Stulík žlutý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxStulík žlutý
alternativní popis obrázku chybí
Stulík žlutý (Nuphar lutea)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádleknínotvaré (Nymphaeales)
Čeleďleknínovité (Nymphaeaceae)
Rodstulík (Nuphar)
Binomické jméno
Nuphar lutea
(L.) Sm., 1809
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stulík žlutý (Nuphar lutea) je vytrvalá vodní rostlina (hydrofyt) vyskytující se ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Stulík žlutý je rozšířen v celé Evropě kromě části Pyrenejského poloostrova a severní Skandinávie. Dále se vyskytuje v severní Africe, na Blízkém východě, v Malé Asii, Zakavkazsku, Kazachstáně, jihozápadní Sibiři až po jezero Bajkal a na severozápadě Mongolska. V Česku se vyskytuje mj. ve slepých ramenech řek a zbytcích lužního lesa. Na Slovensku roste až do nadmořské výšky asi 700 metrů. Ve větším množství roste na Malém Dunaji a na Klátovském rameně.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kořen roste do hloubky 50 až 200 cm v bahnitém dně. Z kořene vyrůstá stonek a dlouhé stopky listů. Listy a květ plavou na hladině. Dává přednost slunečným stanovištím. Listy jsou vejčité, 15 až 40 cm velké, na okraji vlnité. Žiltnatina je třikrát rozvětvená.

Květy jsou pětičetné, velikosti 4 až 6 cm, žluté až oranžové barvy, zvenku často zelené. Blizna je uprostřed trychtýřovitě prohloubená. Kvete od června do srpna.

Plodem je tobolka podobná makovici. Dozrává nad hladinou, po dozrání opadává a klesá ke dnu.

Rostlina obsahuje alkaloidy. Léčebné využití bylo podobné jako u leknínu bílého.[2][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku leknica žltá na slovenské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. KORBELÁŘ, Jaroslav. Naše rostliny v lékařství. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1968. 478 s. Kapitola „Stulík", s. 394–395, dále údaj na s. 50 (drogy potlačující pohlavní pud). 
  3. ŠÍR, Vladislav. Herbář: seznam všech léčivých bylin v Čechách a na Moravě ... s udáním, proti kterým nemocím a jakým spůsobem se jich užívá, jak u lidí, tak i u dobytka ... a seznam rostlin jedovatých, kterých jest se chrániti. V Praze: M. Knapp, 1889. 216 s. Kapitola „Stulík", s. 159–160. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]