Stará Úhlava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Stará Úhlava
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Přírodní památka Stará Úhlava
Přírodní památka Stará Úhlava
Základní informace
Vyhlášení 1. května 1988
Vyhlásil Okresní národní výbor Klatovy
Nadm. výška 374 - 374 m n. m.
Rozloha 0,5019 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Klatovy
Umístění Švihov
Souřadnice
Stará Úhlava
Stará Úhlava
Další informace
Kód 1076
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Stará Úhlava je přírodní památka ev. č. 1076 jižně od města Švihov v okrese Klatovy. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Chráněné území o výměře 0,5855 ha představuje zbytek starého meandrujícího koryta řeky Úhlavy, které leží mezi regulovaným řečištěm Úhlavy a zalesněným vrchem Švábí.

Důvodem ochrany je slepé rameno řeky Úhlavy, které je již bez spojení s novým korytem řeky. Tvoří významný geomorfologický a krajinný prvek s výskytem chráněných druhů rostlin.

Chráněné druhy živočichů – Otakárek fenyklový, kuňka žlutobřichá, ropucha obecná, ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka obojková, čáp bílý, koroptev polní, ledňáček říční, žluva hajní, vlaštovka obecná, ťuhýk obecný.

Chráněné druhy rostlin – ostřice nedošáchor, stulík žlutý, rdest ostrolistý, rdest tupolistý, šípatka střelolistá

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Řeka Úhlava, která byla dříve uváděna i pod názvem Bradlava, mívala v oblasti Švihova tok s mnoha zákruty a meandry. Díky tomu bývala široká údolní niva dle historických záznamů v minulosti velmi podmáčená a odehrávaly se zde četné záplavy. Z tohoto důvodu byly v letech 1935 – 1948 zrealizovány plošné meliorace zdejších pozemků a bohatě meandrující tok řeky Úhlavy byl napřímen a upraven od obce Malechov k obci Švihov. Břehy regulovaného toku byly později osázeny vlhkomilnými dřevinami, zejména javory. Dnešní tok řeky je spíše umělým kanálem.

Regulací toku byly odříznuty četné meandry, z nichž vznikly slepé tůně. Tyto zbytky meandrů byly postupně zavezeny a srovnány s okolním povrchem. Území dnešní přírodní památky Stará Úhlava patří k jednomu z posledních nezavezených meandrů. Díky zachování části původního řečiště máme možnost vidět, jak řeka vypadala před spoutáním do narovnaného koryta. Fragment slepého říčního ramene s funkční tůní mohl být ještě delší, pokud by již dříve nedošlo k zavezení úseku starého koryta navazujícího v podobě liniového vrbového porostu.

Zbytek starého říčního ramene je trvale zaplavený vodou a vytváří jednolitou tůň, což umožňuje existenci a rozvoj vodní vegetace. Voda v tůni není stojatá, nevýrazně proudí. Do starého říčního ramene se dostává voda ze sběrného příkopu při úpatí vrchu Švábí. Tento příkop byl vybudován pro odvodnění přilehlých pozemků v návaznosti na regulaci řeky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]