), pelyněk černobýl Artemisia vulgaris) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). V osmdesátých letech byly v části území vysazeny smrk ztepilý (Picea abies) a pámelník bílý (Symphoricarpos albus).[7] V důsledku hnojení obsahuje půda velké množství živin, které se projevuje dominancí nitrofilních rostlin a velkým zastoupením bezu černého (Sambucus nigra).[3] Přestože se na rostlinách projevují známky používání herbicidů na sousedním poli, obohacuje zdejší porost okolní intezivně využívanou zemědělskou krajinu a poskytuje útočiště drobným savcům a pěvcům. Z živočichů byla na lokalitě pozorována veverka obecná zařazená podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. mezi ohrožené druhy.[6]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Území je volně přístupné a nachází se po levé straně silnice z Volduch do Rokycan. Nevede k němu žádná turisticky značená trasa ani cyklotrasa.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b Plán péče o přírodní památku Kašparův vrch na období 2012–2031 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2012-03-05 [cit. 2019-12-26]. S. 6. Dále jen Plán péče. Dostupné online.
- ↑ a b c Kašparův vrch [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Plán péče, s. 5.
- ↑ a b c Chráněná území ČR. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. Svazek XI. Plzeňsko a Karlovarsko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. 588 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Kašparův vrch, s. 393.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kašparův vrch na Wikimedia Commons
