Pohořské rašeliniště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Pohořské rašeliniště
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Kveten pp pohorske raseliniste 05.jpg
Základní informace
Vyhlášení13. února 1974
VyhlásilMinisterstvo kultury ČSR
Nadm. výška895–910 m n. m.
Rozloha41,12 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresČeský Krumlov
UmístěníPohoří na Šumavě
Souřadnice
Pohořské rašeliniště
Pohořské rašeliniště
Další informace
Kód581
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Pohořské rašeliniště je přírodní památka v okrese Český Krumlov. Nachází se v Novohradských horách, podél levostranného přítoku Pohořského potoka, 1,5 km severozápadně od Pohoří na Šumavě. Je součástí evropsky významné lokality Pohoří na Šumavě[3] a ptačí oblasti a přírodního parku Novohradské hory.

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany je soubor rašelinných lesů s významnou rašelinnou flórou a menší plochy bezlesí. Ložisko rašeliny překrývá žulové podloží (weinsberský typ žuly moldanubického plutonu na většině plochy přírodní památky a má mocnost až 2,7 m.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Rašeliniště pokrývají podmáčené rohozcové smrčiny a zakrslé rašelinné smrčiny, na nepodmáčených stanovištích rostou kulturní smrkové porosty. V bylinném patře dominuje třtina chloupkatá a roztroušeně rostou kapraď rozložená, brusnice borůvka, sedmikvítek evropský, dřípatka horská, starček hercynský, v rašelinných smrčinách ještě ostřice zobánkatá a suchopýr pochvatý. V mechovém patru rašelinných smrčin dominují rašeliníky, zejména rašeliník křivolistý a rašeliník ostrolistý, rašeliník statný, v podmáčených smrčinách rašeliník Girgensohnův, ploník obecný a rohozec trojlaločný. Ve východní části území se nachází menší vrchovištní rašeliniště s porosty rašelinné kleče, v jejichž bylinném patru se navíc vyskytují kyhanka sivolistá, ostřice chudokvětá, černýš luční, klikva bahenní, vlochyně bahenní. Do chráněného území patří i menší plochy horských luk a pastvin, v nichž rostou starček potoční, pleška stopkatá, ostřice ježatá, smilka tuhá, svízel horský, prha arnika, hadí kořen větší.[4]

Z fauny je významný výskyt dvou druhů střevlíčků Pterostichus illigeri a Pterostichus pumilio, kteří byli v Česku zaznamenáni pouze na Šumavě a v Novohradských horách. Z ptáků se zde vyskytují druhy typické pro smrčiny – především králíček obecný, sýkora uhelníček, červenka obecná a dále běžné lesní druhy pěnkava obecná, pěnice černohlavá a střízlík obecný.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. nature.cz: Pohoří na Šumavě. www.nature.cz [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-15. 
  4. a b c ckrumlov.cz: Prameniště Pořského potoka

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 186–187. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]