Netopýr večerní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxNetopýr večerní
alternativní popis obrázku chybí
Netopýr večerní (Eptesicus serotinus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádletouni (Chiroptera)
Čeleďnetopýrovití (Vespertilionidae)
Rodnetopýr (Eptesicus)
Binomické jméno
Eptesicus serotinus
(Schreber, 1774)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Netopýr večerní či také netopýr pozdní (Eptesicus serotinus) je druh poměrně velkého netopýra s velkýma ušima, který obývá i Českou republiku.[2] Rozpětí křídel je okolo 37 cm, samotný netopýr pak dorůstá velikosti mezi 62 až 80 mm při hmotnosti 13 až 30 g.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Mapa výskytu druhu, jednotlivé barvy odpovídají různým poddruhům netopýra

Tento druh netopýra obývá velkou část kontinentální Evropy (ale byl pozorován i v oblasti jižní Anglie) a Asie.[2] Jeho výskyt se táhne od Španělska, přes Francii, Německo, Ukrajinu, Rusko, Turecko, Írán, Irák, Pákistán až do Číny.

V České republice se vyskytuje téměř po celém území, kde vyhledává blízkost lidských sídel.[2]

Echolokace[editovat | editovat zdroj]

Netopýr večerní využívá k echolokaci frekvence mezi 25–55 kHz, většinou kolem 31 kHz s průměrnou dobou trvání 8,8 ms.[3][4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. a b c d Biolib.cz - netopýr večerní [online]. [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. 
  3. PARSONS, S.; JONES, G. Acoustic identification of twelve species of echolocating bat by discriminant function analysis and artificial neural networks. J Exp Biol. 2000, s. 2641–2656. 
  4. OBRIST, M.K., Boesch, R. and Fluckiger, P.F. Variability in echolocation call design of 26 Swiss bat species: Consequences, limits and options for automated field identification with a synergic pattern recognition approach. Mammalia. 2004, s. 307–32. DOI 10.1515/mamm.2004.030. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]