Americká zahrada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxuNárodní přírodní památka
Americká zahrada
Vchod do Americké zahrady
Datum vyhlášení 17. prosince 1970
Kód ÚSOP 2402
Lokalita Chudenice
Výška 506 – 524 m n. m.
Výměra 1,68 ha
Seznam CHÚ v okrese Klatovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Souřadnice
Americká zahrada
Americká zahrada
Národní přírodní památky v Česku

Americká zahrada je chráněné území o rozloze 1,68 ha v okrese Klatovy v Česku, které bylo Ministerstvem kultury vyhlášeno za chráněné území kategorie národní přírodní památka. Nachází se několik kilometrů severozápadně od Klatov, necelé dva kilometry od Chudenic v lesním komplexu Žďár pod rozhlednou Bolfánek.[1]

Jedná se o arboretum se sbírkou čítající 219 druhů a kultivarů listnatých i jehličnatých dřevin severoamerického, evropského a asijského původu.[2] Celkové množství dřevin činí asi 329 kusů. Unikátní jsou dvě, douglaska tisolistá a dřín květnatý; významný je také liliovník tulipánokvětý. Zahrada byla založena roku 1842 bývalým majitelem velkostatku Chudenic Evženem Černínem. Původně měla sloužit k pěstování a rozmnožování domácích i dovezených rostlin. Rostliny odsud se pak vysazovaly v zámeckém parku ležícím v okolí zámku Lázeň, letního sídla Černínů.[3] Vlastníkem zahrady je stát, hospodaří zde Lesy ČR s.p., správu vykonává Správa Chráněné krajinné oblasti Český les.[1]

Americká zahrada je přístupná celoročně a bezplatně.[4] Jedná se o velký soubor druhů jedinečných jak v Evropě, tak ve světě, přičemž mnoho exemplářů pochází už z doby jejího založení. Zahrada je významná jak z hlediska dendrologického, tak z estetického.[5]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Americká zahrada leží 2 kilometry západně od městyse Chudenic (okres Klatovy) v přírodní lesní oblasti Západočeská pahorkatina. Rozkládá se v podhorské kotlince mezi středním (Suchohorské pásmo) a východním, nejmohutnějším hřbetem v nadmořské výšce 507-523 m n. m.[2] V blízkosti se nachází dominanta Chudenicka, rozhledna Bolfánek, která zde byla zřízena v roce 1845, dále park u zámku Lázeň a Kvapilovo nebo také Rusalčino jezírko, jímž se nechal skladatel Dvořák inspirovat při psaní svého libreta.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Americká zahrada byla založena roku 1828 jako okrasná školka cizokrajných rostlin pro park u lázeňského domu.[6] Od roku 1832 sloužila jako zásobní zahrada; nejspíše z toho důvodu je zahrada pravidelně uspořádána do obdélníkových dílců a záhonů, dochovaných dodnes. Až v roce 1842 byla budována jako sbírka cizokrajných dřevin bývalým majitelem velkostatku Chudenice hrabětem Evženem. Černín také založil Dendrologickou společnost v Průhonicích.[7] Vrchní Jílek zahradu nejdříve nazýval „Americkou partií“, kvůli převaze dřevin ze Severní Ameriky,[7] později Černín změnil úmysly a ze školky se stalo arboretum.[7] Poprvé se o ní jako o „Americké zahradě“ mluví v rozpočtovém návrhu přibližně 4 roky po založení.[7] Výsadbu realizoval zahradník Karel Zahn v roce 1842.[3][8] Z bubenečského parku v Praze bylo zakoupeno 100 taxonů exotických dřevin a kultivarů a zaškolkováno. [3][8] Dále byly přivezeny sazenice z Flottbecku, od firmy James Booth.[3][8] Právě odtamtud pochází douglaska tisolistá, která dnes dominuje svou velikostí a je pravděpodobně nejstarším jedincem tohoto druhu v Evropě.[3][8]

V dalších letech byla zahrada tak bohatá, že plnila zásobovací funkci pro bývalé černínské parky, zahrady a parky hlavně v západních Čechách.[8] V roce 1874 se vedení ujal lesmistr Basel, kterému pomáhal botanik Čelakovský.[3] Obstarával sazenice z celého světa a měl tak hlavní zásluhu na vědecké hodnotě arboreta.[3] Za Baselova vedení v roce 1874 zažila zahrada největší rozkvět.[7] Ve 40. letech 20. století zahrada změnila majitele, stal se jím Lesní závod v Červeném Poříčí.[9] V padesátých letech byla rozšířena v dolní části, nově oplocena a k rostlinám byly připojeny jmenovky;[9] místo starého zděného zahradního domku tehdy postavili nový dřevěný altán.[3] Dne 28. 12. 1969 ministerstvo kultury zahradu vyhlásilo za chráněný park (pod číslem jednacím 13.369-II/2S).[10] Statut chráněného parku změnila vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., která území zařadila do kategorie národní přírodní památka.[10] Evidence z roku 1970 v zahradě uvádí 362 jedinců dřevin, 204 druhů a odrůd.[9]

Cesta ke druhému vchodu do zahrady

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Americká zahrada leží v geologickém regionu Bohemikum-Barrandien a ostrovní zóně středočeského plutonu.[11] Podložní horniny tvoří na převážné části kontaktně metamorfované bazalty s vložkami kontaktně metamorfovaných tufů a tufitů.[2] Při západním okraji zahrady probíhá kontakt bazaltů s epidot-amfibolickými rohovci;[2] toto geologické rozhraní může být příčinou tamějšího lokálního zamokřování.[2]

Flora[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 bylo v zahradě evidováno 180 stromů a 149 ostatních dřevinných rostlin.[2] Celkem je zde zastoupeno 219 druhů a kultivarů severoamerických, evropských a asijských dřevin.[2] Podle původního areálu rozšíření patří 43 % dřevin do taxonů Severní Ameriky, 41 % do taxonů Evropy, 13 % do taxonů Asie a 3 % zůstala nezařazena.[2] 68 % stromů je listnatých a 32 % jehličnatých.[2] K věkovému zastoupení stromů: 76 % tvoří dospělí jedinci, 22 % dospívající a 2 % jsou přestárlí a odumírající.[2] Nejstarším a zároveň nejvzácnějším exemplářem je dnes douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), která byla vysazena v roce 1842.[1] Podle posledního měření z května roku 2010 je výška stromu 34,8 m, obvod kmene 5,72 m a obvod koruny 68 m.[1] Jedná se o jeden ze tří nejstarších žijících exemplářů v kontinentální Evropě.[2] Douglaska tisolistá je jehličnatý strom, který dosahuje výšek okolo 50 m.[12] Původně bychom douglasku našli v přímořských pohořích západní oblasti Severní Ameriky od Britské Kolumbie po Kalifornii.[12]

Další unikátem je stromový exemplář dřínu květnatého (Cornus florida).[13] Tento druh pocházejíci ze Severní Ameriky má zajímavé květenství s drobnými kvítky obklopenými čtyřmi až šesti velkými zákrovními bílými listeny. Méně známý, ale také významný je liliovník tulipánokvětý celolistý (Liriodendron tulipifera integrifolia), jediný jedinec svého druhu ve střední Evropě.[1] Dalšími zajímavými dřevinami jsou severoamerický zerav obrovský (Thuja plicata Lamb.), původní druh z výsadby v r. 1842, který dorůstá až 45 m, zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) také z doby založení zahrady, ořechovec plstnatý (Carya tomentosa), dub cesmínolistý (Quercus ilicifolia), korkovník amurský (Phellodendron amurense), halézie karolínská (''Halesia karolina''), jochovec olšolistý (Clethra alnifolia) nebo smrk východní (Picea orientalis).[1] Zahrada vás seznámí s cizokrajnými druhy dřevin, které můžete porovnávat s jejich evropskými příbuznými; odborná veřejnost může studovat ekologické nároky nepůvodních druhů v našich podmínkách, jako je např. přizpůsobivost, přežívání nebo vliv na původní druhy.[2]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k charakteru památky se průzkumy v Americké zahradě donedávna nezaměřovaly na výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. Vyskytuje se zde 8 až 10 druhů netopýrů: Eptesicus nilssonii, E. serotinus, Nyctalus noctula, N. leisleri, Pipistrellus pipistrellus, Barbastella barbastellus, Myotis mystacinusl brandtii a Plecotus aurituslaustriacus. Jejich přítomnost byla zjištěna pomocí ultrazvukové detekce a odchytu.[2]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Americkou zahradu vlastní stát, hospodaří zde Lesy ČR, s. p., oficiální správu nad tímto chráněným územím vykonává AOPK ČR-Správa CHKO Český les.[1] Největší zásluha o udržování zahrady patří Občanskému sdružení OTISK. Pro zahradu byl nově vytvořen plán péče na léta 2013-2022. V zahradě se dvakrát ročně provádí sečení travního porostu, odklízí se spadlé větve, na podzim se shrabává a odváží opadané listí.[14][15] Jsou odtud odstraňovány invazivní druhy. Ošetřování stromů zahrnuje zdravotní i bezpečnostní řezy, instalaci stabilizačních vazeb a odstraňování nežádoucích jedinců nebo těch, kteří představují nebezpečí. [14][15]

Sezení u Americké zahrady

Zahradu ohrožuje několik faktorů, především snížení druhové variability cílových dřevin, nedostatečná výsadba mladších dřevin a konkurence dřevin z lesního porostu.[16] Problémem je také nevhodné umístění dřevin vedle sebe a nevhodné dosadby stromů do zahrady vzhledem k jejich ekologickým nárokům.[16] Byla prováděna mechanická likvidace ostružiníku, který sem pronikal z okolních lesních porostů, a chemická likvidace křídlatky.[14] Dále se zde pravidelně sází dřeviny, zatím naposled v roce 2010; nejnovějšími přírůstky jsou kalina severoamerická (Viburnum lentago), dub velkoplodý (Quercus macrocarpa), bříza papírovitá (Betula papyrifera), bříza topololistá (Betula populifolia) a jabloň korunná (Malus coronaria).[14]

Je nutné provádět základní ošetření některých stromů zahrnující bezpečnostní, zdravotní, redukční a prosvětlovací řezy, v některých případech byly instalovány korunové vazby.[15] V roce 2010 se muselo vykácet 30 kusů jedle kavkazské z důvodu špatného zdravotního stavu,[14] v roce 2012 přibližně 18 odumírajících nebo uschlých stromů a kvůli redukci zastínění cílových dřevin arboreta.[14] Celá zahrada je obehnána plotem z drátěného pletiva upevněného k betonovým sloupům.[16] Vejít do ní umožňují dvě velké dřevěné brány postavené tak, aby pohledově bránily vstupu zvěři.[16] Vybrané dřeviny chrání prosté dřevěné ohradníky a kolem douglasky tisolisté je vybudován povalový chodník.[16] Základním dlouhodobým cílem je udržet reprezentativní soubor severoamerických dřevin s přiměřenou ekologickou valencí pro Českou republiku.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g OTISK
  2. a b c d e f g h i j k l m PP_NPP_Americka_zahrada str. 4
  3. a b c d e f g h PP_NPP_Americka_zahrada str. 5
  4. Prospekt sdružení OTISK
  5. časopis Živa 8/1960, str. 212
  6. [1] cittadella
  7. a b c d e Flóra a vegetace Chudenic, Kacerovská str. 90.
  8. a b c d e časopis Živa 3/1971, str. 96.
  9. a b c Flóra a vegetace Chudenic, Kacerovská str. 91
  10. a b PP_NPP_Americka_zahrada str. 6
  11. [2] www.geology.cz
  12. a b Flóra a vegetace Chudenic, Kacerovská str. 106
  13. Flóra a vegetace Chudenic, Kacerovská str. 101
  14. a b c d e f PP_NPP_Americka_zahrada str. 10.
  15. a b c PP_NPP_Americka_zahrada str. 11.
  16. a b c d e PP_NPP_Americka_zahrada str. 9.
  17. PP_NPP_Americka_zahrada str. 3.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KACEROVSKÁ, Hana. Flóra a vegetace Chudenic. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, katedra biologie: Diplomová práce, 1997. 
  • Živa. Roč. 1971,1960, čís. 6/60 3/71. 
  • NOŽIČKA, Josef. Dr.. [s.l.]: Zprávy dendrologické sekce ČS botanické spol., 1960. S. 48-54. 
  • Plán péče o NPP Am. zahrada, Ministerstvo kultury ČSR, 28.12.1969, rev. r. 2012. 
  • CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010. , strany 320 - 325

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]