Rašeliniště Kapličky
 Rašeliniště Kapličky | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Rybníček U překopané hráze při pohledu z rašeliniště | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 27. května 1992 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Český Krumlov |
| Nadm. výška | 890–920 m n. m. |
| Rozloha | 127,10 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Český Krumlov |
| Umístění | Kapličky |
| Souřadnice | 48°36′2,88″ s. š., 14°13′12″ v. d. |
  Rašeliniště Kapličky | |
| Další informace | |
| Kód | 1553 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rašeliniště Kapličky je přírodní rezervace o rozloze 127 ha ve východní části Šumavy v okrese Český Krumlov. Současně je jako evropsky významná lokalita (EVL) součástí soustavy Natura 2000. Na seznam EVL byla zařazena v roce 2005. Území je cenné především zachovalou vrchovištní vegetací, rašelinným lesem a výskytem řady vzácných druhů rostlin a živočichů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Název rašeliniště souvisí se zaniklou obcí Kapličky (německy Kapellen), která ležela přibližně 950 m n. m. jihozápadně od Vyššího Brodu. Osada měla dlouhou historii a existovala v ní také sklárna a škola.[3]
V minulosti se zde ručně těžila rašelina (tzv. borkováním) a louky přiléhající k rašeliništi byly koseny či využívány jako pastviny, rašeliniště samo bylo v 70. letech odvodňováno povrchovými příkopy, které však nebyly udržovány a v současné době jsou již většinou zarostlé.[4] Některé jsou však stále ještě částečně funkční, což má společně s jejich předchozí existencí za následek nepřítomnost plovoucích rašeliníků a celkově menší podmáčení, než by se dalo čekat.
V roce 1992 bylo území 27 ha vyhlášeno jako přírodní památka. V roce 1995 bylo území překategorizováno do kategorie přírodní rezervace a rozšířeno na 73 ha. Od roku 2005 je rezervace o výměře 127 ha součástí soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita Rašeliniště Kapličky (CZ0313513).[5][6]
Poloha a charakter
[editovat | editovat zdroj]Nejcennější severní část území EVL o rozloze cca 73 ha se nachází se ve výšce 890–922 metrů nad mořem, 3 km jihozápadně od Loučovic mezi místy, kde dříve existovaly obce Kapličky a Krásná Pole zničené při budování železné opony. Jde o rozsáhlé rašeliniště vrchovištního až přechodového typu zahrnující bezlesé porosty i lesní porosty se smrkem, porosty kříženců borovice kleče, borovice blatky a borovice lesní, podmáčené smrčiny i rašelinné bezlesí. Středem rezervace protéká Lipový potok. V dolní části rašeliniště se nachází rybníček U překopané hráze. Podklad tvoří žula, východní dvě třetiny rezervace jsou pokryty až několikametrovou vrstvou rašeliny. Oblast je rovněž součástí Přírodního parku Vyšebrodsko.
Vegetační složení
[editovat | editovat zdroj]Rašelinná kleč
[editovat | editovat zdroj]
Tato vegetační jednotka pokrývá asi 11 ha z celkových 72 ha rezervace, jde ovšem o patrně nejcennější část, která byla i jádrovou součástí původní přírodní památky. Jde o porost křížence borovice blatky (Pinus rotundata) a borovice kleče (Pinus mugo). Tyto rostliny, považované někdy za samostatný druh Pinus pseudopumilio (český název není ujednocený, nejčastěji se používá termín „rašelinná kleč“) jsou vzrůstem nižší než čisté blatky, známé např. z národní přírodní rezervace Červené blato, dosahují tedy maximálně 2-3 metrů. K okraji rašeliniště se výška těchto kříženců zvyšuje, což je patrně dáno vyšším podílem genotypu blatky. V souvislosti s odvodňováním rašeliniště se na méně vlhkých okrajích u melioračních struh objevují i kříženci s borovicí lesní (Pinus sylvestris), kteří mají již téměř stromový vzrůst a horní část kmene má načervenalou barvu.
Luční rašelinné bezlesí
[editovat | editovat zdroj]
Jsou to porosty rašelinných luk s různým stupněm odvodnění. Tato vegetační jednotka zabírá celkem 29 ha. Ačkoliv jde o bezlesí, patří tato půda Lesům ČR a je součástí lesního hospodářského plánu. Ve vlhčích částech dominují druhy jako ostřice sítinovitá (Carex juncella), metlice trsnatá (Deschamspia caespitosa), starček potoční (Tephroseris crispus) a v mechovém patře různé druhy rašeliníků (Sphagnum spp.). V sušších, více odvodněných částech se objevují degradační druhy, jako např. medyněk měkký (Holcus mollis), konopice polní (Galeopsis pubescens) nebo ostřice třeslicovitá (Carex brizoides).
Rašelinné smrčiny
[editovat | editovat zdroj]Vyskytují se převážně po okrajích rašeliniště. Zatímco na levém břehu Lipového potoka jde většinou o relativně zachované porosty, s rozvolněným stromovým patrem a velkým podílem rašeliníků, na pravém břehu jde ponejvíce o degradované odvodněné porosty, často fyziognomicky blízké kulturním smrčinám, bez výrazněji vyvinutého mechového a bylinného patra. Typický je masový výskyt dřípatky horské (Soldanella montana).
Louka
[editovat | editovat zdroj]Vlhčí mezická louka se nalézá na severozápadním okraji rezervace. Jde jen o malý porost, zařazený do rezervace spíš z důvodu arondace (scelování) hranic po okrajích pozemků. Jedná se o druhově relativně bohatou louku na pomezí svazů Polygono-Trisetion a Arrhenaterion s určitým podílem vlhkomilných druhů, např. pcháče bahenního (Cirsium palustre)
Rybníček
[editovat | editovat zdroj]Rybníček U překopané hráze na severním okraji rašeliniště byl v minulosti zřejmě využíván k extenzivnímu chovu ryb. V současnosti se jedná o typicky oligotrofní až dystrofní nádrž bez makrofytní vegetace. Celková plocha rybníčku nepřesahuje 0,8 ha, hloubka je maximálně 3 m. hráz rybníčku byla dlouho přerušena, „překopána“, odtud i název. Z té doby pochází i stromy, které nyní koření pod hladinou rybníčku a vesměs tedy odumřely. Hráz byla zrekonstruována před povodněmi v roce 2002, ty se však na ní podepsaly tak, že nyní je opět v havarijním stavu.
Výsadba smrku
[editovat | editovat zdroj]
V horní, jižní části rašeliniště, byl na přibližně čtyřech hektarech v letech 1988 a 1989 vysázen smrk. Aby byla úspěšnost výsadby vyšší, byly v této části obnoveny meliorační kanály. U jižní hranice je výsadba skutečně poměrně úspěšná a došlo téměř k úplnému zapojení porostu, směrem k potoku a do středu rašeliniště smrky postupně řídnou a množí se mrazové formy. Každopádně výsadba smrku snížila zastoupení vzácných rašelinných druhů rostlin i živočichů.
Vzácné a významné druhy
[editovat | editovat zdroj]- prstnatec Fuchsův
- všivec ladní
- hadí mord nízký
- tučnice obecná
- makadlovka Athrips pruinosella
- travníček Elachista kilmunella
Živočichové
[editovat | editovat zdroj]
Rašeliniště Kapličky bylo vyhlášeno EVL mimo jiné za účelem ochrany populace evropsky významného brouka střevlíka Ménetriesova (Carabus menetriesi pacholei). Jde o kriticky ohrožený druh vázaný na specifická mokřadní a rašeliništní stanoviště.[6]
Rašeliništní prostředí je významné také pro další bezobratlé živočichy. Z chráněných brouků zde žije střevlík polní (Carabus arcensis) nebo zlatohlávek skvrnitý (Oxythyrea funesta). Vyskytuje se zde silně ohrožený žluťásek borůvkový (Colias palaeno), hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) a ojediněle také otakárek fenyklový (Papilio machaon). Bylo zde zaznamenáno devět druhů ohrožených čmeláků a pačmeláků, například silně ohrožený pačmelák cizopasný (Bombus rupestris = Psythirus rufipes), jehož samice pronikají do hnízd čmeláků, zlikvidují původní královnu a převezmou celou kolonii. Dělnice potom obstarávají místo potomků svého druhu potomstvo vetřelce.[6]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]- Elektrárenská společnost ČEZ plánovala v této oblasti výstavbu nádrže Lipno III., která měla sloužit jako přečerpávací elektrárna pro současné nádrže Lipno I. a Lipno II. Měl se tak posilovat výkon Jaderné elektrárny Temelín ve špičkách (a odebírat noční proud k přečerpávání). V současné době tento plán není mezi prioritními projekty, nicméně zcela zavržen dosud nebyl.
- Další ohrožení představuje meliorační síť, která se sice postupně zanáší, v odvodněné půdě může ovšem docházet k mineralizaci a odnosu látek z povodí. Aby se těmto procesům zabránilo, plánuje se revitalizační zásah, spočívající v postupném navýšení hladiny podzemní vody pomocí hrázek napříč melioračními kanály. V současné době probíhá monitoring druhového složení a hladiny podzemní vody.
- Ohrožení může představovat i případná výsadba smrku, neboť celé rašelinné bezlesí je na lesní půdě a je součástí lesního hospodářského plánu. V současné době zatím tlak na zalesňování není.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Kapličky u Loučovic | Jižní Čechy. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Rašeliniště Kapličky [online]. [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Rašeliniště Kapličky. ISOP Portál [online]. [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
- 1 2 3 Rašeliniště Kapličky. www.south-life.cz [online]. [cit. 2026-10-03]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 192.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rašeliniště Kapličky na Wikimedia Commons