Dolní Zálezly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dolní Zálezly
Pohled na Dolní Zálezly (v popředí vlevo) a Sebuzín (v pozadí vpravo) od západu, z vyhlídky Mlynářův kámen.
Pohled na Dolní Zálezly (v popředí vlevo) a Sebuzín (v pozadí vpravo) od západu, z vyhlídky Mlynářův kámen.
Znak obce Dolní ZálezlyVlajka obce Dolní Zálezly
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0427 567931
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíÚstí nad Labem
Okres (LAU 1)Ústí nad Labem (CZ0427)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel569 (2022)[1]
Rozloha3,57 km²
Katastrální územíDolní Zálezly
Nadmořská výška170 m n. m.
PSČ403 01
Počet domů175 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduMírové náměstí 8
40301 Dolní Zálezly
ou_dz@volny.cz
StarostkaIng. Magda Pejšová
Oficiální web: www.dolni-zalezly.cz
Dolní Zálezly na mapě
Dolní Zálezly
Dolní Zálezly
Další údaje
Kód obce567931
Kód části obce30368
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Zálezly (dříve též pouze Zálezly, německy Salesel)[3] jsou obec na levém břehu řeky Labe sedm kilometrů jižně od Ústí nad Labemokrese Ústí nad Labem v kraj Ústeckém kraji. Žije v nich 569[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází buď z roku 1226[4], nebo již z roku 1218.[5] V roce 1949 došlo k přejmenování obce na Dolní Zálezly, aby se odlišila od blízké vesnice Horní Zálezly (do té doby také jen Zálezly), která je jen osm kilometrů vzdálená.[6]

Obec byla známým místem rybolovu, byla také vyhlášená svými Meruňkovými slavnostmi. Vyjma meruněk se zde dlouhá léta pěstovala také réva vinná, ale z vinic zde nyní lze najít jen zbytky kamenných valů a teras ve stráních zcela zarostlých lesy.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 631 obyvatel (z toho 298 mužů), z nichž bylo 24 Čechoslováků, 594 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a dvanáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale ve vsi žilo žaké 35 evangelíků, jeden člen jiných nezjišťovaných církví a šest lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 527 obyvatel: osmnáct Čechoslováků, 507 Němců a dva cizince. Kromě sedmi evangelíků a 26 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[8]

Většina obyvatel dojíždí do Ústí nad Labem, kde pracují nebo navštěvují školy. Dolní Zálezly mají vlastní mateřskou školu, poštu, obchod s potravinami, hospodu, sběrný dvůr, nově zrekonstruovaný Kulturní dům (v provozu od ledna 2019), dětské hřiště a tenisový kurt. Při silnici je zde čerpací stanice, v létě bývá v provozu přívoz do Církvic a zpět. Do obce se lze dopravit vlakem nebo autobusem.

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 460 471 472 507 576 631 779 587 670 635 553 472 505 545
Domy 78 83 88 102 124 131 156 159 143 143 142 152 148 169

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Barokní kaple svaté Anny je nejstarším památkovým objektem obce. Pochází z roku 1780 a stojí v horní části návsi za tratí. Jejím nejcennějším vybavením byla dřevěná polychromovaná plastika svaté Anny Samotřetí z druhé poloviny 15. století, ta se však dnes nenalézá v kapli, ale v Muzeu města Ústí nad Labem. Vedle kaple je jednoduchá kovová zvonička s litinovým zvonem, který pořídila ocelárna v Bochumi roku 1894. Směrem k Moravanům stávala kaple z 19. století. Ta však byla roku 1960 i se zvoničkou zbořena.

V dolní části vesnice je poblíž dětského hřiště socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1719.

Nad nádražím se nachází pomník Ecce Homo, plastika Krista Trpitele, stojící na vysokém hranolovém soklu s datací 1820. Za zmínku stojí i samotná železniční stanice z roku 1850, která je nejstarší nádražní budovou na trase Praha–Drážďany.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1977 jsou Dolní Zálezly součástí CHKO České středohoří.

Významnou přírodní zajímavostí je Moravanský vodopád, což je kaskádovitá skupina celkem asi tří vodopádů na Moravanském potoce, někdy nazývaném také Mlýnský potok. Na potoce v minulosti stály dva mlýny, jeden z nich byl zcela zbořen, druhý je v současnosti využíván jako objekt k bydlení, původní mlynářské vybavení zde už není.

Obec byla opakovaně zasažena záplavami, k největším škodám došlo při povodni roku 2013, kdy se ocitla pod vodou celá spodní část obce mezi korytem řeky Labe a železniční tratí.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Adrian Ludwig Richter (1803–1884) – malíř, inspiraci a náměty čerpal mj. i v Dolních Zálezlech
  • Jan Kotěra (1871–1923) – architekt[10], dětství prožil v Dolních Zálezlech
  • Karel Podlipný (1898–1961) – malíř, maloval krajiny, v Dolních Zálezlech vytvořil hned několik svých pláten
  • Josef Zícha (1916–1977) – akademický malíř, působil a zemřel v Dolních Zálezlech
  • Lenka Rejfová – loutkoherečka, autorka loutkových her a písniček pro děti, žije v Dolních Zálezlech

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny města Ústí nad Labem. Město Ústí nad Labem: 1995.
  • SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: 1999.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Zálezly. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1908. Dostupné online. Díl dvacátýsedmý. S. 406–407.
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417. 
  5. HLADÍKOVÁ, Věra. Dolní Zálezly v minulosti a současnosti. [s.l.]: Město Ústí nad Labem, 2006. 104 s. ISBN 80-86646-18-1. 
  6. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 390. 
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 318. 
  10. Toulky českou minulostí, 1127. schůzka: Básník, malíř i dramatik architektury, dostupné online: http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/1710856

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]