Bílek (Chotěboř)
| Bílek | |
|---|---|
,_vodarenska_vez_01.jpg) Vodárenská věž situována u silnice Chotěboř-Bílek | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Chotěboř |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′13″ s. š., 15°43′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 266 (2021)[1] |
| Katastrální území | Bílek (6,77 km²) |
| Nadmořská výška | 545 m n. m. |
| PSČ | 582 62 583 01 |
| Počet domů | 106 (2011)[2] |
  Bílek | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 52876 |
| Kód k. ú. | 652873 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Osada Bílek (německy Bilek)[3] má 318 stálých obyvatel, leží v nadmořské výšce 545 metrů a náleží k městu Chotěboř v okrese Havlíčkův Brod.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název se vyvíjel od varianty Bilek (1787), Bílek (1843). Místní jméno odkazuje na prvního usedlíka Bílka.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Neověřené zprávy hovoří o obci v dávných dobách, dříve zvané Přechod. Kamenný most přes řeku Doubravu chráněný jako kulturní památka České republiky byl údajně postaven za Karla IV. Tyto zprávy však nejsou potvrzeny. První ověřená zmínka se objevuje ve matrice narozených farnosti Krucemburk v roce 1713. Osada patřila do panství knížat z Ditrichštejna. Od roku 1781 osadu spravoval Karel Jan z Ditrichštejna, v roce 1787 zde již stálo 29 domů, od roku 1802, kdy zdědil Nové Město nad Metují, přijal Karel přízvisko z Leslié. Po něm zdědil osadu v roce 1808 František Josef Jan z Ditrichštejna, který ji spravoval do zrušení vrchnostenských práv (1848). V roce 1843 je připomínán panský železný hamr a mlýn, které v roce 1882 zničila velká voda na Doubravě, která protrhla hráze rybníků mezi Bílkem a Sopotami (součást obce Sobíňov).
V obci se nachází pěkná zvonička z roku 1858, která byla v roce 1994 obnovena za přispění paní Marthy Benson ze Spojených států amerických, jejíž babička paní Josefa Bauerová z Bílku pocházela. V dobách páry byla kousek za obcí směrem na Chotěboř vystavěna vodárenská věž dodávající vodu na 3 km vzdálenou stanici Chotěboř. Věž sloužila svým účelům v letech 1893–1953.
Škola v obci nebyla a tak bílecké děti musely chodit do školy do Sopot. Aby v zimě nemusely tuto cestu absolvovat, byla pro ně v roce 1898 v obci zřízena zimní expozitura zmíněné školy. V roce 1901 pak místní zastupitelé rozhodli o stavbě vlastní školy, kterou postavil v letech 1901–1902 chotěbořský stavitel Kruml. Na budově je umístěn zajímavý reliéf Jana Amose Komenského.
Mezi Bílkem a Chotěboří se nachází malebný úsek řeky Doubravy zvaný Údolí řeky Doubravy. Směrem na Sobíňov se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy. V letech 1924–1925 byl vedle historického kamenného mostu postaven na státní silnici z Chotěboře do Žďáru nad Sázavou nový betonový most, který byl v roce 2011 rekonstruován. V obci se též nachází rozsáhlý objekt bývalé vojenské posádky - v letech 1933 a 1934 vznikly v okolních lesích rozsáhlé vojenské muniční sklady. Za okupace v letech 1941–1942 byla pak zřízena vlečka spojující tyto sklady s chotěbořským nádražím. V souvislosti s muničními sklady byla také v roce 1942 vybudována železniční zastávka.
Od roku 1961 jako místní část spadá pod Chotěboř. V letech 1869–1961 byla osadou obce Trpišovice, od roku 1961 je částí této obce.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 447 | 440 | 429 | 395 | 392 | 354 | 345 | 321 | 411 | 417 | 351 | 368 | 316 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Bílkem prochází silnice II. třídy č. 345 a železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod. V zastávce Bílek zastavují pouze osobní vlaky.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Pavel Křivský – archivář, historik, skaut, kněz, řeholník, spisovatel
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 72.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 39.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 552–553.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílek na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bílek (ves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
