Prameniště Pohořského potoka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Prameniště Pohořského potoka
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Kveten pp prameniste pohorskeho potoka 11.jpg
Základní informace
Vyhlášení 1. ledna 1992
Vyhlásil Okresní úřad Český Krumlov
Nadm. výška 895−955 m n. m.
Rozloha 72 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Český Krumlov
Umístění Pohoří na Šumavě
Souřadnice
Prameniště Pohořského potoka
Prameniště Pohořského potoka
Další informace
Kód 1559
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Prameniště Pohořského potoka je přírodní památka v okrese Český Krumlov. Nachází se v Novohradských horách, podél tří zdrojnic Pohořského potoka, 0,5 km jižně od Pohoří na Šumavě. Je součástí Evropsky významné lokality Pohoří na Šumavě[1] a Ptačí oblasti a Přírodního parku Novohradské hory.

Předmětem ochrany je rozmanitá mozaika společenstev mezofytních horských luk (bývalých pastvin), vysokobylinných porostů trvale podmáčených stanovišť v nivách potoků a na rozsáhlých prameništích, společenstev rašelinišť a rašelinných pramenišť a vrchovištních nelesních fytocenóz, s druhově poměrně pestrou květenou, zejména početnou populací kýchavice bílé pravé a také dvěma druhy orchidejí.[2]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Na horských loukách a pastvinách rostou pcháč různolistý, zvonečník černý, hadí kořen větší, škarda měkká čertkusolistá, prha arnika, plavuň vidlačka, všivec ladní, svízel horský, podbělice alpská. Na loukách dochází k sukcesi − náletové dřeviny jsou zastoupeny solitérně rostoucím smrkem ztepilým, roztroušeně se vyskytují vrba ušatá, vrba pětimužná a olše zelená. V nivách, na prameništích, rašelinných loukách a rašeliništích rostou blatouch bahenní horský, pryskyřník omějolistý, pleška stopkatá, starček potoční, prstnatec májový, prstnatec listenatý, ostřice šedavá, ostřice skloněná, ostřice chudokvětá, ostřice zobánkatá, suchopýr úzkolistý, suchopýr pochvatý, klikva bahenní, vlochyně bahenní, vzácně i suchopýrek alpský, na lučních prameništích v jihozápadní části přírodní památky roste početná populace kýchavice bílé pravé. Pro rašeliniště a prameniště jsou charakteristické mechorosty - četné rašeliníky, klamonožka bahenní, ploník tuhý.[2]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka a její okolí patří mezi posledních enklávy, kde dosud přežívá v Novohradských horách tetřívek obecný. Dále zde hnízdí zde chřástal polní, bekasina otavní, bramborníček hnědý a linduška luční a za potravou sem zalétá kos horský, který hnízdí v okolních lesích. Z plazů a obojživelníků je tu běžná zmije obecná, ještěrka živorodá a čolek horský.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Prameniště Pohořského potoka, s. 188 až 189. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]