Větrov (Petrovice)
| Větrov | |
|---|---|
 Zástavba ve Větrově, 2014 | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Petrovice |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°44′46″ s. š., 13°54′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 (2021)[1] |
| Katastrální území | Větrov u Krásného Lesa (2,68 km²) |
  Větrov | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 73971 |
| Zaniklé obce.cz | 4211 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Větrov (německy Streckenwald[2]) je osada, základní sídelní jednotka a katastrální území v místní části Krásný Les obce Petrovice. Nachází se v nadmořské výšce od 748 do 753 metrů mezi Adolfovem a Krásným Lesem. Katastrální území se rozkládá na ploše 2,68 km².[3] Páteřní komunikací je silnice třetí třídy III/2487.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Osada je zmiňována od 13. století. V letech 1850 až 1980 byla součástí vsi Krásný Les. Od roku 1980 připadla Petrovicím. V roce 1921 měla 106 domů a 396 stálých obyvatel (385 Němců, 5 Čechů a 6 cizinců).[4]
Církevně spadala do působnosti římskokatolické farnosti Habartice. Již neexistující hřbitov byl založen v roce 1886.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 353 obyvatel (z toho 160 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 342 Němců a šest cizinců. Kromě šesti evangelíků a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 260 obyvatel: sedm Čechoslováků, 246 Němců a sedm cizinců. Většina (252 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale kromě nich ve vsi bylo pět evangelíků, jeden člen církve československé a dva lidé bez vyznání.[6]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Kapli sv. Antonína Paduánského postavil v letech 1901 až 1902 stavitel A. Grohmann. Aktu posvěcení základního kamene v roce 1901 byl přítomen i korunní princ Max, který pronesl slavnostní řeč.[4]
Pro velkou zchátralost byla kaple kolem roku 1965 zbořena. V jejím interiéru se nacházel oltář sv. Antonína Paduánského a nevelké varhany (dar hraběte Westphalena z Chlumce), v nevelké věži pak zvon z 18. století od Jana Kristiána Schunka.
V lesích za dnešními rekreačními domy (směrem ke Krásnému Lesu) se nachází asi 200 starý kamenný kříž s korpusem, jenž je umístěn na kanelovaném a bohatě zdobeném sloupu s mariánským motivem (velice podobný kříži na Nakléřově). Na kamenném čtyřhranném soklu jsou vyryty velmi dobře čitelné německé nápisy.
Tento kříž byl v roce 2013 zásluhou p. Rosenkranze, potomka původních obyvatel Větrova, restaurován Michaelem Bílkem z Petrovic. Jeho znovupožehnání vykonal 27. června 2013 Michael Philipp Irmer z římskokatolické farnosti Habartice.
Větrovem prochází naučná stezka Zapomenuté pohraničí z Adolfova na Děčínský Sněžník.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Katastrální území Větrov u Krásného Lesa [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2014-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-10.
- ↑ a b Větrov (Streckenwald, 1437, 748–753 m n. m.) [online]. Obec Petrovice [cit. 2014-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 387.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrov na Wikimedia Commons - LANG, Thomas. Streckenwald (Větrov) [online]. boehmisches-erzgebirge.cz [cit. 2014-02-02]. Historické fotografie a pohlednice. Dostupné online. (německy)
