Zubrnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zubrnice

Pohled od Týniště
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0427 568384
Kraj (NUTS 3) Ústecký (CZ042)
Okres (LAU 1) Ústí nad Labem (CZ0427)
Obec s rozšířenou působností Ústí nad Labem
Pověřená obec Velké Březno
Historická země Čechy
Katastrální výměra 6,74 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 248 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 290 m n. m.
PSČ 400 02
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Zubrnice 38
40002 Ústí nad Labem 2
Starosta Tomáš Pernekr
Oficiální web: www.obeczubrnice.cz
Email: obeczubrnice@raz-dva.cz
Zubrnice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Zubrnice
Red pog.svg
Zubrnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zubrnice (německy Saubernitz) se nachází asi deset kilometrů východně od okresního města Ústí nad Labem. Obec má asi 210 obyvatel. Část zástavby vsi s řadou cenných příkladů lidové architektury je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.[2]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Zubrnice[2][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 481 535 572 502 83 483 527 228 228 235 201 136 162 162
Domy 83 87 87 87 90 88 89 76 68 44 40 35 50 51
Tabulka zahrnuje údaje ze Staré Homole a v roce 1961 také domy z místní části Týniště.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Skanzen[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jeden z nejmladších skanzenů lidové architektury (otevřen v roce 1988) v České republice. V urbanisticky i krajinářsky jedinečně umístěné obci v kopcovité krajině Českého středohoří se nachází soubor hodnotné zástavby lidové architektury, kde vedle sebe stojí stavby roubené, hrázděné i zděné. 

V druhé polovině 70. let 20. století zaměstnával (jako jediný v Československu) budoucí skanzen přes léto studenty na různých stavebních akcích. V 90. letech navázal skanzen spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Ve středu obce, u kostela sv. Maří Magdalény, se zachovalo několik historických roubených stavení, jež tvoří jádro tohoto skanzenu, který je  doplňován o další objekty, jež jsou přiváženy z okolí. Hlavním místem původu je východ Českého středohoří.

Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech.

Dům z Loubí[editovat | editovat zdroj]

V Loubí patřil nejbohatším sedlákům, kteří vykonávali dědičně funkci rychtářů. Jedná se o velký roubený komorový dům s velmi starým jádrem. V jedné ze stěn je vyryto vročení 1700.

Na nádvorní stěně spočívá na stropních trámech pavlač. Co je však opravdu neobvyklé, je pavlač vedená pod zadním štítem i po druhé straně domu. Tento dům je zatím (k 1. 1. 2017) jediným známým případem takového provedení.

Do zubrnického skanzenu byl převezen v roce 1995. V současnosti slouží i jako pokladna pro skanzen.

Mlýn Týniště 27[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o nejmladší a také nejmenší mlýn z více než 20 mlýnů vystavěných na Lučním potoku. Byl postaven na horní vodu, to znamená, že voda teče na mlýnské kolo shora.

Je zde k nalezení několik neobvyklých věcí, jako je původní dřevěný komín (vymazaný hlínou a plevami) nebo kamna, do kterých se přikládá z předsíně a nešpiní se tak v hlavní síni. Voda z náhonu tohoto mlýna odtékala přímo do nádrže pro náhon pily v sousedství.

Na jednom z jeho pilířů je vročení 1803, přestože stavba byla zahájena již v roce 1750.

V tomto mlýně a jeho okolí se natáčela pohádka Dešťová víla.

Mlýn Týniště 28 [editovat | editovat zdroj]

Tento mlýn patřil naopak největším a nejstarším mlýnům na Lučním potoce. V roce 1628 jej zakoupil Šimon Klein. První písemná zmínka o pile a olejně je z roku 1710.

Roku 1828 zachvátil tento komplex požár. Krátce na to byl vlastní mlýn rozšířen a již vystavěn z cihel. Stal se tak prvním nespalitelným mlýnem v oblasti. A roku 1851 byly za přísných protipožárních podmínek znovu vystavěny i pila s olejnou.

Mlýn i olejna skončily svůj provoz ještě před rokem 1924, pila poté v roce 1948.

Roku 1968 byl tento komplex zbořen, aby uvolnil místo nové vodárně.

Dnes je na jeho základech umístěn roubený patrový mlýn z Homole a rekonstruovaný mlecí mechanismus z tzv. uměleckého mlýna. Postupně je v plánu rekonstruovat i pilu a olejnu.

Barokní studna[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o první objekt, který byl do Zubrnic dovezen. Byla dovezena ze Střížovic.

Vesnická škola[editovat | editovat zdroj]

Ta dnešní stojí na místě bývalé přízemní školy z roku 1768. Ta současná je skoro o století mladší, pochází z roku 1863. Expozice školy je situována do období krátce po 2. světové válce. Veřejnosti byla otevřena v roce 1997.

Zemědělská usedlost[editovat | editovat zdroj]

Základem je patrový roubený chmelařský dům z roku 1808 s typickými štěrbinami ve střeše. Součástí komplexu je i unikátní horkovzdušná sušírna ovoce. Ta je poslední funkční svého druhu v Českém středohoří. Dalšími stavbami v areálu jsou: roubený špýchar z Lukova, kůlna na vozy z Řepčic a hrázděná stodola.

Vesnický obchod[editovat | editovat zdroj]

Fungoval od konce 19. století do počátku 50. let 20. století. Této době odpovídá i jeho vybavení. Zajímavostí zde je původní krámská skříň nebo velké zásobníky na kávu.

Nádraží[editovat | editovat zdroj]

Nedaleko pod vsí je malé nádraží s muzejní expozicí historie trati ÚštěkVerneřiceVelké Březno. Toto nádraží pochází z roku 1890.

Na bývalé zrušené trati se ve spodním úseku Velké Březno – Zubrnice probíhá občasný muzejní provoz.

Další pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Maří Magdalény. Kostel z r. 1723 stojí na návrší v obci. Věž i sanktusník kostela jsou bez zvonu, v lucerně věže dva litinové hodinové cymbály. V minulosti se tu nacházel zvon z r. 1601 od Matouše Voříška, zvon z r. 1739 a dva malé zvony v sanktusníku.[4]
  • Kaple Nejsvětější Trojice. Kaple stojí za obcí při silnici do Lovečkovic. Byla sem přemístěna r. 1992 ze zaniklých Žichlic (okres Teplice). Věžička bez zvonu.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419.  
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 321.  
  4. LUKSCH, V. Památky okresu Litoměřice I. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]