Dub cesmínolistý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxDub cesmínolistý
alternativní popis obrázku chybí
Dub cesmínolistý
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bukotvaré (Fagales)
Čeleď bukovité (Fagaceae)
Rod dub (Quercus)
Binomické jméno
Quercus ilicifolia
Wangenh., 1787
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dub cesmínolistý (Quercus ilicifolia) je opadavý keř nebo strom dorůstající výšky 8 metrů. Pochází z východních oblastí USA a v Česku je zřídka pěstován jako parková dřevina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dub cesmínolistý je opadavý keř nebo strom dorůstající výšky kolem 8 metrů. Borka je tmavošedá, tenká, šupinovitá a mělce podélně brázditá. Letorosty jsou hnědé nebo žlutohnědé, chlupaté. Řapík bývá 10 až 25 mm dlouhý. Koncové pupeny jsou tmavě červenohnědé, vejcovité, 2 až 4,5 mm dlouhé, na vrcholu pýřité. Listy jsou vejčité, eliptické až obvejčité, na bázi klínovité až tupé, na vrcholu špičaté, se 3 až 7 zašpičatělými laloky a 5 až 14 osinami. Čepel listů je 5 až 12 cm dlouhá a 3 až 9 cm široká. Listy jsou na líci tmavě zelené, lesklé a lysé, na rubu světle zelené až sivé a chlupaté. Žaludy dozrávají druhým rokem, jsou vejcovité až téměř kulovité, 10 až 16 mm dlouhé a 8 až 11 mm široké, do 1/4 až 1/2 kryté miskovitou až pohárkovitou číškou. Číška je na vnější straně pýřitá, na vnitřním povrchu chlupatá. Žaludy jsou hořké.[2] [3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Dub cesmínolistý je rozšířen ve východních oblastech USA. Roste v nadmořských výškách 0 až 1500 metrů. Je to pomalu rostoucí a poměrně krátkověký dub, preferující půdy bez vápníku. Roste i na chudých a suchých půdách.[3] V oblastech společného výskytu se kříží s s jinými duby ze sekce Lobatae, zejména s dubem celokrajným (Q. imbricaria), dubem šarlatovým (Q. coccinea), dubem srpovitým (Q. falcata), dubem marylandským (Q. marilandica), dubem vrbolistým (Q. phellos), dubem červeným (Q. rubra) a dubem sametovým (Q. velutina).[2]

Záměny[editovat | editovat zdroj]

Pozor na záměnu jmen s dubem cesmínovitým (Quercus ilex). Tento dub pochází ze Středomoří a v našich podmínkách mimo jižní Moravu není mrazuvzdorný.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Dub cesmínolistý je v Česku poměrně zřídka pěstován jako okrasná a parková dřevina. Je uváděn z Dendrologické zahrady v Průhonicích a Arboreta Žampach.[4] Do Evropy byl zaveden v roce 1800.[3] Je řazen do teplotní zóny USDA 5 a je tedy v běžných středoevropských podmínkách plně mrazuvzdorný. Kultivar 'Nana' má nizký vzrůst a drobné, jen 2 až 4 cm dlouhé listy.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-12]
  2. a b Flora of North America: Quercus ilicifolia [online]. . Dostupné online.  
  3. a b c Oaks of the World: Quercus ilicifolia [online]. . Dostupné online.  
  4. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  
  5. Dendrologie online: Quercus ilicifolia [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]