Přeskočit na obsah

Nebočadský luh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Nebočadský luh
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled na Nebočadský luh od silnice
Pohled na Nebočadský luh od silnice
Základní informace
Vyhlášení30. prosince 1994
VyhlásilSpráva CHKO České středohoří
Nadm. výška130–130 m n. m.
Rozloha12,15 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresDěčín
UmístěníNebočady
Souřadnice
Nebočadský luh
Nebočadský luh
Další informace
Kód1728
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Nebočadský luh je přírodní památka jižně od okresního města Děčín v Ústeckém kraji na poloostrově při pravém břehu Labe poblíž vsí Nebočady a Jakuby. Lokalita je v péči Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří.

Předmět ochrany

[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany je slepé říční rameno Labe a poloostrov s pozůstatky lužního lesa. Jedná se o významné hnízdiště (ledňáček říční, morčák velký, bukáček malý, orlovec říční, ostralka štíhlá) a zimoviště ptáků (kormorán velký). Od počátku 90. let 20. století byl na lokalitě zaznamenán výskyt bobra evropského, který je řazen mezi kriticky ohrožené druhy živočichů.[3] Bobři ovšem patří k neustále migrujícím druhům a proto se jejich ochrana na přesně vymezené lokalitě míjí účinkem. Obecně lze jen konstatovat, že se bobři vyskytují v oblasti pravého břehu Labe v prostoru mezi Svádovem a státní hranicí u Hřenska.[4]

Již dlouho před vyhlášením chráněného území v roce 1994 (respektive faktickým vyhlášením až v roce 1995, po vypořádání připomínek Povodí Labe), byla tato lokalita známa jako hnízdiště a zimoviště vzácného vodního ptactva. Původně se jednalo o ostrov. Významně byla podoba tohoto území ovlivněna na přelomu 19. a 20. století v důsledku vydláždění říčních břehů a výstavby valů a lagun, což mělo přispět ke zlepšení plavebních podmínek na Labi. Podle dobových snímků z druhé poloviny 19. století na této lokalitě byla pouze louka, zřejmě zemědělsky obhospodařovaná, a neexistoval zde žádný porost dřevin. Až později došlo na poloostrově k výsadbě topolů černých.[5]

Ohrožení lokality

[editovat | editovat zdroj]

Při zvýšené hladině Labe jsou části poloostrova pravidelně zaplavovány, větší zásah pak představovaly zejména velké povodně na počátku 21. století v letech 2002[6] a 2013.[7] V důsledku těchto velkých záplav byla lokalita ohrožena nejen jedovatými látkami z průmyslových a chemických provozů podél Labe, ale i množstvím naplaveného odpadu, mezi jiným i předměty větších rozměrů (vozíky, lednice, zahradní chatky, kontejnery, plasty).[5]

Povodněmi byly na poloostrově poničeny mnohé dřeviny, takže zdejší porosty značně prořídly. Bylinné patro měkkého luhu s porosty jilmu, vrb a topolů je silně ovlivněno eutrofizací záplavových labských vod a sedimentů. Převládá zde kopřiva dvoudomá a rychle se šířící netýkavka žláznatá. Průběžně je třeba potlačovat rozmáhající se porosty invazních, geograficky nepůvodních druhů rostlin, jako např. křídlatky japonské.[3][5]

Střet se záměry EU

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2006 trvá evropská komise na zařazení lokalit na dolním toku Labe v České republice do seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000.[8] Tento záměr se dostal do konfliktu s plány Ředitelství vodních cest ČR a vlády České republiky na výstavbu jezu na Labi, tzv. "Plavebního stupně Děčín".[9][10] Kvůli dlouhodobému odkládání zařazení dolního toku Labe do soustavy Natura 2000 vládou ČR se tento konflikt na počátku roku 2016 vyhrotil až do podoby hrozby vysokých sankcí.[11] Plánovaná výstavba "Plavebního stupně Děčín" je považována za významné ohrožení chráněné lokality.[4]

Dostupnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 byla dokončena výstavba nové cyklostezky v úseku souběžně se silnicí II/261 a železniční tratí 073 na pravém břehu Labe. Při výstavbě cyklostezky byl vykácen pobřežní porost a došlo k obnažení slepého ramene řeky. Na břehu poblíž přírodní památky bylo zřízeno odpočívadlo cyklostezky s informačními tabulemi.[5] Přístup na poloostrov se nachází 300 metrů od autobusové zastávky Děčín, Jakuby. Pokud jde o železniční dopravu, jižní hranice chráněného území je vzdálena 2 km od železniční zastávky Boletice nad Labem a 2,5 km od zastávky Těchlovice.

Stav památky v dubnu 2016

[editovat | editovat zdroj]
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. a b Popis lokality na stránkách CHKO České středohoří. ceskestredohori.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26. 
  4. a b Chráněné druhy živočichů a rostlin. Zoologická část: bobr evropský [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří [cit. 2019-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-17. 
  5. a b c d BUK, Martin. Plán péče o přírodní památku Nebočadský luh na období 2014 - 2026 [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří, 2014-01-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. 
  6. Zpráva České inspekce životního prostředí z roku 2003[nedostupný zdroj]
  7. Vyhonocení povodní v červnu 2013 [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2020-07-10]. PDF, str. 9. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10. 
  8. DVOŘÁK, Michal. Ministerstva se přou o ochranu Labe. EU ji chce, problém je ale s jezem. idnes.cz [online]. 2015-09-07 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. 
  9. Strategický záměr Ředitelství vodních cest ČR. www.rvccr.cz [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-12. 
  10. BERÁNEK, Karel a kol. Územní studie zhodnocení plavebního stupně Děčín ve vazbě na udržitelný rozvoj území [online]. Praha: Atelier T - plan, 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10. 
  11. ŠVEC, Pavel. Bruselu došla trpělivost, Česko dál váhá s ochranou unikátního údolí Labe. idnes.cz [online]. 2016-30-04 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]