Přeskočit na obsah

Petrovice (okres Ústí nad Labem)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petrovice
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce PetroviceVlajka obce Petrovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLibouchec
Obec s rozšířenou působnostíÚstí nad Labem
(správní obvod)
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel904 (2024)[1]
Rozloha51,17 km²[2]
Nadmořská výška530 m n. m.
PSČ403 37
Počet domů236 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduPetrovice 529
403 37 Petrovice u Ústí n.Labem
ou-petrovice@volny.cz
StarostkaZuzana Hůlová
Oficiální web: www.obecpetrovice.cz
Petrovice na mapě
Petrovice
Petrovice
Další údaje
Kód obce568147
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrovice (německy Peterswald) jsou hraniční obcí na pomezí České republiky a Německa (hraniční přechod Petrovice–Bahratal). Představují jediný silniční hraniční přechod se Spolkovou republikou Německo v okrese Ústí nad Labem. Žije v nich 904[1] obyvatel.

První zmínky o obci sahají až do roku 1352 pod latinským názvem Petri silva. V 16. století byly Petrovice součástí panství Krupka. Od 17. do 19. století se mezi majiteli vystřídalo několik pánů až do roku 1849, kdy se obec osamostatnila. V letech 1938 až 1945 byly Petrovice (tehdy Peterswald) v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněny k nacistickému Německu.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Petrovice leží zhruba 20 km severozápadně od Ústí nad Labem v nadmořské výšce od 433 do 633 metrů. Mají protáhlý tvar přibližně severojižním směrem a budovy v obci lemují tudy protékající potok. Obcí prochází silnice II/248.

Obec se rozkládá na ploše 52,33 km². Tvoří ji části obce Petrovice a Krásný Les,[4] a sestává ze čtyř základních sídelních jednotek s vlastními katastrálními územími, kterými jsou Petrovice, Krásný Les, Nakléřov a Větrov.[5] Hranice území obce je ze severu a západu tvořeno státní hranicí s Německem. Před osadou Adolfov uhýbá na východ a pokračuje po vrstevnici nad Zadní Telnicí. K té posléze prudce klesá a dále sleduje Telnický potok a Rožnou. Od východu obchází vrch Rožný a směřuje k silnici II/248, kterou překračuje před Nakléřovem. Z jihu míjí Nakléřovskou výšinu a pokračuje směrem k dálnici D8. Následně, již východní hranicí, kopíruje Jílovský potok a východně od Panenské poté Olšový potok. Ze západu obchází obec Tisá, od níž míří na sever ke státní hranici, na níž se napojuje v místě, kde se Olšový potok stává hraničním tokem.

Ochrana životního prostředí

[editovat | editovat zdroj]

Na území Petrovic zasahuje hned několik chráněných území různých typů. Z velkoplošných chráněných území se jedná o chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce, jíž ze západu a jihu ohraničují silnice druhé třídy č. 248 a č. 528. Maloplošná chráněná území jsou zastoupena dvě. Prvním z nich je přírodní rezervace Niva Olšového potoka, při stejnojmenném potoce, vyhlášená v roce 2002, jejímž předmětem ochrany je „meandrující tok Olšového potoka s typickou ukázkou samovolného vývoje přirozeného toku včetně všech souvisejících procesů, jeho potoční niva se zachovalými břehovými porosty, mokřadní biotopy a druhově bohaté luční porosty a na ně vázané zvláště chráněné či ohrožené druhy rostlin a živočichů“.[6] Druhou, nacházející se na území Krásného Lesa, je přírodní rezervace Špičák u Krásného Lesa. Ta byla vyhlášena roku 1997 a je chráněna „pro pestrost geologické stavby a bohatost geomorfologických tvarů“.[7]

Dále se v oblasti nachází dvě evropsky významné lokality, což je typ chráněného území v rámci soustavy Natura 2000. První z nich je evropsky významná lokality Olšový potok, která se překrývá s PR Niva Olšového potoka, ale jejíž rozloha je mnohem větší (zasahuje až do sousední Tisé). Druhou, zasahující jih Krásného Lesa, je evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří.[8] Na území Větrova částečně zasahují Krušnohorská rašeliniště, mokřady, chráněné od roku 2008 Ramsarskou úmluvou. Posledním chráněným území je přírodní park Východní Krušné hory, zasahující více než polovinu Petrovic a jejich částí. Byl vyhlášen roku 2009 a vymezuje jej státní hranice a silnice druhé třídy č. 248, silnice třetí třídy mezi Petrovicemi a Krásným Lesem a Krásným Lesem a Adolfovem. Předmětem jeho ochrany je „ráz hřebenů s lesními prosty, horskými a rašelinnými loukami, charakteristickou flórou a faunou“.[9]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 2 560 obyvatel (z toho 1 172 mužů), z nichž bylo 26 Čechoslováků, 2 509 Němců a 25 cizinců. Kromě 33 evangelíků a jednoho příslušníka nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2 552 obyvatel: čtyřicet Čechoslováků, 2 455 Němců a 57 cizinců. Většina (2 461 lidí) se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také 54 evangelíků, čtyři členové církve československé, jeden člen nezjišťovaných církví a 32 lidí bez vyznání.[11]

Počátkem roku 2013 žilo v obci celkem 871 obyvatel, z toho 477 mužů a 394 žen, jejichž průměrný věk činil 36,7 let.[12] Podle sčítání sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, kdy v obci žilo 832 lidí, tvořili největší věkovou skupinu (18,4 %) obyvatelé ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku představovaly 14,5 % obyvatel, zatímco senioři nad 70 let úhrnem 6,5 %. Z celkem 711 občanů obce starších 15 let je vzdělanostně nejpočetnější skupinou (34,3 %) nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Podíl vysokoškoláků dosahoval 5,2 % a bez vzdělání bylo naopak necelé 1 % obyvatel.[13]

Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 389 ekonomicky aktivních občanů. Dohromady 87 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 53,7 % patřilo mezi zaměstnance, 3,6 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 34,7 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[13]

Během sčítání lidu 2011 se 46,4 % obyvatel obce přihlásilo k české národnosti, přičemž početnou menšinu tvořili s 12,4 % občané vietnamské národnosti. Zbývající zastoupené národnosti byly slovenská (2,4 %), německá (0,7 %), slezská, polská a ukrajinská (shodně 0,1 %). Celých 36,7 % obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů[14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 2 426 2 636 2 541 2 511 2 892 2 560 2 552 685 610 637 559 492 510 712
Domy 404 434 451 456 500 512 521 495 164 145 125 150 141 167

Náboženský život

[editovat | editovat zdroj]

Obec je sídlem římskokatolické farnosti, která spadá pod ústecký vikariát litoměřické diecéze.[15][16] Na území farnosti se nachází kostel svatého Mikuláše, kde se však nekonají pravidelné bohoslužby. Krásný Les, jenž je částí obce Petrovice, má vlastní samostatnou farnost s kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

Při censu prováděném v roce 2011 se 5,5 % obyvatel Petrovic označilo za věřící, z toho 2,6 % se hlásilo k církvi či náboženské obci. Nejvíce obyvatel (1,8 %) se označilo za následovníky římskokatolické církve, okrajově též bylo zastoupeno Pravoslaví. Plných 40,1 % uvedlo, že je bez náboženské víry, a 54 % lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[13]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]
Boční pohled na kostel s obnovenou střechou

Petrovice jsou tvořeny částmi obce Petrovice a Krásný Les.[4] Sestávají ze čtyř základních sídelních jednotek s vlastními katastrálními územími, kterými jsou Petrovice, Krásný Les, Nakléřov a Větrov u Krásného Lesa (Nakléřov a Větrov jsou rovněž základními sídelními jednotkami Krásného Lesa).[5][17]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel sv. Mikuláše – Kostel z roku 1793 stojí při silnici nad obcí, dříve téměř zcela zničený, bez střechy, zachována pouze průčelní západní věž a pro zchátralost bývala nepřístupná. Ve věži se nacházely dva zvony od Mikuláše Löwa z Prahy, výzdobou podobné zvonu z Krásného Lesa.[18] V prvních desetiletích 21. století byl kostel postupně obcí rekonstruován, v rámci čehož zde vzniklo malé muzeum a kostel získal nové, prosklené zastřešení.[19] Je kulturní památkou.[20]
  • Socha panny Marie – kulturní památka[21]
  • Krucifix – kulturní památka[22]

Územím obce Petrovice a jejích částí prochází několik turistických a cyklistických tras. Z turistických se jedná o evropskou dálkovou trasu E3 ze Španělska do Bulharska, značenou červenou turistickou značkou, vedoucí přes Panenskou, kolem Horního rybníka a následně přes rozcestníky Pod Jelením vrchem a Pod Liškárnou. Dále o modrou turistickou značku z Malého Chvojna do Zadní Telnice, vedoucí údolím Jílovského potoka přes Nakléřov, směrem na Krásný Les a rozcestníky Pod Jelením vrchem a Pod Liškárnou. Nejdelší trasu na území Petrovic má naučná stezka Zapomenuté pohraničí z Adolfova na Děčínský Sněžník, vedoucí přes Krásný Les a Petrovice.[23]

Cyklistika je zastoupena trasou II. třídy nadregionálního významu č. 23 vedoucí z Děčína na Měděnec, která je součástí Krušnohorské magistrály.[24] Další je cyklistická trasa č. 3017 z Děčína do Adolfova, k níž je paralelní zdejší běžkařská trasa. Další běžkařské trasy jsou v nedalekém Adolfově a kolem Jeleního vrchu.[25] Ze zimních sportů lze dále provozovat alpské lyžování v nedalekém lyžařském středisku Zadní Telnice, které je přístupné buď z Adolfova nebo z Telnice.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Databáze iRSO, Petrovice, část obce [online]. Český statistický úřad [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. a b Databáze iRSO, Petrovice, ZSJ díl [online]. Český statistický úřad [cit. 2013-01-05]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. PR Niva Olšového potoka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 
  7. PR Špičák u Krásného Lesa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 
  8. EVL Východní Krušnohoří [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 
  9. Přírodní park Východní Krušné hory [online]. Statutární město Ústí nad Labem [cit. 2014-01-10]. Dostupné online. 
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 386. 
  12. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 104 s. Dostupné online. Kapitola Okres Ústí nad Labem, s. 55. 
  13. a b c d Petrovice – obec/město (okr. Ústí nad Labem) [online]. Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-01-26]. Dostupné online. 
  14. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-08-04]. Kapitola Okres Ústí nad Labem. Dostupné online. 
  15. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 35–36. 
  16. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2014-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  17. Databáze iRSO, Krásný Les [online]. Český statistický úřad [cit. 2012-12-29]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  18. Eichlerova topografická sbírka, Archiv Národního muzea, karton č. 44 - Šonwald
  19. Kostel sv. Mikuláše [online]. Obec Petrovice, 2018-07-29 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  20. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-05]. Identifikátor záznamu 154937 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  21. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-05]. Identifikátor záznamu 154880 : Socha p. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  22. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-05]. Identifikátor záznamu 155427 : Krucifix. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  23. Naučná stezka [online]. zapomenute-pohranici.cz [cit. 2014-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-18. 
  24. Cyklotrasa č. 23 Děčín–Měděnec [online]. Cyklotrasy.cz [cit. 2013-01-03]. Dostupné online. 
  25. O středisku [online]. Lyžařské středisko Zadní Telnice [cit. 2012-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-20. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]