Arboretum Žampach
| Arboretum Žampach | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | Žampach,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′20,39″ s. š., 16°25′55,58″ v. d. |
| Nadmořská výška | 440 m n. m. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arboretum Žampach je součástí zámeckých parků na Žampachu (okres Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji). Je provozováno Domovem pod hradem Žampach, příspěvkovou organizací sociálních služeb Pardubického kraje.
Arboretum se rozkládá na ploše cca 4 ha a je členěno do 3 částí – dolní, horní park a park ve vnitřním zámeckém areálu. Sbírkový fond zahrnuje cca 700 druhů a kultivarů dřevin, včetně v Česku vzácně zastoupených druhů. Informační systém arboreta zahrnuje rejstříky tabulí a dřevin přístupné z www stránek a v terénu pak poznávací okruh s tabulkovými informacemi o dřevinách.
Arboretum Žampach patří mezi všeobecná arboreta, ale zahrnuje také významnější tematické sbírky některých rodů dřevin, jako např. borovice, jedle, dub, magnolie, buk, smrk, bříza a jasan.
Zámecké parky jsou státem chráněnou kulturní památkou. Arboretum Žampach je členem Unie botanických zahrad ČR[1] a akreditovaným členem ArbNet[2] (mezinárodního profesního společenství arboret a dendrologů veřejných zahrad světa).
Arboretum je celoročně volně přístupné veřejnosti při dodržení podmínek návštěvního řádu. Bezplatné parkoviště je u vstupu do areálu. Arboretum Žampach má také specifický účel – je prostředím pro setkávání se veřejnosti s osobami se zdravotním hendikepem, je místem práce a odpočinku obyvatel Domova pod hradem Žampach.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Úprava zámeckých parků v anglickém stylu pochází z doby činnosti manželů Anny a Františka Lützowových, nejvýznamnějších majitelů žampašského zámku, kteří zde pobývali v letech 1884 – 1933 a souvisí s větší přestavbou zámku z této doby. Manželé Lützowovi nechali na konci 19. století upravit také hradní areál Tento byl propojen se zámeckým areálem upravenou cestou vycházející z horního parku přes dřevěnou lávku.
Na hradním vrchu byla vystavěna dřevěná rozhledna a lávka spojující předhradí s hradem a také provedena konzervace zbytků zdiva. V zámeckých parcích byly udržovány upravené cesty lemované okrasnými záhony. K zámku patřila také zimní zahrada a vlastní zahradnictví.
V roce 1945 došlo k prohlášení o konfiskaci statku i zámku a od roku 1950 byl rozhodnutím ONV v Žamberku v národní správě. Až do konce osmdesátých let 20. století docházelo k zanedbávání údržby původních parkových ploch a údržby zámeckého areálu. V parcích začaly převažovat vzrostlé náletové dřeviny. Správcem byly řešeny pouze nebezpečné kalamitní stavy a havárie, přičemž nešetrnými zásahy a účelovým kácením docházelo k druhotným škodám a nevraným ztrátám hodnotných stromů z původní parkové výsadby.
Některá místa v parcích byla navíc dotčena některými stavbami a provozováním technických zařízení jako např. 2 čistírny odpadních vod. Do parků byla prováděna navážka materiálu, apod… K zachování základních přírodních hodnot žampašských parků v tomto období přispělo také to, že zámecké parky a areál neztratil statut státem chráněné kulturní památky (rej. č. 4167/3) a podléhal tak dohledu státního úřadu památkové péče.
S obnovou zámeckých parků bylo započato rokem 1990. Na základě odborného posouzení bylo přistoupeno k odstraňování nežádoucích a neperspektivních dřevin a následně byla zahájena nová výsadba, odborné zásahy a ošetřování původních parkových dřevin. Dále byla realizována rozsáhlá výsadba sbírkových dřevin a bylinného patra. Byl vybudován informační tabulový systém a turistické informační centrum se zázemím pro návštěvníky, doplňovány herní prvky, hřiště, zoo koutky a smyslový park.
Byla provedena rekonstrukce budovy skleníků zahradnictví. Do trvalkových záhonů a malého botanického skleníku byl zaveden automatický závlahový systém. Došlo k celkové rekonstrukci zámecké budovy a zámeckého nádvoří včetně původní zimní zahrady u zámecké budovy. V parcích byly zřízeny procházkové cesty a místa pro posezení. Během tohoto období došlo k zásadní změně v hodnotách a také v poslání zámeckých parků na Žampachu.
Původní přírodní zámecké parky byly změněny na koncept dendrologické, resp. botanické zahrady – arboreta. Po naplnění kritérií bylo Arboretu Žampach v roce 2007 přiznáno řádné členství v Unii botanických zahrad České republiky.[1]
V roce 2018 se pak Arboretum Žampach stalo také akreditovaným členem ArbNet – The interactive community of arboreta,[2] mezinárodního profesního společenství arboret a dendrologů veřejných zahrad světa.
Nový koncept žampašských parků jako Arboreta Žampach a rozšíření sbírkového fondu realizoval během přibližně čtyřiceti let Luděk Grätz, v pozici ředitele Domova pod hradem Žampach do roku 2025.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Unie botanických zahrad České republiky
- 1 2 Arbnet | Home. www.arbnet.org [online]. [cit. 2018-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CHYTRÁ, Magdalena; HANZELKA, Petr; KACEROVSKÝ, Radoslav. Botanické zahrady a arboreta České republiky. Praha: Academia a Unie botanických zahrad České republiky, 2010., strany 396 - 403 (náhled)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arboretum Žampach na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Arboreta Žampach