Stulík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxStulík
alternativní popis obrázku chybí
Stulík žlutý (Nuphar lutea)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád leknínotvaré (Nymphaeales)
Čeleď leknínovité (Nymphaeaceae)
Rod stulík (Nuphar)
Sm., 1809
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stulík (Nuphar) je rod nižších dvouděložných rostlin z čeledi leknínovité (Nymphaeaceae). Jsou to vytrvalé vodní byliny se žlutými květy a s listy podobnými leknínům. V České republice se vyskytují 2 druhy: stulík žlutý a stulík malý. Některé druhy se pěstují jako vodní okrasné rostliny či jako akvarijní rostliny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stulíky jsou vytrvalé vodní byliny s vidličnatě větveným plazivým oddenkem, kořenící ve dně. Listy jsou řapíkaté, jednoduché a celokrajné, s okrouhlou až čárkovitou, na bázi srdčitou čepelí. Žilnatina je primárně dlanitá a na rozdíl od leknínů nejsou postranní žilky pospojované sítí sekundárních žilek. Listy mohou být dvojtvárné, ponořené listy jsou krátce řapíkaté a tenké, zatímco plovoucí či vynořené listy jsou dlouze řapíkaté a tuhé. Květy plavou na hladině nebo vyčnívají z vody, jsou dlouze stopkaté, jednotlivé, oboupohlavné, pravidelné. Otevírají se ve dne. Kalich je vytrvalý a je složen z 5 až 9 nebo řidčeji až ze 12 lístků a funkčně nahrazuje redukovanou korunu. Z vnější strany je zelený nebo žlutý, na vnitřní straně žlutý až oranžový a často červeně žíhaný. Koruna je nenápadná, složená z mnoha spirálně uspořádaných lístků postupně přecházejících v tyčinky. Na vnitřní straně korunních lístků jsou okrouhlá nektária. Tyčinek je mnoho, mají řemenovité nitky a jsou přirostlé u báze semeníku. Semeník je svrchní, srostlý z většího počtu plodolistů a delší než okvětí. Blizny jsou přisedlé a srostlé v hladký nebo rýhovaný bliznový terč na vrcholu semeníku. Plodem je dužnatá zelená bobule se zachovalým bliznovým terčem. Plod je obklopen vytrvalým kalichem a dozrává na dlouhé stopce nad hladinou. Po dozrání opadává a puká na jednotlivé díly odpovídající plodolistům. Tyto díly posléze vyplouvají na hladinu i se semeny uloženými ve slizovité hmotě. Semena jsou vejcovitá, až 6 mm dlouhá, bez míšku.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod stulík zahrnuje v závislosti na pojetí druhů asi 10 až 18 druhů.[3][4] Je rozšířen v mírném pásu severní polokoule s výjimkou jediného druhu, rostoucího i v tropické Americe. V České republice se stejně jako v rámci celé Evropy vyskytují 2 druhy stulíku: stulík žlutý a vzácně i stulík malý. Byl zjištěn i kříženec obou druhů, zvaný stulík prostřední (Nuphar x spenneriana).[1][5] Areál obou evropských druhů přesahuje daleko do Asie a vyskytují se i v Číně. Nejvíc druhů stulíku se vyskytuje v Severní Americe (celkem asi 8). Jediný druh stulíku, Nuphar advena, přesahuje i do tropické Ameriky (Mexiko a Kuba). V severní Africe (v Alžírsku) je zastoupen jediný druh, stulík žlutý, který sem přesahuje z Evropy.[3][6]

Stulíky rostou ve stojatých nebo pomalu tekoucích sladkých vodách. Na rozdíl od leknínu stulíky většinou po vyklíčení ze semen rostou několik let jako ponořené rostliny a teprve potom se objevují na hladině a kvetou. Také v příliš rychle proudící vodě mohou mít i starší exempláře pouze podvodní listy.[7]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Stulík malý (Nuphar pumila) je kriticky ohrožený a vymírající druh květeny ČR. Vyskytuje se pouze na několika lokalitách v jižních Čechách a na přilehlém území jihozápadní Moravy. Je chráněn zákonem v kategorii C1. Některé lokality leží ve veřejnosti nepřístupné 1. zóně Národního parku Šumava. Stulík žlutý (Nuphar lutea) je druh podstatně hojnější, přesto je veden v kategorii druhů vyžadujících další pozornost (C4).[8][9]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Mladé semenáče různých druhů stulíku jsou pěstovány jako akvarijní rostliny. Za nejkrásnější druh je považován severoamerický Nuphar sagittifolium, v Evropě se však objevuje vzácně.[7] Z dalších druhů se pěstují oba evropské stulíky a asijský druh Nuphar japonicum.[10] Stulíky se pěstují též v bazénech a vodních nádržích jako okrasné rostliny.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5. (česky) 
  2. WIERSEMA, John H.; HELLQUIST, C. Barre. Flora of North America: Nuphar [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c FU, Dezhi et al. Flora of China: Nuphar [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  6. African Plants Database [online]. Conservatoire et Jardin botaniques de la Ville de Geneve, 2012. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b RATAJ, Karel; HOREMAN, Thomas J. Aquarium plants: their identification, cultivation and ecology.. New Jersey: .F.H. Publications, 1977. ISBN 0-87666-455-9. 
  8. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition (stav v roce 2012). Preslia. 2012, roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  9. ČEŘOVSKÝ, J. et al. Červená kniha 5: Vyšší rostliny. Bratislava: Príroda a. s., 1999. ISBN 80-07-01085-8. (česky) 
  10. JAMES, Barry. A fishkeeper's guide to Aquarium plants. Blacksburg, USA: Tetra Press, 1997. ISBN 1-56465-173-8. 
  11. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]