Nejvýznamnější památné stromy České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vejdova lipa, nejmohutnější památný strom České republiky

Mezi hlavní kritéria pro vyhlášení památného stromu patří stáří a vzrůst. Stromy, které se v těchto ohledech řadí na čelné příčky, jsou názornou ukázkou věku a rozměrů, jakých mohou jednotlivé druhy v optimálních podmínkách dosáhnout.

Stáří[editovat | editovat zdroj]

Věk nejstarších stromů je velmi obtížné určovat. K jeho určení se používá řada metod, ale v mnoha případech nemusí žádná poskytnout dostatečně přesný výsledek:

  • podle letokruhů (po poražení stromu či navrtáním)
  • podle obvodu kmene (s ohledem na stanoviště)
  • podle historických záznamů

Určování stáří podle počtu letokruhů často komplikuje přítomnost dutin. V takovém případě je možné dopočítat, kolik letokruhů mohla zetlelá část kmene nést (podle zachovalé části). Tímto postupem bylo zjištěno stáří např. u Třeboňského hlohu:

Letokruhovou analýzou, kterou provedl Dr. Petr Pokorný z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni, bylo zjištěno, že je více než 200 let starý! Speciálním dutým vrtákem byl z nitra kmene odebrán tenký sloupeček dřeva a mikroskopicky byl určen počet letokruhů. ... Vykotlaný kmen hlohu před námi však neumožnil přímé stanovení let, ale bylo nutno je dopočítat ze známé tloušťky kmene pomocích nejstarších větví. Je tedy jeho věk 200 – 210 let, stanovený s přesností na 10 let.“ (informační tabule stromu).[1]

Odhad věku na základě obvodu kmene se určuje s ohledem na příslušný druh a případně stanoviště, na kterém se strom nachází. Tuto metodu nelze využít u stromů, kde původní kmen zcela chybí. To je typické pro lípy, které mohou původní kmen nahradit srostlicí výmladků, jako např. Tatrovická lípa, Jemčinská lípa, Kamenická lípa a snad i Vejdova lípa. Běžné jsou i případy, kdy se výmladky (či pozůstatky adventivních kořenů) oddělí a rostou samostatně dál, jako u Bzenecké lípy. Jinou komplikaci znamenají stromy se silně atypickým růstem. Příkladem mohou být extrémy některých šumavských smrků, třeba 280 let starý smrk s průměrem kmene 30 centimetrů, nebo 513 let starý exemplář s 67 centimetrů širokým kmenem z Boubínského pralesa.[2] Určité zkreslení vnášejí i případy, kdy byl odhad proveden před mnoha desítkami let a dále jen opisován bez příslušné korekce.

Z těchto důvodů je třeba brát níže uvedený seznam jako orientační. Seznam obsahuje památné stromy starší než 700 let:

Pernštejnský tis (přes 1000 let)
Klokočovská lípa (1000 let)
název stromu věk obvod poznámka
Vilémovický tis 1500–2000 let 360 cm
Tis v Krompachu 1000–2000 let 465 cm ~454 let podle Hofmana
Pernštejnský tis >1000 let 455 cm
Klokočovská lípa 1000 let 888 cm
Oldřichův dub 1000 let 760 cm podle pověsti, pravd. méně
Žižkův dub v Náměšti 900–1100 let 1010 cm
Goethův dub 800–1000 let 1040 cm zanikl asi koncem 90. let
Tisíciletá lípa ve St. Lysé 800–1000 let 657 cm podle jiných odhadů ~500 let
Bzenecká lípa 900 let nemá původní kmen
Petrohradský dub 900 let 900 cm
Svatováclavský dub 700–1100 let 850 cm podle pověsti, pravděp. méně
Tisíciletá lípa v Kotli 870-950 let 970 cm podle jiných odhadů 350-450 let
Běleňská lípa 850 let 570, 1250 ○ 1250 cm do r. 1951
Praskoleská lípa 800 let 900 cm podle jiných odhadů ~500 let
Tatobitská lípa 800 let 866 cm podle jiných odhadů ~500 let
Lípa v Lipce 800 let 870 cm podle jiných odhadů ~600 let
Žeberská lípa 700-900 let 770 cm k r. 2010 není vyhl. jako PS
Kamenická lípa 700-900 let 560 cm torzo pův. kmene
Vejdova lípa 700-800 let 1225 cm podle jiných odhadů ~600 let
Husova lípa 750 let 957 cm
Rodvínovský dub 740 let 530 cm pravděp. mladší
Žižkův dub v Podhradí 600-800 let 900 cm
Mladějovická lípa >700 let 905 cm podle jiných odhadů ~350 let
Cisterciácká lípa 700 let 718 cm
Körnerův dub 700 let 887 cm
Souš smrku nad Plešným jezerem 635 let - napočítáno 623 let na řezu, ale strom musel být o více než deset let starší, průměr 58 cm, uhynul v roce 1994[3]

Nejstarší památné stromy podle okresů[editovat | editovat zdroj]

Protože stáří většiny stromů není z výše uvedených důvodů možné přesně určit, je seznam jen orientační (odhady věku pocházejí z různých období a od různých autorit).

okres název stromu věk poznámka
Český Krumlov Cisterciácká lípa 700 let nejstarší strom CHKO Blanský les
Hradec Králové Popovický dub 600-900 let
Cheb Lubská lípa 400 let
Chomutov Žeberská lípa 700-900 let
Karlovy Vary Körnerův dub 700 let
Kladno Svatováclavský dub 700–1100 let -
Most Albrechtický dub 800–1000 let zanikl 5. srpna 1993
Náchod Šrůtkova lípa 500 let
Pardubice Katastrální dub 400-600 let

Obvod kmene[editovat | editovat zdroj]

Obvod kmene je jedním z ukazatelů věku památného stromu. Nejvyšších hodnot dosahují lípy a duby. Zvlášť vysokých hodnot dosahují obvody lip, které vznikly srůstem výmladků/kmenů z kmene původního, který se již rozpadl. Setkáváme se i s případy, kdy je současně naměřený obvod stejný nebo nižší, než obvod naměřený před řadou let. To je obvyklé u stromů, kde z původního kmene zbylo jen torzo, z něhož vyrůstají kmeny nové (např. Cisterciácká lípa), případně u stromů, kde došlo k vylomení části srostlice, která kmen tvořila (např. Tatrovická lípa), nebo u stromů silně poškozených bleskem (např. Běleňská lípa).

Také je třeba brát v úvahu, že dřívější měření nebylo příliš jednotné. Měřilo se buďto u země, případně v 50 centimetrech výšky, nebo v tzv. prsní výšce, která nejlépe odpovídá současné výčetní výšce 130 cm.

Živé památné stromy s aktuálním obvodem přes 850 cm

Klokočovská lípa (obvod 890 cm)
Lukasova lípa (obvod 1161 cm)
Žižkův dub v Podhradí u Lichnice (obvod 900 cm)
název stromu obvod poznámka
Vejdova lípa 1259 cm zř. srostlice kmenů
Sudslavická lípa 1180 cm
Lukasova lípa 1170 cm
Tatrovická lípa 1122 cm
Litenčický jasan 1030 cm[4] u země
Žižkův dub v Náměšti 1010 cm
Kotelská lípa 970 cm
Husova lípa 957 cm
Janovská lípa 955 cm
Opatovická lípa 953 cm
Dolní Popovská lípa 943 cm
Tatobitská lípa 940 cm
Lípa v Řetové 940 cm
Maškovická lípa 933 cm
Hadí královna 927 cm zř. srostlice kmenů
Praskoleská lípa 927 cm
Hroznatova lípa 910 cm
Mladějovická lípa 905 cm
Lipový dvůr (Benkov) 903 cm
název stromu obvod poznámka
Bratrská lípa 900 cm
Petrohradský dub 900 cm
Žižkův dub v Podhradí 900 cm
Dub za Velkou Houkvicí 893 cm významný strom
Lípa v Kuklíku 893 cm Chobotský dvůr
Lípa na Babí 890 cm zřejmě již torzo?
Klokočovská lípa 890 cm
Körnerův dub 887 cm
Sedloňovská lípa 885 cm
Horní Popovská lípa 881 cm
Svatováclavský dub 880 cm
Vlásenická lípa 872 cm
Lípa v Lipce 870 cm
Lípa v Knapovci 870 cm
Tománkova lípa 870 cm
Lípa v Jablonečku 857 cm
Veledub 851 cm
Lípa u Zelených 850 cm

Zaniklé a poškozené památné stromy, které maximálního obvodu dosáhly v minulosti[editovat | editovat zdroj]

název stromu obvod poznámka
Zádubská lípa 2900 cm ³) kolem roku 1820
Tatrovická lípa 1650 cm ¹) od r. 1997 do 1122 cm
Pardubický topol >1600 cm ³) jiný zdroj: 860 cm
Lochovický topol 1571 cm ³) zničen vichřicí 1905
Bzenecká lípa 1400 cm ¹) od poč.20 st. bez kmene
Lípa ve Velké Losenici 1256 cm ³)
Běleňská lípa 1250 cm ¹) od r. 1951 do 570 cm
Dub v Žehušické oboře 1236 cm ¹)
Stříbrný topol (Velké Němčice) 1125 cm ³) příp. 973 cm, padl 1904
Goethův dub 1040 cm ²) zr. 27.8.1999, torzo
Malovarský topol 1038 cm ³) zaniklý, v 50 cm
Lhotecká lípa 1010 cm ¹) nyní jen 600 cm
Albrechtický dub 990 cm ³) zanikl v srpnu 1993
Lípa v Křemenité 946 cm ³) zrušena 18.2.1993
Ujkovický dub 910 cm ¹) ± od r. 2000 jen 800 cm
Kapistránská lípa 900 cm ¹) zmlazené torzo
Ctiborův dub 900 cm ²) již jen torzo
Choltický dub 855 cm ²) uschnul asi v 90. letech
Jemčinská lípa 850 cm ¹) zruš. 13. 1. 2010
¹) strom žije, ale obvod jeho kmene klesl vlivem poškození v minulosti, nebo již původní kmen nemá
²) strom je ve stavu mrtvého torza
³) strom zanikl, nezůstalo již ani torzo

Nejmohutnější památné stromy podle okresů[editovat | editovat zdroj]

okres název stromu obvod poznámka
Benešov Jestřebická lípa 901 cm
Beroun Lípa pod Krušnou horou 670 cm
Blansko Opatovická lípa 1000 cm kmen již není celistvý
Lysický buk 534 cm
Brno-město Platan za st. klinikou 610 cm
Brno-venkov Buk u Tetčic 558 cm
Bruntál Janovská lípa 955 cm
Břeclav Knížecí dub 795 cm
Česká Lípa Lípa v Jablonečku 857 cm
České Budějovice Lípa Jana Gurreho 760 cm
Český Krumlov Lípa na Babí 900 cm kmen již není celistvý
Záhořská lípa 810 cm
Děčín Varnsdorfský topol černý 690 cm
Domažlice Poběžovická lípa 785 cm
Frýdek-Místek Hrádecká lípa 680 cm
Havlíčkův Brod Klokočovská lípa 890 cm
Hodonín Bzenecká lípa 1650 cm kmen již není celistvý
Hýselský jasan 630 cm
Hradec Králové Popovický dub 823 cm
Praha Platan na Karlově náměstí 795 cm měřeno u země
Dub Karel 710 cm
Cheb Hroznatova lípa 910 cm
Chomutov Žeberská lípa 770 cm nevyhlášená
Mikulovická lípa 766 cm
Chrudim Žižkův dub 922 cm
Jablonec nad Nisou Lípa v Bahništích 680 cm skácena roku 2004
Lhotecká lípa 600 cm 1060 cm v roce 1900
Lípa v Jílové u Držkova 610 cm
Jeseník Lípa na kolonádě 645 cm
Jičín Semtinská lípa 800 cm zanikla roku 2000
Platan v Kamenici 737 cm
Jihlava Praskoleská lípa 927 cm
Jindřichův Hradec Veledub 850 cm
Karlovy Vary Dolní Popovská lípa 952 cm kmen již není celistvý
Horní Popovská lípa 910 cm
Karviná Marklovický dub 520 cm vyvrácen roku 2008
Dub u Sušanky 560 cm
Kladno Svatováclavský dub 880 cm
Klatovy Lípa u Zelených 850 cm
Kolín Konárovický topol 800 cm
Kroměříž Ctiborův dub 900 cm odumřel roku 2009
Litenčický jasan 660 cm obvod u země 1030 cm
Kutná Hora Dub v Žehušické oboře 1236 cm rozlomen roku 1973
Lípa u Horky 785 cm
Liberec Klen u Kotků 665 cm
Litoměřice Lípa ve Lhotě 720 cm
Louny Goethův dub 1040 cm zanikl v 90. letech 20. století
Petrohradský dub 900 cm
Mělník Hořínský dub 786 cm
Mladá Boleslav Ujkovický dub 800 cm v minulosti 910 cm
Boseňská lípa 800 cm
Most Albrechtický dub 1083 cm zanikl roku 1993
Lípa v Luži 486 cm
Náchod Lípa v Borové 700 cm
Nový Jičín Bartošovický platan 842 cm
Nymburk Topol v Poděbradech 622 cm
Olomouc Mladějovická lípa 888 cm
Opava Lípa ve Vítkově 730 cm
Ostrava Stříbrný javor 670 cm skácen roku 2004
Jasan v Třebovickém parku 619 cm
Pardubice Choltický dub 855 cm uschnul v 90. letech 20. století
Dub u Valů 740 cm padnul roku 2003
Dub u choltického zámku 675 cm
Pelhřimov Jiřická lípa 828 cm
Písek Albrechtická lípa 657 cm [5]
Plzeň-jih Lípa u Gigantu 701 cm
Plzeň-město Körnerův dub 765 cm
Plzeň-sever Lomanský dub 744 cm
Praha-východ Žižkův dub 692 cm
Praha-západ Tachlovická vrba 665 cm
Prachatice Sudslavická lípa 1180 cm
Prostějov Dobrochovská lípa 595 cm
Přerov Robotní lípa 813 cm
Příbram Lípa Johanky z Rožmitálu 814 cm
Rakovník Dub u Kouřimecké rybárny 664 cm
Rokycany Laiblova lípa 675 cm
Rychnov nad Kněžnou Sedloňovská lípa 885 cm
Semily Tatobitská lípa 940 cm
Sokolov Tatrovická lípa 1122 cm do roku 1997 1650 cm
Strakonice Mladějovický dub 690 cm
Svitavy Lukasova lípa 1170 cm
Šumperk Lípa u Ztraceného potoka 843 cm
Tábor Holubova lípa 872 cm
Tachov Mílovská lípa 714 cm
Teplice Lípa ve Střelné 450 cm
Trutnov Dub u Bílých Políčan 640 cm
Třebíč Žižkův dub 1010 cm
Uherské Hradiště Topol u Volenova 690 cm
Ústí nad Labem Maškovická lípa 933 cm
Ústí nad Orlicí Vejdova lípa 1259 cm
Vsetín Kobzova lípa 740 cm
Vyškov Bohdalická lípa 572 cm
Zlín Kaňovická lípa 525 cm
Valdštejnův dub 525 cm
Znojmo Dub u Stanůvky 535 cm
Žďár nad Sázavou Lípa v Kuklíku 893 cm

Nejmohutnější památné stromy podle druhů[editovat | editovat zdroj]

druh název stromu obvod poznámka
lípa velkolistá Vejdova lípa 1259 cm
lípa malolistá Tatrovická lípa 1122 cm
jasan úzkolistý Litenčický jasan 1030 cm
dub letní Žižkův dub (Náměšť nad Oslavou) 1010 cm
javor klen Velký javor 830 cm
topol černý Konárovický topol 800 cm
platan javorolistý Bartošovický platan 842 cm
topol bílý Linda Na brodech (Lenešice) 715 cm
buk lesní Buk v Boučí 700 cm
modřín opadavý Modřín u Petrovic 683 cm
kaštanovník setý Chomutovská kaštanka 670 cm
sekvojovec obrovský Sekvojovec v Chabaních 612 cm
ořešák černý Ořešák v Kvasicích 611 cm
douglaska tisolistá Douglaska na Třech trubkách 605 cm
jírovec maďal Kaštan v Nové Vsi[6] 577 cm
javor stříbrný Javor pod Zelenou Horou 523 cm v roce 2010 vyvrácen
smrk ztepilý Sychravův smrk 490 cm
borovice lesní Lomská borovice[7] 479 cm
tis červený Tis v Krompachu 465 cm
jedle bělokorá Jedle Vévodkyně[8] 450 cm
hrušeň obecná Pastýřova hruška 435 cm
borovice černá Černá dáma 416 cm
jinan dvoulaločný Mendelův jinan 410 cm
hrušeň planá Hrušeň u Vápna 380 cm
borovice vejmutovka Vejmutovka ve Veltruském parku 376 cm
borovice Jeffreyova Borovice Jeffreyova v Perneku 270 cm
borovice rumelská Borovice rumelská v Kraslicích 264 cm

Výška[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejvyšší památné stromy patří většinou smrky, případně jedle a modříny. Duby a lípy, které dominují stářím a mohutností, dosahují výšky nad 35 m jen výjimečně.

Památné stromy dosahující min. 45 m výšky

Vidlicový smrk, torzo (původní výška 57 m)
název stromu výška poznámka
Troják u Habrůvky 58 m modřín opadavý
Fremuthova jedle 51 m -
Jedle v lázeňském parku 49 m
Vysoký smrk v Nancy 49 m
Smrk u Dobrouče 48 m
Ambrožův smrk 48 m
Nový Nancin smrk 48 m
Vysoký smrk pod Favoritem 47 m
Smrk pod Sochovou 47 m
Hraniční smrk 47 m
název stromu výška poznámka
Jedle pod skálou v Nancy 46 m
Smrk v Provazní rokli 46 m
Smrk na Šumperku 45 m
Jedle pod Čerňavou 45 m
Smrk na Oslavě 45 m
Smrk pod Hartenberkem 45 m
Pěnčický smrk 45 m
Kukaččí smrk 45 m
Smrky u Otova Dvora 45 m
Nevoralova lípa 45 m

Za zmínku stojí jistě i Těptínský smrk (58 m, padl zřejmě 25. 6. 2008), smrk Král Šumavy (57,6 m, uschnul r. 1969), smrk Nástupce krále (57 m v r. 1981, zničen kůrovcem r. 2004) a Vidlicový smrk (57 m, uschnul r. 2004), které sice nebyly vyhlášeny jako památné, ale mnohé byly chráněné. Případně „historické“ stromy jako Želnavský smrk (68,9 m, pokácen 1864), Chadtův smrk (57 m, pokácen 1882) a Křížový smrk (57,7 m, pokácen jako suchý 1895).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hloh u Tylova domku - Třeboň Archivováno 27. 9. 2011 na Wayback Machine stromy.trebonsko.org
  2. elektronický zpravodaj „Ďáblík“ sdružení Calla, č. 90 12/10 calla.cz
  3. Nový rekordman ze Šumavy – nad Plešným jezerem byl objeven smrk, který pamatoval vládu Karla IV - - Aktuality - Národní park Šumava. web.archive.org [online]. 2016-06-25 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. 
  4. Významné a památné jasany, Lesu zdar 9/08[nedostupný zdroj] lesycr.cz
  5. Seznam památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  6. Obec Dolní Moravice – památné stromy
  7. Největší borovice v Čechách u Lomu u Tachova a dvě rozdílné řeky stejného jména
  8. Rýmařovsko - Památné stromy. www.rymarovsko.cz [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-05. 

Související články[editovat | editovat zdroj]